Zákon
č. 6/2002 Sb.
Parlamentu České republiky
o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a
o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Schváleno (Vydáno): 30.11.2001 Účinnost od: 01.04.2002
Uveřejněno v č. 4/2002 Sbírky zákonů na straně 162
§ 80
(1) Soudce a přísedící
je povinen vykonávat svědomitě
svou funkci a při výkonu funkce a v
občanském životě se zdržet všeho,
co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
(2) V zájmu
záruk nezávislosti a
nestrannosti výkonu soudcovské
funkce soudce zejména
a)
je povinen
prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst,
b)
je povinen
chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke
snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce,
c)
je povinen
odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak,
vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení
nezávislosti soudnictví,
d)
se nesmí
při výkonu své
funkce nechat ovlivnit
zájmy politických stran, veřejným
míněním a sdělovacími prostředky,
e)
musí
vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez
ekonomických, sociálních, rasových,
etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků,
f)
dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována.
(3) Soudce je povinen
vykonávat svou funkci v
souladu se zájmem na řádném
výkonu soudnictví. Při své rozhodovací
činnosti soudce zejména
a)
je povinen
poskytnout každému účastníku
řízení nebo straně soudního řízení
anebo jejich zástupcům
plnou možnost k uplatnění jejich práv; nesmí však od nich,
s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat
informace nebo s
nimi jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních
otázkách, které na ni mohou mít vliv,
b)
dbá o
to, aby jeho
rozhodnutí bylo srozumitelně a
pečlivě odůvodněno.
(4) Soudce je povinen
při své činnosti mimo výkon funkce soudce a při výkonu svých politických práv si
počínat tak, aby tato činnost
neohrožovala nebo nenarušovala důvěru v nezávislé, nestranné a
spravedlivé rozhodování soudu
nebo nenarušovala důstojnost soudcovské funkce anebo mu nebránila v řádném výkonu
funkce soudce.
(5) Soudce je povinen ve svém osobním životě svým
chováním dbát o to,
aby nenarušovalo důstojnost
soudcovské funkce a
neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé,
nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména
a)
nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování
soukromých zájmů,
b)
nesmí působit
jako rozhodce nebo
zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec
poškozeného nebo zúčastněné
osoby v soudním nebo správním
řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o
zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.
(6) Soudce je povinen
zachovávat náležitou úctu
k ostatním soudcům, jiným osobám
vykonávajícím právnická povolání a k ostatním
zaměstnancům soudu a
k účastníkům nebo stranám soudního řízení. Ve vztahu k
zástupcům účastníků nebo
zástupcům stran soudního řízení
je povinen se
zdržet projevů sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů.