Vyhláška č. 247/1992 Sb.
ministerstva spravedlnosti České republiky,
kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky

zpet na puvodni stranku

Schváleno (Vydáno): 24.04.1992
Účinnost od: 01.06.1992
Zrušeno: 03.06.1994
Uveřejněno v č. 50/1992 Sbírky zákonů na straně 1290

Zrušen předpisem: 110/1994 Sb.

vybraná ustanovení: § 6 odst.3, § 23 - 28 a § 53 odst. 3

Pozn: vyhláška č. 247/1992 Sb. nahradila dosud platný Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech (vydaný sbírkou rozkazů ministra spravedlnosti ČSR č. 17 ze dne 6. 8. 1973 a registrované v částce 32 Sbírky zákonů z roku 1973. )


Kulturně výchovná práce

§ 5

(1) Kulturně výchovná práce zahrnuje zejména:
    a) právní výchovu směřující k zachovávání právního řádu,
    b) zdravotní výchovu, zvláště protialkoholní a protidrogovou,
    c) přednášky a besedy, zvláště k problematice etické, k manželské a rodičovské výchově, tématům historickým, kulturním, ekologickým a ekonomickým,
    d) využívání ústavní knihovny, odběr tisku, popřípadě vydávání vlastního ústavního časopisu,
    e) zájmovou činnost odsouzených (zájmové kroužky),
    f) filmová představení, sledování rozhlasových a televizních pořadů a programů z videokazet,
    g) vlastní kulturní, vzdělávací a zábavné pořady odsouzených, h) další akce přispívající ke zvyšování kulturní úrovně a všeobecného vzdělání odsouzených,
    ch) sportovní a tělovýchovnou činnost, pro kterou ústav vytváří potřebné podmínky a zabezpečuje základní sportovní potřeby.

(2) Kulturně výchovné akce se konají v době osobního volna a účast na nich je dobrovolná.

§ 6

(1) Odsouzeným se na jejich objednávku a náklad zajišťuje odběr denního tisku a časopisů. Denní tisk a časopisy mohou odsouzeným předplatit nebo zasílat též příbuzní nebo jiné osoby, organizace nebo zájmová sdružení občanů.

(2) Ředitel ústavu může povolit, aby si odsouzení vydávali vlastní ústavní časopis.

(3) Ředitel ústavu nebo jím pověřený příslušník Sboru zakáže rozšiřování a přechovávání tiskovin nebo materiálů propagujících národní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí, jakož i tiskovin nebo materiálů s pornografickým obsahem nebo obsahujících popis výroby a použití psychotropních látek, jedů a výbušnin.

§ 7

Odsouzeným se umožňuje, aby v zájmových kroužcích rozvíjeli své tvůrčí schopnosti, rozšiřovali své vědomosti, popřípadě vyráběli drobné výtvarné předměty. O předmětech zhotovených z materiálu poskytnutého ústavem musí být vedena přesná a průkazná evidence. Ředitel ústavu může povolit, aby odsouzený zhotovenou věc daroval blízkým osobám nebo si ji po skončení výkonu trestu ponechal; jinak je zhotovená věc majetkem ústavu.

§ 8

(1) Odsouzeným se umožňuje sledování rozhlasového a televizního vysílání. Rozsah sledování televizních pořadů určí ředitel ústavu.

(2) Odsouzeným se v ústavu umožňuje pravidelně, nejméně jednou za dva týdny, sledování filmů, popřípadě filmů z videokazet.

§ 9

Vlastní kulturní, vzdělávací a zábavné pořady mohou odsouzení pořádat jen jsou-li v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti a po předchozím povolení ředitele ústavu.

Účast církví a náboženských společností

§ 23

Na nápravně výchovné činnosti odsouzených se v souladu s obecně závaznými právními předpisy mohou podílet po dohodě s ředitelem Sboru nebo ředitelem ústavu i církve a náboženské společnosti poskytováním duchovní služby, a to zejména:
    a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,
    b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,
    c) vedením studijních skupin k výkladu náboženských textů (biblické hodiny),
    d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury,
    e) prováděním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,
    f) podílem na uplatňování speciálních výchovných postupů (§ 4 odst. 1),
    g) podílem na přípravě odsouzených k propuštění na svobodu a na sociální práci s odsouzenými,
    h) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu, a to po dohodě s ředitelem Sboru nebo ředitelem ústavu.

§ 24

(1) Duchovní službu v ústavu vykonávají osoby pověřené vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti. Ústav vytváří pro duchovní péči o odsouzené co nejpříznivější podmínky. Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a k rozhovorům s duchovním nijak nucen, v účasti mu nesmí být přímo ani nepřímo žádným způsobem bráněno.

(2) Duchovní služba v ústavu je prováděna zásadně v mimopracovní době odsouzených, v souladu s ústavním řádem, a to zpravidla v čase vymezeném časovým rozvrhem dne.

§ 25

(1) Ústav zabezpečí po dohodě s duchovními vhodné prostory pro bohoslužby, vhodné místnosti pro poskytnutí individuální duchovní služby. Ústav je povinen zabezpečit vhodné podmínky pro soukromí při poskytování individuální duchovní služby. Není přípustné, aby odsouzený byl dotazován, čeho se jeho rozhovor s duchovním týkal.

(2) Duchovní je oprávněn navštěvovat odsouzené umístěné na lůžkových částech zdravotnických zařízení Sboru jen se souhlasem příslušného lékaře.

(3) Odsouzenému, který vykonává kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení nebo samovazby, se na jeho žádost umožní individuální duchovní služba.

(4) Duchovní je povinen dodržovat právní předpisy platné pro výkon trestu a respektovat ústavní řád.

(5) Odsouzení jsou vhodným způsobem informováni o možnosti návštěvy bohoslužeb a o možnostech poskytnutí individuální duchovní služby.

(6) Požádá-li odsouzený o poskytnutí duchovní služby, informuje ústav o této žádosti neprodleně zástupce příslušné církve nebo náboženské společnosti.

(7) Odsouzený má právo mít u sebe duchovní a náboženskou literaturu podle vlastní volby.

§ 26

(1) Duchovní je oprávněn požádat ústav o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného a o umožnění nahlédnout do jeho osobního spisu; této žádosti ústav vyhoví, pokud s tím odsouzený souhlasí.

(2) Orgány církve nebo náboženské společnosti z místa bydliště odsouzeného nebo mající vztah k odsouzenému jsou oprávněny požádat o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného; této žádosti ústav vyhoví, pokud odsouzený s podáním takové zprávy souhlasí. Na požádání zašle ústav orgánu církve nebo náboženské společnosti též "Oznámení o nadcházejícím propuštění osoby z výkonu trestu odnětí svobody".

§ 27

Účast zájmových sdružení občanů

(1) Zájmové sdružení občanů působící v souladu s obecně závaznými právními předpisy, které má vztah k odsouzenému, může pověřit své zástupce návštěvami odsouzeného. Návštěvy se uskuteční v mimopracovní době v termínu stanoveném ředitelem ústavu a nejsou započítávány do návštěv blízkých osob.

(2) Zájmová sdružení občanů z místa bydliště odsouzeného nebo mající vztah k odsouzenému jsou oprávněna požádat o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného; této žádosti ústav vyhoví, pokud odsouzený s podáním takové zprávy souhlasí. Na požádání zašle ústav zájmovému sdružení občanů též "Oznámení o nadcházejícím propuštění osoby z výkonu trestu odnětí svobody".

(3) Zájmové sdružení občanů se může ve spolupráci s ústavem podílet na řešení sociálních problémů odsouzených a vytváření příznivých sociálních podmínek pro jejich život po propuštění z výkonu trestu.


§ 53

Knihovny pro odsouzené

(1) Do knihoven pro odsouzené se zařazuje beletrie a odborná literatura včetně cizojazyčné.

(2) Všechny knihovny pro odsouzené jsou v přiměřeném počtu s ohledem na možnosti ústavu vybaveny zákonem, touto vyhláškou, základními předpisy z oboru ústavního, občanského, rodinného, trestního, pracovního, sociálního a obchodního práva, a s nimi související literaturou, jakož i mezinárodními dokumenty o lidských právech.

(3) Knihovny pro odsouzené jsou vybaveny též náboženskou literaturou.