220/1949 Sb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 18. října 1949
hospodářském zabezpečení církve československé státem.

zpet na puvodni stranku

původní znění podle 220/1949 Sb. ve formatu MS-WORD 6.0



                          220/1949 Sb.
                         VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
                      ze dne 18. října 1949
    o hospodářském zabezpečení církve československé státem.
Změna: 36/1971 Sb.
Změna: 47/1981 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 578/1990 Sb.

     Vláda republiky  Československé nařizuje podle  zákona ze dne
14. října  1949, č. 218  Sb., o hospodářském  zabezpečení církví a
náboženských společností státem:

                               § 1

     (1) Duchovní a  kazatelé z povolání (dále  jen duchovní) jsou
zaměstnanci církve; jejich odbornou způsobilost posuzuje příslušný
církevní orgán.

     (2) Osobní  požitky duchovních  poskytuje stát,  pokud s jeho
souhlasem působí v duchovní správě, církevní administrativě nebo v
ústavech pro výchovu duchovních. 

                               § 2

     (1) Duchovní působící v duchovní  správě jest duchovní, který
se souhlasem  státu vykonává buď samostatně  nebo pomocně duchovní
správu  v  určité  náboženské  obci  na  místě zřízeném se státním
souhlasem.

     (2) Duchovní  správou  se  rozumí  duchovenská  péče  o členy
československé  církve  určité  náboženské  obce,  jakož  i  výkon
církevních úkonů z ní plynoucích.

     (3) Pomocní  duchovní mohou  býti ustanoveni,  vyžadují-li to
potřeby  duchovenské péče  (rozsáhlost náboženské  obce, početnost
příslušníků náboženské  obce, pastorace ve  veřejných ústavech, na
př. v nemocnicích a pod.). 

                               § 3

     Duchovní  působící  v  církevní  administrativě jsou duchovní
zaměstnanci se souhlasem státu v diecésních radách a ústřední radě
na místech zřízených se státním souhlasem. 

                               § 4

     Duchovní  působící  v  ústavech   pro  výchovu  duchovních  a
kazatelů z povolání jsou duchovní působící se souhlasem státu jako
učitelé bohosloveckých  učilišť a jako  činovníci v bohosloveckých
kolejích na místech zřízených se státním souhlasem. 

                               § 5

     (1) Za  místa zřízená  se  státním  souhlasem se  považují ta
místa,  která   Státní  úřad  pro  věci   církevní *)  po  slyšení
příslušného církevního orgánu za takové prohlásí.

     (2) Zřízení nových  míst vyžaduje souhlas  Státního úřadu pro
věci církevní *) v dohodě s ministerstvem financí.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                               § 6

     Duchovním, kteří jsou činní jinak než je uvedeno v § 1, odst.
2, může Státní úřad pro  věci církevní *) v dohodě s ministerstvem
financí přiznati osobní požitky, požádají-li o to písemně.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                               § 7

     (1) Na  místa   zřízená  se  státním   souhlasem  mohou  býti
ustanoveni a  osobní požitky podle tohoto  nařízení mohou pobírati
jen  duchovní,  kteří  jsou  českoslovenští  státní občané, státně
spolehliví, bezúhonní a vyhovují  i jinak všeobecným podmínkám pro
přijetí do státní služby.

     (2) V  případech hodných  zvláštního zřetele  povoluje Státní
úřad  pro věci  církevní *)  výjimku,  pokud jde  o československé
státní  občanství,  a  to  na  žádost  duchovního nebo příslušného
církevního orgánu aneb z moci úřední.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                               § 8

     (1) Osobní požitky duchovních uvedených  v § 1, dost. 2 tvoří
základní  plat,  hodnostní  přídavek  a  odměna  za  vyšší  výkon.
Vyplácejí se stejně jako služební příjmy státních zaměstnanců.

     (2) Hodnostní  přídavek  může  býti  přiznán duchovním, kteří
zastávají  úřad   spojený  se  zvláštní   odpovědností.  Mimořádné
pracovní zatížení  duchovního, jeho veřejná činnost,  jakož i jeho
podíl   na  budovatelském   úsilí  pracujícího   lidu  mohou  býti
zhodnoceny odměnou za vyšší výkon. 

                               § 9

     (1)  zrušen

     (2)  zrušen

     (3) Základní  plat  se  snižuje  o  jiný  stálý příjem, jehož
duchovní  požívá  z  veřejných   prostředků.  Toto  ustanovení  se
nevztahuje  na  odměny  za  výkon  duchovenské  péče  ve veřejných
ústavech, na odměny za vyučování  náboženství na školách, na platy
členů  vlády, sboru  pověřenců, Národního  shromáždění a Slovenské
národní rady a na odměny členů národních výborů. 

                              § 10

     Duchovním náleží dávky na  děti vlastní, nevlastní, osvojené,
schovance  a  vnuky  obdobně  podle  předpisů  platných pro státní
zaměstnance. 

                              § 11

                             zrušen

                              § 12

                             zrušen

                              § 13

     (1) Duchovním náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných
výloh  za nezbytně  nutné  služební  cesty obdobně  podle předpisů
platných pro státní zaměstnance.

     (2) Cesty  jest  předem  hlásiti  okresnímu  národnímu výboru
trvalého  úředního  působiště,   vyjímajíc  cesty,  které  nestrpí
odkladu.

     (3) Cestovní účty se  předkládají měsíčně okresnímu národnímu
výboru, aby je upravil.

                              § 14

     Duchovní v  duchovní správě jsou  povinni bezplatně vyučovati
náboženství   na  školách   prvního  a   druhého  stupně,  není-li
v náboženské  obci  o  vyučování  náboženství  postaráno zvláštním
učitelem náboženství.

                              § 15

     (1) Duchovní  a  jejich  rodinní  příslušníci  mají  nárok na
pensijní  zabezpečení obdobně  podle předpisů  platných pro státní
zaměstnance.

     (2) Pensijní   základnu   tvoří   75 %   posledně  dosaženého
základního platu a hodnostního přídavku. 

                              § 16

     (1) Jakoukoliv duchovenskou činnost mohou vykonávati duchovní
jen se státním souhlasem.

     (2) Státní souhlas si duchovní  vyžádá od krajského národního
výboru  svého trvalého  bydliště, po  př. jeho  prostřednictvím od
Státního úřadu pro věci  církevní *) (duchovní III. stupnice) nebo
od vlády (duchovní IV. stupnice).
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 17

     (1) Každé ustanovení  (volba, jmenování) duchovního  na místo
zřízené se státním souhlasem vyžaduje předchozí souhlas státu.

     (2) Předchozí státní souhlas se opatřuje takto:
 a) při  jmenování duchovních  vyžádá si  státní souhlas příslušný
    církevní orgán,  a to u  pomocných duchovních a  duchovních I.
    a II. stupnice od krajského  národního výboru, do jehož obvodu
    dotyčné uprázdněné místo náleží, u duchovních III. stupnice od
    Státního  úřadu  pro  věci  církevní *)  a  u  duchovních  IV.
    stupnice od vlády;
 b) při volbě pomocných duchovních a  duchovních I. a II. stupnice
    vyžádá  si státní  souhlas kandidující  duchovní od  krajského
    národního  výboru, do  jehož obvodu  dotyčné uprázdněné  místo
    náleží;
 c) při volbě duchovních III. stupnice vyžádá si státní souhlas od
    Státního úřadu  pro věci církevní *)  buď kandidující duchovní
    sám nebo příslušný církevní orgán;
 d) při  volbě  duchovních  IV.  stupnice  vyžádá  ústřední církve
    státní  souhlas od  vlády  pro  všechny kandidáty,  kteří byli
    příslušným  církevním orgánem  navrženi nebo  se sami  o volbu
    ucházejí. Vláda může souhlas odepříti jen z důvodu politických
    námitek proti osobě kandidátově.

     (3) Nevznese-li  státní  orgán  příslušný  podle  odstavce  2
námitek proti navrženému duchovnímu do  30 dnů, může býti duchovní
jmenován,  po př.  volen. Státní  souhlas může  býti udělen i více
kandidátům najednou.

     (4) Provedení volby a její výsledek ohlásí příslušný církevní
orgán  do  14  dnů  státnímu  orgánu,  který  vyslovil  souhlas  s
kandidaturou.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 18

     (1) Ustanovení  duchovního   bez  státního  souhlasu   má  za
následek, že  se duchovnímu nedostane osobních  požitků a místo se
považuje za uprázdněné.

     (2) Pozbude-li duchovní způsobilosti pro ustanovení ve smyslu
§ 7, odst. 1, projedná orgán  příslušný podle § 17, odst. 2 případ
s příslušným  církevním  orgánem;  nebude-li  do  14  dnů zjednána
náprava, požádá, aby příslušný církevní orgán duchovního odstranil
a rozhodne  současně,  nemá-li  duchovnímu  býti zastavena výplata
osobních požitků. Nevyhoví-li církevní orgán žádosti za odstranění
duchovního do 30 dnů, považuje se místo za uprázdněné.

     (3) Uprázdněná  místa jest  obsaditi  nejdéle  do 30  dnů; po
uplynutí  této  lhůty  může   učiniti  stát  opatření  potřebné  k
zajištění řádného  chodu duchovní správy,  církevní administrativy
nebo výchovy duchovních. V odůvodněných případech může Státní úřad
pro věci církevní *) výjimečně povoliti prodloužení lhůty.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 19

     (1) Předpokladem výkonu duchovenské činnosti je složení slibu
věrnosti Československé republice.

     (2) Slib zní: "Slibuji na svou  čest a svědomí, že budu věren
Československé  republice a  jejímu lidově  demokratickému zřízení
a že nepodniknu  nic, co by  bylo proti jejím  zájmům, bezpečnosti
a celistvosti. Budu  jako občan lidově  demokratického státu plnit
svědomitě povinnosti, jež vyplývají z mého postavení, a vynasnažím
se podle svých sil podporovat budovatelské úsilí směřující k blahu
lidu".

     (3) Tento  slib  skládají  pomocní  duchovní  a  duchovní  I.
stupnice  do rukou  předsedy okresního  národního výboru, duchovní
II.  stupnice  do  rukou  předsedy  krajského  národního  výboru a
duchovní  III.  stupnice  do  rukou  ministra,  pověřeného řízením
Státního úřadu pro věci  církevní.*) Biskup-patriarcha a biskupové
skládají slib do rukou předsedy vlády.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 20

                             zrušen

                              § 21

     (1) Osobní  požitky podle  tohoto nařízení  nahrazují všechny
dosavadní stálé požitky, které  duchovním plynou z jejich povolání
nebo v  souvislosti s ním, nebo  ze státních prostředků, po  př. z
veřejných  fondů  podle  dosavadních  právních  předpisů,  jakož i
všecky  individuální  osobní   přídavky,  podpory,  výpomoci  nebo
odměny.

     (2) Ustanovení  odstavce 1  se nevztahuje  na platy  a odměny
uvedené v § 9, odst. 3, větě druhé. 

                              § 22

     (1) Stát  hradí  církvi  řádné  věcné  náklady  a  náklady na
obstarávání prací osobami, které nejsou duchovními.

     (2) Na mimořádné  věcné náklady poskytne  stát v odůvodněných
případech zvláštní pomoc. 

                              § 23

     (1) Věcné  náklady   jsou  náklady  bohoslužebné   a  náklady
správní.

     (2) Náklady  bohoslužebnými rozumějí  se náklady  na církevní
budovy, bohoslužebná zařízení a bohoslužebné úkony.

     (3) Náklady   správní   jsou   náklady   spojené  s  provozem
církevních úřadů. 

                              § 24

     (1) Řádnými  náklady  jsou  náklady  každoročně pravidelně se
opakující. Patří k nim i náklady na běžné udržovací opravy budov a
vnitřního zařízení.

     (2) Mimořádnými   náklady  se   rozumějí  investice  stavební
i nestavební, nákladné obnovy vnitřního zařízení a pod. 

                              § 25

     (1) Výše   řádných  věcných   nákladů  se   zkoumá  v   rámci
celocírkevním  na  základě  dílčích  rozpočtů  a  závěrečných účtů
jednotlivých církevních složek.

     (2) Rozpočty  musí   býti  sestaveny  podle   zásad  státního
rozpočtu, při  čemž jest dbáti naprosté  úspornosti. Bližší pokyny
pro  sestavení rozpočtů  i závěrečných  účtů vydá  Státní úřad pro
věci církevní *) v dohodě s ministerstvem financí.

     (3) Z dílčích  rozpočtů jednotlivých složek  sestaví ústřední
rada církve  československé celkový rozpočet na  příští rok, který
předloží do  konce měsíce března  běžného roku Státnímu  úřadu pro
věci  církevní *)  ke  schválení   spolu  s  obdobně  vypracovaným
závěrečným účtem za minulý rok.

     (4) Pro  rok  1950  jest  nutno  předložiti  rozpočet  do 15.
listopadu 1949.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 26

     (1) Na  základě  předložených  rozpočtů  a  závěrečných  účtů
vyměří  Státní úřad  pro věci  církevní *) částku  nutnou k úhradě
skutečné potřeby církve.

     (2) Skutečná  potřeba  je  rozdíl  mezi  celkovým  celoročním
vydáním a příjmem.

     (3) Do  příjmů  se  započítává  výnos  veškerého nemovitého i
movitého  církevního majetku  bez rozdílu,  zda doposud  sloužil k
úhradě nákladů osobních nebo věcných, dále výnos všech majetkových
práv,  jakož  i  církevní  daň,  sbírky,  dary,  dědictví,  odkazy
a veškeré  ostatní příjmy  s výjimkou  dobrovolných příspěvků  při
církevních úkonech.

     (4) Aby   byl  získán   podklad  ke   zjištění  příjmů  podle
předchozího  odstavce,  provede  ústřední  rada  soupis  veškerého
majetku  a  majetkových  práv   všech  církevních  složek,  včetně
jednotlivých komunit, ústavů, nadací, kostelů a fondů.

     (5) Soupisy majetku předloží ústřední  rada do 31. ledna 1950
Státnímu úřadu  pro věci církevní,*)  jemuž bude pravidelně  ročně
hlásiti změny ve stavu majetku ke dni 31. prosince každého roku.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                               § 27

     Stát  dozírá  na  církevní  majetek  tím,  že zkoumá církevní
hospodaření a vyhrazuje si  předchozí schvalování všech důležitých
majetkově  právních jednání  týkajících se  tohoto majetku.  Výkon
působnosti  jednotlivých  orgánů  upraví   Státní  úřad  pro  věci
církevní.*)
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 28

     (1) O  zvláštní  pomoc  na  mimořádné  věcné  náklady  žádají
jednotlivé  církevní  složky  Státní  úřad  pro  věci  církevní *)
prostřednictví ústřední rady.

     (2) Žádosti je  nutno doložiti takovými  doklady, z nichž  by
bylo patrno, že potřeba je nezbytná, že se uspokojuje hospodárně a
že je na ni v jednotném hospodářském plánu pamatováno.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury. 

                              § 29

     Veškeré  závazky přispívat  na účely  církve, jejich  složek,
komunit, ústavů, nadací, kostelů a fondů, opírající se o jakékoliv
právní  důvody  nebo  dlouholeté  zvyklosti,  zanikají  s výjimkou
závazků členů církve vyplývajících ze zřízení státem schváleného. 

                              § 30

     (1) Ústavy   pro   výchovu   duchovních   a   kazatelů   jsou
bohoslovecká učiliště a bohoslovecké koleje.

     (2) Stát hradí jejich osobní i věcné náklady. 

                              § 31

     Toto  nařízení  nabývá  účinnosti  dnem  1.  listopadu  1949;
provede  je  ministr  pověřený  řízením  Státního  úřadu  pro věci
církevní *) v dohodě s ministrem financí.
------------------------------------------------------------------
 *) Podle § 2  vl. nař. č.  19/1956 Sb. byl  Státní úřad pro  věci
    církevní  zrušen  a  jeho  kompetence  přešla  na ministerstvo
    školství a kultury.

                         Zápotocký v. r.
                       Dr. Čepička v. r.