48

Zákon

ze dne 25. května 1868

jímžto se vydávají základní pravidla o postavení školy k církvi

S přivolením obojí sněmovny rady říšské vidí se Mi vydati tento zákon:

§ 1

Nejvyšší řízení veškerého vyučování a vychovávání a dohlížení k němu přísluší státu a vykonáváno bude orgány zákonem k tomu ustanovenými.

§ 2

Bez újmy tohoto práva dohlédacího zůstaveno jest každé církvi nebo společnosti náboženské, aby opatřovala a řídila vyučování a cvičení v náboženství rozličných vyznavačů víry ve školách obecných a středních a aby k obojímu dohled měla.

Na vyučování v jiných předmětech v těchto školách církev neb společnost náboženská žádného působení nemá.

§ 3

Škol a ústavů vychovacích, od státu od některé země neb obce zcela neb z části zřízených nebo chovaných, užívati mohou všichni občané státní, nehledíc k vyznání víry.

§ 4

Každá církev nebo společnost náboženská má toho vůli, zřizovati a chovati ze svých důchodů školy k vyučování mládeže jistého vyznání víry.

Takové školy a ústavy jsou však poddány zákonům o vyučování vydaným a mohou žádati, aby jim byla přiřknuta práva veřejného učiliště jen tehda, když učiní dosti všem výminkám, k nabytí takových práv v zákoně ustanoveným.

§ 5

Údům jiných společností náboženských není zákonem zakázáno, aby užívali škol a ústavů vychovacích vyznavačům jisté víry zřízených.

§ 6

Úřadů učitelských na školách a ústavech vychovacích v § 3 jmenovaných dojíti mohou rovnou měrou všichni občané státní, kteří spůsobilost svou k tomu dle zákona prokáží.

Za učitele náboženství mohou však zřízeni býti jenom ti, jež náležitý vrchní úřad náboženský za spůsobilé k tomu prohlásí.

Co se týče jiných škol a ústavů vychovacích (§ 4), jest v příčině jich pravidlem statut zřizovací.

K vyučování soukromému může sobě každý zvoliti vychovatele a učitele jakéhokoli vyznání náboženského.

§ 7

Co se dotýče knih vyučovacích ku potřebě ve školách obecných a středních, též v ústavech ku vzdělávání učitelů, potřebí toliko, aby byly schváleny od orgánů, tímto zákonem ku správě vyučování a k dohlížení k němu ustanovených.

Knihy k vyučování náboženství mohou však tohoto schválení dojíti teprv tehda, když náležitý vrchní úřad náboženský se pronesl, že se jich může užívati.

§ 8

Důchodů fondu škol normálních, fondu studií a jiných fundací k potřebám vyučovacím zřízených, užíváno budiž, nehledíc k vyznání víry, pokud nelze prokázati, že určeny jsou vyznavačům jisté víry.

§ 9

Stát vykonává nejvyšší správu a dohled k veškerému vyučování a vychovávání skrze ministerium vyučování.

§ 10

Ku spravování záležitostí vychovatelských, též škol obecných a ústavů na vzdělávání učitelů i k dohlížení k nim zřízena bude v každém království a v každé zemi:

a) školní rada zemská jakožto nejvyšší školní úřad zemský,

b) školní rada okresní pro každý okres školní, a

c) školní rada místní pro každou obec školní.

Rozdělení země na okresy školní stane se zákonodárstvím zemským.

§ 11

Posavadní moc školních úřadů duchovních a světských, totiž:

a) řízení zemského, církevních vrchních úřadů a vrchních dozorců školních,

b) politického úřadu okresního a okresních dozorců školních, a

c) místních správců duchovních a místních dozorců školních, přenešena bude bez újmy toho, co ustanoveno v § 2, na orgány v § 10 jmenované.

§ 12

Do školní rady zemské povoláni budou za předsednictví místodržícího (správce zemského) nebo jeho náměstka údové politického řízení zemského, vyslaní výboru zemského, duchovní všelikých konfesí v zemi a mužové ve vyučování zběhlí.

Z kterých členů bude složena školní rada okresní a školní rada místní, vyměří se zákonodárstvím zemským.

§ 13

Zákonodárstvím zemským ustanoví se šíře, jak bude složena a zřízena školní rada zemská, okresní a místní, týmž zákonodárstvím vyměří se obapolné meze působnosti těchto rad školních, a ustanoví se zevrubněji, kterak působnost posavadních školních úřadů duchovních a světských přejíti má na školní radu zemskou, okresní a místní.

Taktéž ustanoví se zákonem zemským, zdali a pokud se mají výjimkou vzíti také vyslaní obcí znamenitějších do školní rady zemské.

§ 14

Paragrafy 1., 2., 3., 4., 5., 6., 8. a 9. nabudou platnosti toho dne, kterého tento zákon bude vyhlášen a pozbudou moci své všichni zákonové a všechna nařízení posavadní, ježto s těmito paragrafy jsou v odporu. Regulativu, Nejvyšším rozhodnutím, jehož datum 25. června 1867, schváleného, kterýmž ustavena jest školní rada zemská v královstvích Haličském, Vladimiřském a ve velkovojvodství Krakovském, tento zákon se netýče.

Mému ministrovi vyučování uloženo jest, aby tento zákon ve skutek uvedl.

Ve Vídni, dne 25. května 1868.

František Josef m. p.

Auersperg m. p.

Hasner v. r.

účinnost od : 26.5.1868