Zákon č. 246/1992 Sb.
České národní rady
na ochranu zvířat proti týrání

Schváleno (Vydáno): 15.04.1992 Účinnost od: 29.05.1992 Uveřejněno v č. 50/1992 Sbírky zákonů na straně 1284 § 1 Účel zákona Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. § 5 (1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (2) Důvodem k usmrcení je: a) využití produktů hospodářského zvířete, b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením, c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem, d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,2a) e) nařízené ochranné a zdolávací opatření 2b) při výskytu nákazy 2c) nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, 2d) f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat, 2e) h) opatření v boji proti škůdcům. 2f) (3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete. (5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle § 17 tohoto zákona. (6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat: a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů, b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt, c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení, d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí. ------------------------------------------------------------------ 2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb., zákona ČNR č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. (úplné znění č. 512/1992 Sb.). Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti. Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství. 2b) § 23 zákona č. 87/1987 Sb. 2c) § 31 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 117/1987 Sb. 2d) § 30 odst. 3 vyhlášky č. 117/1987 Sb. 2e) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2f) Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.