.§ 1              Následky setrvání na obsazeném pohraničním území.
 .§ 2              Výjimky zákonné.
 .§ 3              Výjimky administrativní.
 .§ 4              Obnovení služebního poměru.
 .§ 5              Hodnocení předchozí doby při obnovení služebního poměru.
 .§ 6              Opětné přiznání nároku na odpočivné (zaopatřovací) platy.
 .§ 7              Přiznání nároku na zaopatřovací platy.
 .§ 8              Finanční účinnost opatření podle § 3.
 .§ 9              Příspěvky na výživu.
 .§ 10             Přihláška.
 .§ 11             Místo podací.
 .§ 12             Místo rozhodující.
 .§ 13             Všeobecná ustanovení.

(2) Zůstaly-li osoby, jimž příslušely odpočivné (zaopatřovací) platy z prostředků některého československého veřejného zaměstnavatele, na území uvedeném v odstavci 1 po jeho okupaci v roce 1938 nebo 1939, považuje se jejich nárok na tyto platy za zaniklý posledním dnem měsíce, v němž došlo k okupaci území, o které jde.

(3) Zůstaly-li osoby, jimž byly poukazovány z prostředků některého československého veřejného zaměstnavatele pense a dary z milosti, po případě odpočivné platy, povolené podle volné úvahy, na území uvedeném v odstavci 1 po jeho okupaci v roce 1938 nebo 1939, považuje se jejich nárok na tyto pense nebo dary z milosti za zaniklý posledním dnem měsíce, v němž došlo k okupaci území, o které jde.

(4) Případné pochybnosti o tom, v kterém měsíci došlo k okupaci území podle ustanovení předcházejících odstavců, rozhodne ministerstvo vnitra.

(2) Účinky stanovené v § 1, odst. 2 a 3 nenastávají u osob tam uvedených, nepřevzala-li cizí správa výplatu jejich odpočivných (zaopatřovacích) platů, pensí a darů z milosti nebo odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

(2) Osobám, na něž se vztahuje ustanovení § 1, odst. 2, může být v případech hodných zřetele znovu přiznán nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy.

(3) Pozůstalým po osobách, na něž se vztahuje ustanovení § 1, odst. 1 nebo 2, může býti v případech hodných zřetele přiznán nárok na zaopatřovací platy.

(4) Výjimky podle odstavců 1 a 2 lze povoliti jen u osob,

a) které nepozbyly československého státního občanství dnem počátku účinnosti dekretu ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé nebo maďarské, nebo
b) u nichž v řízení provedeném podle dekretu č. 33/1945 Sb. bylo zjištěno, že nepřestaly býti československými občany (§ 1, odst. 4 a §§ 2 a 5 dekretu č. 33/1945 Sb.).

a) povolává k výkonu činné služby ve služebním poměru k původnímu nebo jinému veřejnému zaměstnavateli, nebo
b) považuje za přeloženu do trvalé výslužby, a to buď dnem rozhodnutí o obnovení služebního poměru, nebo, dovršila-li před rozhodnutím o obnovení služebního poměru 60. rok věku, u bývalých soudců 65. rok věku, nebo za účinnosti zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 96 Sb., o překládání soudců do výslužby podle věku, 60. rok věku, u bývalých profesorů vysokých škol 70. rok věku, dnem dosažení těchto věkových hranic, anebo stala-li se před dosažením dotyčného věku trvale nezpůsobilou ke službě, dnem vzniku této nezpůsobilosti, po případě dnem jejího zjištění.

(2) V případech hodných zřetele může býti při obnovení služebního poměru zároveň povoleno, aby byla zaměstnanci pro úpravu služebních a platových poměrů a pro účely pensijního zaopatření zhodnocena též:

a) doba skutečně konané veřejné služby na území obsazeném cizí mocností,
b) doba ode dne odchodu (odstranění) z této služby, pokud by k němu nebylo došlo nebýti okupace, až do dne jejího skončení, a
c) doba, po kterou po skončení okupace nemohl bez vlastního zavinění nastoupiti činnou službu.

a) by jim tento nárok jinak - nebýti účinků stanovených v § 1 - v případě úmrtí těchto osob příslušel, a že
b) lze míti za to, že by byl obnoven služební poměr těchto osob nebo jim znovu přiznán nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy podle ustanovení § 3, odst. 1 nebo 2, § 4 nebo § 6, kdyby nebyly zemřely před účinností tohoto zákona.

(3) Vdovská pense může býti snížena na určitou dobu nebo na trvalo až o 25 %. Ustanovení § 4, odst. 2 poslední věty platí obdobně.

(2) Pokud bývalý zaměstnanec byl již před rozhodnutím o obnovení služebního poměru zatímně povolán k výkonu činné služby nebo byla jemu, po případě pozůstalým po něm, vyplácena záloha na odpočivné (zaopatřovací) platy nebo zálohový příspěvek na výživu, může býti v opatření učiněném podle § 3 posunuta jeho finanční účinnost až ke dni nástupu činné služby nebo ke dni výplaty první zálohy. Při výměře doplatků se však v takovém případě odečtou veškeré platy a zálohy, vyplacené zaměstnanci, po případě příjemci záloh z veřejných prostředků, a příjmy, které získal za tutéž dobu ze své výdělečné činnosti.

(3) Osobám, jimž vzniknou platové nároky z opatření učiněných podle § 3, nelze zásadně poskytnouti doplatky za dobu nesvobody. Výjimečně lze jim však přiznati v řízení podle tohoto zákona odškodnění podle obdoby § 6 dekretu ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, vznikly-li jim za podmínek stanovených §§ 1 a 4 uvedeného dekretu škody uvedené v § 5, písm. f) a g) téhož dekretu nebo škody obdobné. U zaměstnanců, kteří byli v den, kdy jim škoda vznikla, v činné službě, hodnotí se vždy též doba uvedená v ustanovení § 5, odst. 2, písm. b).

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze povoliti příspěvek na výživu rodinným příslušníkům osob uvedených v § 1, odst. 1 nebo 2 (pozůstalým po těchto osobách, po případě bývalým rodinným příslušníkům), pokud by jim jinak v případě úmrtí takové osoby příslušel nárok na zaopatřovací platy nebo mohl býti podle příslušných předpisů povolen zaopatřovací plat podle volné úvahy.

(3) Povolení příspěvku na výživu podle odstavce 1 se považuje s hlediska předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření) za přeložení do výslužby s řádnými odpočivnými (zaopatřovacími) platy.

(4) Příspěvek na výživu podle odstavce 1 nebo 2 lze povoliti jen osobám, které jsou československými občany.

(2) Není-li úřadu příslušného podle předchozího odstavce, podává se přihláška u ministerstva vnitra, které určí v dohodě s ministerstvem financí úřad příslušný k jejímu projednání.

(2) O přihláškách zaměstnanců bývalé územní samosprávy nebo pozůstalých po nich rozhoduje ministerstvo vnitra.

a) stát,
b) svazky lidové správy (bývalé územní samosprávy) a jiné korporace veřejného práva a nadace,
c) ústavy, podniky, fondy a zařízení, náležející subjektům uvedeným pod písm. a) a b) nebo jimi spravované.

(3) Nedotčen zůstává zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, a ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

(2) Pokud se zaměstnanci dostalo opatřením nebo rozhodnutím uvedeným v odstavci 1 menší míry práv a nároků, než lze podle tohoto zákona přiznati, může požádati ve lhůtě stanovené v § 10 o přezkoumání takového opatření nebo rozhodnutí s hlediska tohoto zákona.

(3) Pokud se v případech uvedených v odstavci 1 zjistí, že u osoby, o kterou jde, nejsou splněny podmínky stanovené v § 3, odst. 4, písm. a) nebo b), může vláda k návrhu příslušného ústředního úřadu, po případě ministerstva vnitra, taková opatření nebo rozhodnutí zrušiti.

(2) Na návrh příslušného ústředního úřadu učiněný v dohodě s ministerstvy vnitra a financí může vláda k zamezení nesrovnalostí povoliti, aby se podle ustanovení §§ 3 až 9 obdobně postupovalo i v případech, na něž se ustanovení § 1 nevztahuje, a stanoviti pro takový postup směrnice.