Zákon č. 218/1949 Sb.
o hospodářském zabezpečení církví
a náboženských společností státem
ve aktuálním znění podle zákonů 88/1950 Sb., 16/1990 Sb., 165/1992 Sb. a 522/1992 Sb.

původní znění zákona 218/1949 Sb.
znění podle zákona 88/1950 Sb.
znění podle zákona 16/1990 Sb.
znění podle zákona 165/1992 Sb.

Změna: 88/1950 Sb.
Změna: 16/1990 Sb.
Změna: 165/1992 Sb.
Změna: 522/1992 Sb.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Osobní požitky duchovních

§ 1

(1) Stát poskytuje podle dalších ustanovení tohoto zákona registrovaným 1) církvím a náboženským společnostem stanovenou 2) úhradu osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci církví a náboženských společností v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních, jestliže o to církev nebo náboženská společnost požádá.

(2) Tuto povinnost nemají církve a náboženské společnosti, jejichž duchovním byly osobní požitky státem poskytovány ke dni 31. 12. 1989.

(3) Celkový rozsah úhrady podle odstavců 1 a 2 stanoví státní rozpočty České republiky a Slovenské republiky.
------------------------------------------------------------------

1. § 4 odst. 4 a § 22 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
2. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 578/1990 Sb., o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností.

§ 2

Duchovenskou činnost v církvích a náboženských společnostech mohou vykonávat jen osoby, které jsou bezúhonné.

§ 3

(1) Osobní požitky duchovních tvoří:

a) základní plat,
b) hodnostní přídavek a
c) odměna za vyšší výkon.

(2) Částky základního platu, způsob a míru jeho zvyšování, podmínky pro přiznání hodnostního přídavku a jeho výši, jakož i podmínky pro přiznání odměny za vyšší výkon a podrobnosti o této odměně stanoví vláda nařízením.

§ 4

Náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výloh

Duchovní, kteří mají nárok na osobní požitky, mají též nárok na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výloh podle obecných předpisů.

§ 5

Povinnost vyučovati náboženství

Duchovní působící v duchovní správě jsou povinni vyučovati bezplatně náboženství na školách, není-li o vyučování náboženství jinak postaráno. Rozsah této povinnosti a bližší její úpravu stanoví v dohodě s ministrem školství, věd a umění nařízením ministr, který řídí Státní úřad pro věci církevní.

§ 6

Sociální dávky

Sociální dávky, zejména dávky na nezaopatřené děti, a pensijní zabezpečení duchovních a jejich rodinných příslušníků se poskytují podle obdoby předpisů platných pro státní zaměstnance. Podrobnosti stanoví vláda.

§ 7

zrušen

§ 8

Věcné náklady

(1) Stát hradí registrovaným 1) církvím a náboženským společnostem podle jejich schváleného rozpočtu řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných náboženských úkonů i s církevní administrativou.

(2) Na mimořádné věcné náklady poskytne stát v odůvodněných případech zvláštní pomoc.
------------------------------------------------------------------

1. § 4 odst. 4 a § 22 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

§ 9

Rozpočty

(1) Zástupci církví a náboženských společností a správcové církevního majetku jsou povinni sestavovat rozpočty a závěrečné účty a předkládat je Státnímu úřadu pro věci církevní ke schválení.

(2) Rozpočty na řádné věcné náklady sestavují se podle skutečných potřeb, a to podle zásad státního rozpočtu; podrobnosti stanoví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvem financí.

§ 10

zrušen

§ 11

Zánik závazků

(1) Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát.

(2) Veškeré závazky přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, opírající se o patronát nebo o jiné právní důvody nebo dlouhodobé zvyklosti, zanikají s výjimkou závazků členů církví a náboženských společností, vyplývajících ze zřízení státem schválených.

§ 12

Učiliště pro výchovu duchovních

Stát vydržuje učiliště a ústavy pro výchovu duchovních.

§ 13

zrušen

§ 14

Zrušovací ustanovení

Všechny předpisy, které upravují právní poměry církví a náboženských společností, se zrušují.

§ 15

Účinnost a provedení zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1949; provedou jej všichni členové vlády.