51

Zákon

ze dne 9. dubna 1870

o manželstvích osob takových, které nenáležejí k žádné církvi neb společnosti náboženské zákonem uznané, a o vedení rejstříků narozených, oddaných a zemřelých v příčině těchto osob

S přivolením obojí sněmovny rady říšské vidí se Mi naříditi takto:

§ 1

Jednání úřední v příčině manželství a vedení matrik manželských, ježto zákonem přikázána jsou správcům duchovním, konána buďte, když se týkají osoby nějaké, která nenáleží k nijaké církvi neb společnosti náboženské zákonem uznané, od hejtmanství okresního, a v místech, kteráž mají svá statuta obecní, od úřadu obecního, jemuž svěřena jest správa politická.

Příslušnost hejtmanství okresního (úřadu obecního) řídí se dle místa, kde osoby, jichž se týče, obývají.

Co se dotýče ohlášek, vcházení v manželství a překážek v tom, též zapisování do rejstříka oddaných, vydávání úředních vysvědčení z tohoto rejstříka a smiřování manželů před jich rozvedením, má dle podobnosti platnost článek II zákona, daného dne 25. května 1868, č. 47 zák. říšsk., a zákon, daný dne 31. prosince 1868, č. 4 zák. říšsk. na r. 1869.

§ 2

V příčině nerozlučitelnosti manželství pokládají se osoby v § 1 dotčené za rovné vyznavačům nekatolického náboženství křesťanského.

§ 3

Rejstříky narozených a zemřelých v příčině osob v § 1 jmenovaných povede hejtmanství okresní (úřad obecní), v jehož okresu se osoba taková narodila neb zemřela.

Tento úřad zapíše takovou osobu prozatím i tehda, kdyby bylo pochybno, zdaliž mu to přísluší; zavede však zároveň další řízení s strany toho.

Vysvědčení úřední, jež úřadové političtí dle těchto rejstříků od sebe vydají, mají průkazní moc listin veřejných.

§ 4

Ten, kdo jest povinen oznámení učiniti, když se narodí neb zemře někdo, jenž má do matriky od politického úřadu vedené (§ 3) zapsán býti, má takové oznámení u tohoto úřadu v osmi dnech nejprve příštích vůbec osobně učiniti a spolu připomenouti, jaké jméno dítěti narozenému bylo neb bude dáno.

Oznámí-li se, že někdo zemřel, předložen buď lístek umrlčí.

§ 5

Když se dítě narodí, jest předkem jeho otec manželský povinen, to oznámiti. Není-li otec přítomen aneb nemůže-li oznámení učiniti, anebo jde-li o dítě nemanželské, má to oznámiti babič neb bába, a není-li tu babiče a báby, má to učiniti ten, v jehož obydlí dítě se narodilo. Není-li tu nikoho z těchto osob, povinna jest matka, oznámení učiniti.

Zemřeli manžel některý, má oznámení učiniti manžel druhý, který ho životem přečká, není-li ho tu, tedy nejbližší jeho příbuzný a nebyl-li by tento přítomen, má to oznámiti ten, v jehož bytu neb domě manžel dotčený zemřel.

Narodí-li neb zemře-li kdo v porodnici, v domě nalezenců, v nemocnici, trestnici, robotnici neb některém jiném ústavě veřejném, má oznámení učiniti představený ústavu.

§ 6

Opomenul-li by někdo (§ 5) oznámení učiniti aneb učinil-li by je, když lhůta k tomu vyměřená již prošla, potrestán bude za to pokutou peněžitou až do 50 zlatých, a nemohl-li by platiti, vězením až do pěti dní.

Hejtmanství okresní a starostové obecní mají k tomu přihlížeti, aby se tato oznámení v pravý čas činila, a nestalo-li by se toho, mají z povinností úřadu učiniti, čeho v tom potřebí.

§ 7

Ministrům práv, záležitostí duchovních a záležitostí vnitřních uloženo jest, aby tento zákon ve skutek uvedli; titéž ministři mají také vydati náležitá nařízení vykonávací a jmenovitě předpisy o vnitřním zřízení a vedení matrik.

Ve Vídni, dne 9. dubna 1870.

František Josef m. p.

Hasner m. p.

Giskra m. p.

Herbst m. p.

Stremayr v. r.