Zákon č. 218/1949 Sb.
o hospodářském zabezpečení církví
a náboženských společností státem
ve aktuálním znění podle zákonů 88/1950 Sb., 16/1990 Sb., 165/1992 Sb., 522/1992 Sb. a 3/2002 Sb.

OBSAH: § 1-3 ........ Osobní požitky duchovních § 4 ............ Náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výloh § 5 ............ Povinnost vyučovati náboženství § 6 ............ Sociální dávky § 7 ............ zrušen - původně Působení a ustanovení duchovních § 8 ............ Věcné náklady § 9 ............ Rozpočty § 10 .......... zrušen - původně Majetek § 11 .......... Zánik závazků § 12 .......... Učiliště pro výchovu duchovních § 13 .......... zrušen - původně trestní ustanovení § 14 .......... Zrušovací ustanovení § 15 .......... Účinnost a provedení zákona 218/1949 Sb. ZÁKON ze dne 14. října 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem v aktulním znění Změna: 88/1950 Sb. Změna: 16/1990 Sb. Změna: 165/1992 Sb. Změna: 522/1992 Sb. Změna: 3/2002 Sb. (Změna provedená zákonem č. 3/2002 Sb. je uvedená v textu tučně) Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: Osobní požitky duchovních § 1 (1) Stát poskytuje podle dalších ustanovení tohoto zákona registrovaným 1) církvím a náboženským společnostem, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, stanovenou 2) úhradu osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci církví a náboženských společností v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních, jestliže o to církev nebo náboženská společnost požádá. (2) Tuto povinnost nemají církve a náboženské společnosti, jejichž duchovním byly osobní požitky státem poskytovány ke dni 31. 12. 1989. (3) Celkový rozsah úhrady podle odstavců 1 a 2 stanoví státní rozpočty České republiky a Slovenské republiky. ------------------------------------------------------------------ Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 578/1990 Sb., o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností. Znění § 1 od novely č. 16/1990 Sb. do účinnosti zákona č. 522/1992 Sb. Osobní požitky duchovních § 1 Stát poskytuje podle dalších ustanovení zákona osobní požitky duchovním církví a náboženských společností, kteří působí v duchovní správě, církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních a jde-li o duchovní těch církví a náboženských společností, jejichž duchovním byly osobní požitky státem poskytovány ke dni 31. prosince 1989, a to v rozsahu, který stanoví státní rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Státní úřad pro věci církevní může výjimečně v dohodě s ministerstvem financí přiznat osobní požitky i duchovním, kteří jsou jinak činni. Znění podle zákona 218/1949 Sb. do účinnosti zákona č. 16/1990 Sb. Osobní požitky duchovních § 1 Stát poskytuje podle dalších ustanovení zákona osobní požitky duchovním církví a náboženských společností, kteří působí se státním souhlasem v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních. Státní úřad pro věci církevní může výjimečně v dohodě s ministerstvem financí přiznat osobní požitky i duchovním, kteří jsou jinak činni. § 2 Duchovenskou činnost v církvích a náboženských společnostech mohou vykonávat jen osoby, které jsou bezúhonné. Současné znění zavedeno novelou č. 16/1990 Sb. Původní znění podle zákona 218/1949 Sb. do účinnosti 16/1990 Sb. § 2 Státní souhlas lze udělit jen duchovním, kteří jsou československými státními občany, jsou státně spolehliví a bezúhonní a splňují i jinak všeobecné podmínky pro přijetí do státní služby. Státní úřad pro věci církevní může v případech hodných zvláštního zřetele prominouti podmínku státního občanství. § 3 (1) Osobní požitky duchovních tvoří: a) základní plat, b) hodnostní přídavek a c) odměna za vyšší výkon. (2) Částky základního platu, způsob a míru jeho zvyšování, podmínky pro přiznání hodnostního přídavku a jeho výši, jakož i podmínky pro přiznání odměny za vyšší výkon a podrobnosti o této odměně stanoví vláda nařízením. § 4 Náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výloh Duchovní, kteří mají nárok na osobní požitky, mají též nárok na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výloh podle obecných předpisů. § 5 Povinnost vyučovati náboženství Duchovní působící v duchovní správě jsou povinni vyučovati bezplatně náboženství na školách, není-li o vyučování náboženství jinak postaráno. Rozsah této povinnosti a bližší její úpravu stanoví v dohodě s ministrem školství, věd a umění nařízením ministr, který řídí Státní úřad pro věci církevní. § 6 Sociální dávky Sociální dávky, zejména dávky na nezaopatřené děti, a pensijní zabezpečení duchovních a jejich rodinných příslušníků se poskytují podle obdoby předpisů platných pro státní zaměstnance. Podrobnosti stanoví vláda. § 7 zrušen § 7 byl zrušen novelou č. 16/1990 Sb. Původní znění § 7 podle zákona 218/1949 do účinnosti do novely č. 16/1990 Sb. bylo: § 7 Působení a ustanovení duchovních (1) Duchovenskou (kazatelskou a pod.) činnost v církvích a náboženských společnostech mohou vyvíjeti jen osoby, které mají k tomu státní souhlas, a které vykonají slib. Znění slibu stanoví vláda nařízením. (2) Každé ustanovení (volba, jmenování) těchto osob vyžaduje předchozího souhlasu státu. (3) Uprázdněná místa jest obsaditi nejdéle do 30 dnů. Nestane-li se tak, může stát učiniti potřebná opatření k zajištění řádného chodu duchovní správy, církevní administrativy nebo výchovy duchovních. § 8 Věcné náklady (1) Stát hradí registrovaným 1) církvím a náboženským společnostem, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, podle jejich schváleného rozpočtu řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných náboženských úkonů i s církevní administrativou. (2) Na mimořádné věcné náklady poskytne stát v odůvodněných případech zvláštní pomoc. ------------------------------------------------------------------ § 4 odst. 4 a § 22 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Původní znění od vydání z. č. 218/1949 do účinnosti novely č. 522/1992: § 8 Věcné náklady (1) Stát hradí církvím a náboženským společnostem podle jejich schváleného rozpočtu řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných náboženských úkonů i s církevní administrativou. (2) Na mimořádné věcné náklady poskytne stát v odůvodněných případech zvláštní pomoc. § 9 Rozpočty (1) Zástupci církví a náboženských společností a správcové církevního majetku jsou povinni sestavovat rozpočty a závěrečné účty a předkládat je Státnímu úřadu pro věci církevní ke schválení. (2) Rozpočty na řádné věcné náklady sestavují se podle skutečných potřeb, a to podle zásad státního rozpočtu; podrobnosti stanoví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvem financí. § 10 zrušen Původní znění § 10 od účinnosti zákona 218/1949 do novely č. 165/1992 Sb.: § 10 Majetek (1) Stát dozírá na majetek církví a náboženských společností. (2) Zástupci církví a náboženských společností a správci církevního majetku sestaví soupis veškerého movitého a nemovitého jmění a majetkových práv církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů a předloží jej do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákona Státnímu úřadu pro věci církevní. Podrobnosti stanoví Státní úřad pro věci církevní. (3) Jakékoliv zcizení nebo zavazení majetku církví a náboženských společností vyžaduje předchozího souhlasu státní správy. § 11 Zánik závazků (1) Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát. (2) Veškeré závazky přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, opírající se o patronát nebo o jiné právní důvody nebo dlouhodobé zvyklosti, zanikají s výjimkou závazků členů církví a náboženských společností, vyplývajících ze zřízení státem schválených. § 12 Učiliště pro výchovu duchovních Stát vydržuje učiliště a ústavy pro výchovu duchovních. § 13 zrušen Původní znění § 13 od účinnosti zákona č. 218/1949 do účinnosti zákona č. 88/1950 Sb. (nahrazen § 101 z. č. 88/1950 Sb. - Ochrana pořádku ve věcech církevních) § 13 Trestní ustanovení Jednání nebo opominutí odporující ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle něho, trestá, nejde-li o čin trestný soudně, okresní národní výbor jako správní přestupek pokutou do 100 000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň podle míry zavinění náhradní trest vězení do 6 měsíců. § 14 Zrušovací ustanovení Všechny předpisy, které upravují právní poměry církví a náboženských společností, se zrušují. § 15 Účinnost a provedení zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1949; provedou jej všichni členové vlády.