Vyhláška

ministerstva školství a národní osvěty

ze dne 25. listopadu 1919, čís. 625 Sb. z. a n.,

kterou se vyhlašují "Základní a přechodná ustanovení

pro Českobratrskou církev evangelickou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku".

Základní a přechodná ustanovení

pro Českobratrskou církev evangelickou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

§ 1

Spoluvěřící evangelické křesťanské církve augsburského a helvétského vyznání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku národnosti české tvoří samostatnou českou církev.

§ 2

Církev tato, dříve dle vyznání na dvě rozdělená, slučuje se v jednu církev a přijímá jméno "českobratrská církev evangelická" a vyznání české z roku 1575 a bratrské z roku 1662, jakožto výraz historické a duchovní souvislosti s reformací českou.

§ 3

K církvi této náleží všechny české sbory dříve augsburského a helvetského vyznání, i všichni souvěrci české národnosti dříve vyznání augsburského a helvetského, jakož i ty sbory jiného jazyka, které uznají zásady a zřízení českobratrské církve evangelické.

§ 4

Všechno jmění a fondy, které patřily církvím a školním sborům i kazatelským stanicím, seniorátům neb superintendencím augsburského a helvetského vyznání, i podíl na jmění celé dříve rakouské církve evangelické přechází v majetek a správu těchto sborů a stanic, seniorátů a superintendencí českobratrské církve evangelické, případně v majetek a správu celé této církve.

§ 5

Sbory, jakož i senioráty a superintendence dříve augsburského a helvetského vyznání k českobratrské církvi evangelické patřící, pokud novým zřízením církevním a novou úpravou nebude jinak rozhodnuto, zůstávají ve svých dosavadních obvodech, právech, závazcích a povinnostech. České sbory dříve vyznání augsburského připojí se k seniorátu vsetínskému a dosavadní seniorát vsetínský k některé superintendenci českobratrské církve evangelické.

§ 6

Generální synod českobratrské církve evangelické, jenž má býti svolán k vůli vypracování nové ústavy církevní, bude se skládati kromě členů nynějším církevním zřízením ustanovených ještě ze členů, které zvolí každý konvent seniorátní, a kde superintendence není na senioráty rozdělena, konvent superintendenční, a to po dvou farářích a čtyřech starších.

§ 7

Synodní výbor českobratrské církve evangelické bude míti devět členů, čtyři faráře a pět starších. Zvolení členové potřebují schválení presidenta republiky.

§ 8

Českobratrská církev evangelická nepodléhá správě evangelické vrchní rady ve
Vídni. Funkce její převezme pro českobratrskou církev evangelickou synodní výbor. Avšak má právo předati některé z nich správním orgánům seniorátním a superintendenčním, což v takovém případě oznámí i církvím i národní vládě.

§ 9

Až do nového řádně přijatého církevního zřízení zůstane pro českobratrskou církev evangelickou pravoplatným evangelické církevní zřízení z 15. prosince 1891, č. 4 ř.z. z roku 1892, až na ty články, které předcházejícími ustanoveními byly změněny.

Pozn: Mimořádný generální sněm (synod) českých evangelíků helvetského a augsburského vyznání z Čech, Moravy a Slezska usnesl se ve dnech 17. a 18. prosince 1918 na církevním zákonu "Základní a přechodná ustanovení pro Českobratrskou církev evangelickou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". Tento církevní zákon byl ve smyslu § 9 cís. pat. ze dne 8. dubna 1861, č. 41 ř.z. a § 136 církevní ústavy, uveřejněné vyhláškou ministerstva kultu a vyučování ze dne 15. prosince 1891, čís. 4. ř.z. z roku 1892, schválen dne 5. listopadu 1919 vládou a dne 22. listopadu 1919 potvrzen presidentem republiky československé a nabývá ihned účinnosti. (BEDNÁŘ, F. Sbírka zákonů a nařízení ve věcech náboženských a církevních v republice československé. 1. vydání. Praha : Husova čs. evang. bohoslovecká fakulta, 1929, s. 39)