47

Zákon

ze dne 19. dubna 1885

kterýmž vydávají se prozatímní ustanovení o dotaci duchovenstva v katolické správě duchovní

S přisvědčením obojí sněmovny říšské rady vidí Mi se naříditi:

Článek I

Dokud se zákonodárně nezpořídí konečné upravení dotačních poměrů duchovenstva v katolické správě duchovní, do té doby platnosť mají následující prozatímní ustanovení:

§ 1

Katolickým duchovním správcům samostatným a pomocným kněžím systemisovaným doplní se nejnižší příjem jich stavu přiměřený (kongrua) z fondů náboženských, respektive z dotace ode státu těm fondům propůjčované, pokudž kongrua tato není uhrazena ze příjmů s duchovním úřadem spojených.

Slovem "duchovní správce samostatný" rozumějí se všickni ti duchovní, kteří na základě kanonického dosazení od biskupa diecesního v jisté určité církevní obci právo i povinnosť mají vykonávati správu duchovní nebo kterýmž jinak od biskupa diecesního oprávnění dáno jest, aby správu duchovní samostatně vykonávali, jako lokální kaplani (lokalisté), vikáři farští atd. Slovem "kněz pomocný" rozumějí se ti duchovní, kteří duchovním správcům samostatným přidáni jsou od biskupa diecesního, aby je u vykonávání správy duchovní podporovali.

§ 2

Nejnižší důchod v každém jednotlivém, na radě říšské zastoupeném království i zemi vytčen jest v obrazci I k tomuto zákonu přiloženém, a to na tu dobu, kteráž připomenuta jest v úvodě ke článku tomuto.

Zdali má a pokudž má doplněk dle § 1 v jednotlivých případech dán býti, o tom rozhodovati bude na základě předložených přiznání zemský úřad politický, vyslyšev o tom biskupa diecesního.

Co se týče přiznání příjmův a výdajů v příčině doplňku kongruového, o tom platnosť mají následující ustanovení:

1. Co se týče příjmův,

tedy započísti se mají toliko tyto příjmy:

a) čistý výnos z pozemkův a půdy v té výšce, ve kteréž výnos tento ustanoven jest z pozemků sem náležejících v příčině vyměření nové daně pozemkové;

b) výnos nájemní z pronajatých budov podlé skutečné výšky, odrazíc zákonitou částku na udržování budov a na amortisaci;

c) výnos z jistin, ze práv požitkových a ze závodů průmyslových;

d) pevné důchody (renty) a dotace na penězích, na předmětech cenných, anebo na přírodninách (při čemž přírodniny tyto počítány buďte podle cen průměrných, odrazíc 10 procent ze hrubého výnosu jakožto výlohy na jich dobývání).

Výjimkou lze z ohledů slušnosti povoliti při c) a d) na účet výloh za dobývání úroků jistinných nebo důchodů (rent) přiměřenou srážku;

e) příjem ze přebytků místního jmění kostelního, pokudž takovéto přebytky vydány býti mohou na dotaci;

f) poplatky štolovní, a to v summě úhrnné, kterouž vyřkne úřad zemský vyslyšev biskupa diecesního, anebo ministr věcí duchovních v případu tom, že by dorozumění se nestalo. Z poplatků štolovních takto vyměřených částka 30 zl. se odrazí;

g) výnos všech mešních stipendií a fundací za výkony bohoslužebné, kteréž prve, než vyšel zákon přítomný, zřízeny byly v jisté určité summě, ač jestliže by zakládací list neobsahoval ustanovení takovémuto večtení odpírajícího.

Všecka nadací tohoto způsobu, kteráž zřízena budou teprve po nastalé působnosti tohoto nynějšího zákona, naprosto vyloučena jsou z takovéhoto večtení.

2. Co se týče výdajův,

tedy započteny buďte:

a) daně zeměpanské z přiznaných příjmův (1, a až g) vybývané, přirážky zemské, okresní a obecní, jakož i jinaké příspěvky k potřebám veřejným na základě přítomného zákona dávané, neméně i aequivalent poplatkový;

b) kancelářské výlohy za vedení matrik, leč by výlohy tyto byly uhrazovány ze jmění kostelního, pak výlohy spojené s řízením dekanátu (okresního vikařství) v částce, jež nařízením ustanovena bude;

c) výdaje na penězích a na předmětech cenných spočívající na závazku, který by na důchodech váznul;

d) jestliže počet mší v 1, g) naznačených, které během jednoho roku jest sloužiti, přesahuje určitý počet normalní, výnos těch stipendií mešních, jež správce duchovní k vykonání musí postoupiti jiným duchovním; není-li při těch kterých jednotlivých mších listinou zakládací žádná určitá summa ustanovena, tedy započteno buď mešní stipendium podle zvyku diecesního. Počet normální ustanoven buď v každé diecesi ve srozumění s biskupem; pakli že srozumění takového se nedojde, položeno buď číslo 200;

e) větší výdaje stavební, jež podle platných zákonů připadají na beneficiata.

Proti tomu započteny býti nemohou výdaje takové, které se vztahují k osobní výživě (k domácímu hospodářství), ani výdaje se vzděláváním pozemků spojené, aniž výdaje, které dle platných předpisů vznikají ze zachovávání farských budov ve stavu dobrém. Výjimkou však při kromobyčejných výdajích, na př. má-li zjištěna býti dostatečná voda, započtení jich může býti dovoleno.

Co se týče lhůty, ve které přiznání podávati se mají, jakož i toho, kterakým způsobem přiznání tato mají býti zřízena, zkoumána a upravována, konečně co se týče způsobu jakým a doby od které poukázán bude přiznaný doplněk kongruový, o tom zvláště bude nařízeno.

§ 4

Když by se ukázalo, že některý příjem, jenž dle těchto předpisů měl býti přiznán, byl zamlčen anebo některý výdaj vědomě neprávně započten, tedy osobám za správnosť přiznání odpovědným uložena buď pokuta peněžitá až do té summy, o kterouž měl fond náboženský nebo pokladna státní býti zkrácena.

Při jinakých neshodách buď přiznání toliko upraveno, a jen podle okolností buď uložena náhrada útrat, kteréž by z jednání opravovacího vzešly.

§ 5

Zastavatelé (provisorové) uprázdněných beneficií obdrží svůj plat z fondů náboženských. Plat ten řídí se podle výše, kterou má kongrua tomu beneficiu dle § 2 náležející, i obnáší při beneficiích do 500 zl. kongruy třicet zlatých, při beneficiích do 600 zl. čtyřicet zlatých, při beneficiích o 700 až do 900 zl. padesáte zlatých a při beneficiích o 1 000 zl. nebo více šedesáte zlatých měsíčně.

Zastavatelé uprázdněných beneficií, jichžto měsíční příjem obnáší 30 zl., nejsou povinni, aby mše nadační vykonávali jinak než za stipendium od biskupa určené.

Zastavatelé přespolní obdrží remuneraci případ od případu vyměřovanou, ta však v nižádném případě nesmí přesahovati dvě třetiny řádného platu zastavatelského.

§ 6

Správcové duchovní, kteří by bez své viny stali se ke službě neschopnými, obdrží plat odpočinkový, který se jim vykáže podlé obrazce II tuto přiloženého, nic nehledíc k soukromým příjmům, kterýchž by snad měli.

Tyto platy odpočinkové uhrazovány budou z fondů náboženských, respektive z jich dotace státní, ač nemohou-li uhrazeny býti z důchodů beneficia samého.

Jestliže by kněz deficient postižen byl zvláštní pohromou tělesnou, tedy ministr věcí duchovních může jemu výjimkou povoliti plat odpočinkový větší, nežli by dle obrazce jemu náležel, avšak toliko do nejvyšší summy 600 zl. samostatnému správci duchovnímu a 400 zl. knězi pomocnému.

§ 7

K místům správy duchovní, kterýmž kongrua s přípomocí fondů náboženských vyměřena byla posud v summě vyšší nežli by vypadla podle ustanovení tohoto zákona, ustanovení tato vztahovati se budou teprve při novém obsazení jich, a i to jen tehdá, jestliže další existence této vyšší kongruy není založena na nějakém obzvláštním titule právním.

Choří správcové duchovní (deficienti), kteří mají vyšší plat odpočinkový nežli který by jim náležel podle ustanovení tohoto zákona, pozůstanou v požitku svého posavadního odpočinkového platu.

§ 8

O takových místech správy duchovní, která přivtělena jsou některému řeholnímu sboru, ustanovení tohoto zákona žádné platnosti nemají.

Též tak jest i při místech správy duchovní, která přivtělena jsou některému sboru světského kněžstva, pokavaď sbor tento má sám dostatečných prostředků, aby z vlastních peněz staral se o náležitý podle stavu nejnižší důchod kněžstva, správu duchovní vykonávajícího.

Článek II

§ 9

Doplňky dotací kněžím pomocným (§ 1), platy a remunerace zastavatelům (provisorům, § 5) a odpočinkové platy deficientům (§ 6), v přítomném zákoně ustanovené, platnosti nabudou dnem 1. ledna 1886 v částce celé, doplňky pak ke kongrue samostatných správců duchovních (§ 1) dnem 1. ledna 1887 z polovice a dnem 1. ledna 1888 v plné částce své.

§ 10

Ministr věcí duchovních a vyučování i ministr financí mají uloženo, aby zákon tento vykonali.

Ve Vídni, dne 19. dubna 1885.

František Josef m. p.

Taaffe m. p.

Conrad m. p.

Dunajewski v. r.