viz § 4; § 1 odst. 3 a § 2; § 24 lit. b) a d)
zpet na puvodni stranku
Schváleno (Vydáno): 21.12.1937
Účinnost od: 01.01.1938
Zrušeno: 01.01.1939
Pozn.: ust. §§ 1 až 10 a ust. 2. věty odst. 1 § 20 ztrácejí
platnost dnem 31.12.1938;
Část první
Díl I
Všeobecné srážky z platů
§ 1
(1) Z aktivních platů státních zaměstnanců se sráží,
-------------------------------------------------------------------------------
od 1. ledna 1938 od 1. dubna 1938
činí-li srážková základna do 31. března 1938 do 31. prosince 1938
-------------------------------------------------------------------------------
nad 9.000 Kč až včetně 10.800 Kč, 3 % 2,4 %
nad 10.800 Kč až včetně 12.600 Kč, 5 % 4 %
nad 12.600 Kč až včetně 14.400 Kč, 8 % 6,4 %
nad 14.400 Kč, ................... 10 % 8 %
srážkové základny.
-------------------------------------------------------------------------------
(2) Srážkovou základnu ve smyslu předcházejícího odstavce
tvoří pensijní (provisní) základna; není-li pensijní (provisní)
základna určena, stanoví srážkovou základnu vláda k souhlasnému
návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.
(3) Zaměstnanci nesmí po srážce zůstati na srážkové základně
méně, než zůstane zaměstnanci s nejvyšší srážkovou základnou, pro
niž je stanoveno nejblíže nižší srážkové procento, popřípadě není
srážka stanovena vůbec.
(4) Z vedlejších stálých služebních příjmů zaměstnanců, na
které se vztahuje ustanovení odst. 1, se sráží 10 %, převyšuje-li
souhrn služebního platu a těchto vedlejších příjmů nejvyšší
služební plat úředníka nejvyšší platové stupnice stejného stavu
rodinného. Vedlejšími stálými služebními příjmy jsou příjmy, které
zaměstnanci plynou vedle služebního platu a jiných příjmů,
srážkou ve smyslu odst. 1 již dotčených, podle platového zákona ze
dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., nebo podle předpisů na
základě § 210, odst. 1 téhož zákona vydaných, jakož i pravidelné
přídavky a odměny jakéhokoliv druhu, pokud nejsou náhradou
služebních výloh.
(5) Ustanovení § 14 zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 Sb.
z. a n., o platech profesorů vysokých škol, neplatí, pokud jde o
úsporná opatření personální.
§ 2
Základny pro vyměřování pensijního příspěvku a pojistného
podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o
nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, zůstávají
ustanoveními o všeobecných srážkách z platů nedotčeny.
§ 3
(1) Z odpočivných (zaopatřovacích) platů státních zaměstnanců
a jejich pozůstalých se sráží,
------------------------------------------------------------------
činí-li srážková základna
------------------------------------------------------------------
nad 9.000 Kč až včetně 12.600 Kč, 5 %
" 12.600 Kč " " 14.400 Kč, 8 %
" 14.400 Kč " " 33.600 Kč, 10 %
" 33.600 Kč " " 49.800 Kč, 12 %
" 49.800 Kč, ................... 15 %
srážkové základny.
------------------------------------------------------------------
(2) Srážkovou základnu tvoří celkové odpočivné (zaopatřovací)
příjmy bez přídavků na děti, výchovného a doplňovacího přídavku
ženatých; příspěvky na výchovu se posuzují odděleně od vdovské
pense.
(3) Ustanovení § 1, odst. 3 a ustanovení § 2 o pojistném,
platí stejně.
§ 4
(1) Z doplňků kongruy duchovenstva kongruálních církví a
náboženských společností státem uznaných případně recipovaných
(§ 1 zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n.) se sráží,
------------------------------------------------------------------------------- činí-li pensijní základna od 1. ledna 1938 od 1. dubna 1938 (§ 2 téhož zákona) do 31. března 1938 do 31. prosince 1938 ------------------------------------------------------------------------------- nad 9.000 Kč až včetně 10.800 Kč, 3 % 2,4 % nad 10.800 Kč až včetně 12.600 Kč, 5 % 4 % nad 12.600 Kč až včetně 14.400 Kč, 8 % 6,4 % nad 14.400 Kč, ................... 10 % 8 % -------------------------------------------------------------------------------
(2) Z celkových odpočivných (zaopatřovacích) příjmů těchto
duchovních a pozůstalých po nich bez výchovného (§ 2 zákona č.
122/1926 Sb. z. a n.) se sráží, činí-li
nad 9.000 Kč až včetně 12.600 Kč, 5 %,
" 12.600 Kč " " 14.400 Kč, 8 %,
" 14.400 Kč, 10 %.
Příspěvky na výchovu se posuzují odděleně od vdovské pense.
(3) Církvím a náboženským společnostem zákonně uznaným před
účinností zákona č. 122/1926 Sb. z. a n., avšak nekongruálním, se
sníží v roce 1938 poměrně paušální dotace, přičemž se jinak
zachovávají zásady § 5, odst. 1 a 2 téhož zákona; v případech § 5,
odst. 3 uvedeného zákona se doplatky dotace sníží o srážky podle
ustanovení předcházejícího odstavce.
(4) Ustanovení § 1, odst. 3 a § 2 platí obdobně.
§ 5
(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy státních zaměstnanců a
pozůstalých po nich, zbývající po srážce podle § 3, se snižují po
dobu povoleného pobytu mimo území republiky Československé
z částky do 24.000 Kč ročně ......................... o 10 %,
z další části odpočivného (zaopatřovacího) platu
nad 24.000 Kč ročně ............................ o 15 %,
nikoliv však pod nejnižší výměru stanovenou v příslušném pensijním
předpise. Příspěvky na výchovu se posuzují odděleně od vdovské
pense.
(2) Snížení podle tohoto paragrafu neplatí pro dočasný pobyt
mimo území republiky, který nepřesahuje v jednom roce dobu dvou
měsíců. Pro počítání doby i snížení výplaty podle tohoto paragrafu
jsou rozhodnými dny odchodu z území republiky a dny návratu.
(3) Po dobu snížení podle odstavce 1 odpadá snížení,
stanovené v § 7 zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n.,
v ustanoveních jemu odpovídajících.
Díl II
Zvláštní srážky z platů
§ 6
(1) Činovné se snižuje o 28 %, a jde-li o manželství uzavřená
po 31. prosinci 1933, o 35 %,
a) každému z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v
činné službě,
b) jednomu z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v
činné službě, jsou-li ze služebních důvodů nuceni žíti odděleně v
různých služebních působištích, a to tomu, který má nižší činovné;
toto ustanovení platí pouze pro manželství uzavřená před 1. lednem
1934,
c) ženatému státnímu zaměstnanci (provdané státní
zaměstnankyni), jehož (jejíž) manželka (manžel) je veřejnou
zaměstnankyní (veřejným zaměstnancem) nebo má stálé výdělečné
povolání.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li státní
zaměstnanec ve společné domácnosti s osobou, uvedenou ve článku I,
§ 5, odst. 2 a 3 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z roku 1920
Sb. z. a n., nebo v obdobných předpisech, i kdyby tato
nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, jestliže po
1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.
(4) Svobodným státním zaměstnancům, kteří bydlí ve společné
domácnosti s rodiči, z nichž alespoň jeden je veřejným
zaměstnancem v činné službě, se snižuje činovné o 21 %.
(5) Ustanovení předcházejících odstavců o činovném platí
obdobně i pro část služebního platu (mzdy) činovnému odpovídající.
Pro opatření ve smyslu odstavců 1 až 3 se určí za část služebního
platu (mzdy) činovnému odpovídající částka ve výši 15 % služebního
platu (mzdy) bez výchovného (podobné součásti platu, popřípadě
mzdy). Pro opatření podle ustanovení odstavce 4 pak se určí část
služebního platu (mzdy) odpovídající činovnému tak, že se od
služebního platu (mzdy) odečte část služebního platu (mzdy)
služnému odpovídající a případné výchovné; při tom se za část
služebního platu (mzdy) služnému odpovídající pokládá pensijní
(provisní) základna, a není-li ani pensijní (provisní) základny,
dvě třetiny služebního platu (mzdy), stanoveného pro skupinu míst
A, bez výchovného (podobné součásti platu, popřípadě mzdy).
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí jen tehdy, jestliže
hrubé služné (plat jemu odpovídající) pokud se týče dvě třetiny
hrubého výdělečného příjmu obou manželů (odst. 1 až 3), popřípadě
svobodného státního zaměstnance a jednoho neb obou jeho rodičů,
pokud tito jsou veřejnými zaměstnanci (odst. 4), dohromady
převyšují roční částku 18.000 Kč.
(7) Snížení činovného podle ustanovení tohoto paragrafu se
upraví tak, aby nepřevyšovalo částku, o kterou hrubé služné (plat
jemu odpovídající), popřípadě dvě třetiny hrubého výdělečného
příjmu dohromady převyšují částku ročních 18.000 Kč. Jsou-li oba
manželé státními zaměstnanci, provede se toto snížení tak, že jeho
úhrnná částka se rozdělí na oba manžely v poměru, jak se má
nesnížené činovné jednoho k nesníženému činovnému druhého
manžela.
§ 7
(1) Je-li z manželů jeden státním zaměstnancem v činné službě
a jeden poživatelem odpočivného (zaopatřovacího) platu, nebo
jsou-li oba manželé poživateli odpočivných (zaopatřovacích) platů,
krátí se služební plat státního zaměstnance v činné službě podle
příslušných ustanovení § 6, odpočivné (zaopatřovací) příjmy
druhého manžela, popřípadě odpočivné (zaopatřovací) příjmy obou
manželů,
------------------------------------------------------------------
pokud hrubý úhrn služebního platu
jednoho manžela a odpočivných
(zaopatřovacích) příjmů druhého manžela,
popříp. hrubý úhrn obou odpočivných
(zaopatřovacích) příjmů činí ročně
dohromady
------------------------------------------------------------------
více než 18.000 Kč do 24.000 Kč včetně, 2,1 %
" " 24.000 Kč do 30.000 Kč " , 2,8 %
" " 30.000 Kč do 36.000 Kč " , 4,2 %
" " 36.000 Kč, ................... 5,6 %
------------------------------------------------------------------
odpočivných (zaopatřovacích) příjmů tohoto manžela (každého z obou
manželů).
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li státní
zaměstnanec (poživatel odpočivného nebo zaopatřovacího platu) ve
společné domácnosti s osobou, uvedenou v článku I, § 5, odst. 2 a
3, zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. nebo v obdobných předpisech, i
kdyby tato nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, jestliže po
1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.
(4) Pod ustanovení tohoto paragrafu spadají všechny odpočivné
(zaopatřovací) příjmy, zejména bez rozdílu, zda poživatel jich
nabyl z vlastního služebního poměru nebo zda jeho nárok je
odvozen od osoby jiné.
(5) Krácením podle předcházejících odstavců nesmí odpočivný
(zaopatřovací) plat klesnouti pod příslušnou nejnižší výměru.
(6) Poživatelům příjmů uvedených v odstavci 1 nesmí po srážce
podle odstavců 1 až 3 zůstati na těchto příjmech méně, než zůstane
poživatelům takových příjmů s nejvyšším hrubým úhrnem, pro nějž je
stanoveno nejblíže nižší srážkové procento nebo nebyla srážka tato
stanovena vůbec. V takových případech se sníží částka, o niž byl
odpočivný (zaopatřovací) plat podle tohoto paragrafu krácen, u
osoby, jež má odpočivný (zaopatřovací) plat nižší, jsou-li oba
odpočivné (zaopatřovací) platy stejné, u manželky.
(7) Služebním platem, pokud se týče odpočivnými
(zaopatřovacími) příjmy se tu rozumějí platy příslušející po
srážkách podle ustanovení § 1, §§ 3 až 5, popřípadě po úpravě
podle §§ 12 až 14 a po snížení podle § 20 tohoto zákona.
§ 8
(1) Při jakémkoliv zvýšení pensijní (provisní) základny platí
státní zaměstnanec po dobu 12 měsíců (52 týdnů) od tohoto zvýšení
zvláštní pensijní příspěvek.
(2) Tento činí polovinu částky, o niž se takto zvýšila
měsíční částka pensijní (provisní) základny, nejvýše však rozdíl
mezi dosavadním úhrnným stálým služebním příjmem (bez výchovného a
přídavků na děti) po odečtení pensijního příspěvku a srážky podle
§ 1 nebo § 4 tohoto zákona a úhrnným stálým služebním příjmem (bez
výchovného a přídavků na děti) po nastalém zvýšení pensijní
základny, vypočteným podle skupiny míst, podle níž byl zaměstnanci
vyměřen dosavadní služební plat, po odečtení pensijního příspěvku
a zmíněné srážky. O zaokrouhlení tohoto příspěvku platí ustanovení
§ 140, odst. 3 platového zákona a obdobná ustanovení.
(3) Ustanovení předcházejících odstavců neplatí pro zvýšení
pensijní (provisní) základny nastavší v důsledku přiznání nebo
zvýšení služebních přídavků strážních (četnického přídavku,
strážního a hodnostního přídavku stráže bezpečnosti, hraničního
strážního přídavku a strážního přídavku finanční stráže a
strážního přídavku dozorců vězňů).
(4) Sníží-li se pensijní základna (např. zmenšením nebo
zánikem služebního přídavku) dříve, než uplyne dvanáctiměsíční
lhůta, jest zvláštní pensijní příspěvek na dobu zbývající do této
lhůty nově upraviti, popřípadě zastaviti od doby, kdy nastalo
snížení pensijní základny; dojde-li po snížení pensijní základny
opětně k jejímu zvýšení, jest do povinnosti zaměstnancovy, platiti
opět zvláštní pensijní příspěvek, započítati zvláštní pensijní
příspěvek zaplacený před tím za zvýšení pensijní základny, které
zaniklo.
§ 9
Ustanovení § 31, odst. 2, druhé věty zákona č. 221/1925 Sb.
z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, neplatí,
pokud jde o provádění §§ 1 až 8 tohoto zákona.
Díl III
Vánoční příspěvek
§ 10
Vánoční příspěvek podle zákona ze dne 14. října 1930, č. 144
Sb. z. a n., se nevyplácí.
Část třetí
Ustanovení všeobecná
§ 23
(1) Státními zaměstnanci ve smyslu tohoto zákona se rozumějí
všichni zaměstnanci státu, ústavů, podniků a fondů státních nebo
státem spravovaných, ať jde o služební poměr veřejnoprávní či
smluvní.
(2) Pokud jde o soudce, platí ustanovení části čtvrté.
§ 24
Ustanovení tohoto zákona platí i pro
a) učitele, jichž se týče zákon ze dne 24. června 1926, č.
104 Sb. z. a n., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva
obecných a občanských škol (učitelský zákon),
b) profesory diecesních učilišť theologických (§ 211
platového zákona),
c) nestátní profesory středních škol, učitelských ústavů a
jiných vyšších učilišť na Slovensku a Podkarpatské Rusi,
d) duchovní kongruálních církví a náboženských společností
státem uznaných případně recipovaných (zákon č. 122/1926 Sb. z. a
n.) pro poživatele zaopatřovacích platů podle § 5, odst. 3,
zmíněného zákona, pokud není jinak stanoveno (§ 4 tohoto zákona),
e) osoby, jichž se týče zákon č. 70/1930 Sb. z. a n., a pro
ostatní příjemce odpočivných a zaopatřovacích platů vyplácených
státní správou železniční, přičemž smluvní výhrady odporující
účelu tohoto zákona se ruší,
f) pozůstalé po osobách uvedených pod písm. a) až e),
pokud nespadají již pod ustanovení § 23, odst. 1.
§ 25
Zaměstnanci uvedení v § 23 a § 24 písm. a) až d) tohoto
zákona, kteří mají normální pensijní nároky, tj. nároky spojené s
místem jimi zastávanými, nebo nabudou těchto nároků po ukončení
stanovené služební doby nebo stanoveného prozatímního postavení,
jsou vyňati z pojistné povinnosti podle zákona ze dne 21. února
1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců ve vyšších službách.
§ 26
(1) Ustanovení tohoto zákona platí obdobně pro zaměstnance
veřejnoprávních korporací a ústavů, uvedených v § 212, odst. 1
platového zákona, pokud příslušná veřejnoprávní korporace (ústav)
neprokáže, že opatření podle těchto ustanovení není k zachování
rovnováhy v jejím hospodářství zapotřebí.
(2) Ustanovení tohoto zákona však neplatí potud, pokud by po
jejich provedení nároky zaměstnancovy klesly pod míru práv a
nároků státního zaměstnance stejné nebo rovnocenné kategorie a
stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.
(3) Tyto korporace (ústavy) jsou povinny na vyzvání oznámiti
a prokázati úřadu stanovenému v § 212, odst. 4, platového zákona,
že a jak provedly opatření podle tohoto zákona a jaká roční úspora
tím vzejde.
(4) Neprovede-li korporace (ústav) opatření podle tohoto
zákona, krátí se příděly, na které není zákonný nárok, subvence,
jiné příspěvky a podpory z prostředků státních o úspory, jež by z
provedení oněch opatření vyplývaly, popřípadě se přihlédne k této
úspoře při schvalování rozpočtu a povolování přirážek.
(5) Totéž platí, byla-li provedena personální opatření, která
by byla obcházením tohoto zákona.
§ 27
K opatřením podle §§ 7, 12 až 14 a 20 tohoto zákona a podle
§§ 17, 19 až 21 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a
n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě, je příslušný úřad,
jehož likvidující orgán zařizuje výplatu odpočivných
(zaopatřovacích) platů, nejsou-li opatření ta vyhrazena
nadřízenému ústřednímu úřadu.
§ 28
(1) Osoba, které příslušejí aktivní, odpočivné
(zaopatřovací) platy, jest povinna, pokud se podle platných
předpisů nepřihlíží k nim z moci úřední, ohlásiti skutečnosti,
které mají vliv na trvání nebo výši těchto platů, u služebního
úřadu, pokud jde o aktivní platy, jinak u úřadu, jehož likvidující
orgán zařizuje výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů.
(2) Opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným podle tohoto
zákona nemají odkládacího účinku.
(3) Disciplinární (trestní) odpovědnost za nesplnění
ohlašovací povinnosti nebo za nesprávné údaje zůstává nedotčena.
§ 29
Vláda se zmocňuje, aby vhodnými opatřeními vyrovnala
nesrovnalosti, které by z provádění tohoto zákona vznikly.
§ 30
Případné nároky na jakýkoliv doplatek příjmu služebního
(odpočivného, zaopatřovacího), vzniklé neb uplatňované z titulu
neplatnosti právních předpisů o úsporných opatřeních personálních,
zanikají, ať by vznikly nebo by byly uplatněny kdykoliv.
|