Vládní nařízení č. 82/1936 Sb.
vlády republiky Československé,
kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury


zpet na predchozi stranku



Schváleno (Vydáno): 02.04.1936 
Účinnost od: 01.06.1936 
Zrušeno: 01.02.1950 předpisem: 270/1949 Sb.        


82/1936 Sb. - poslední stav textu:

.§ 1-3            Oddíl I. Úkoly, sídla a obvody finančních prokuratur.
 ...§ 1            Povšechný předpis.
 ...§ 2            Pro koho konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce.
 ...§ 3            Sídla a obvody finančních prokuratur.
 .§ 4-9            Oddíl II. Zevní služba.
 ...§ 4            Zastupování před soudy.
 ...§ 5            Zastupování před úřady.
 ...§ 6            Poskytování právní porady a spolupůsobení při smlouvách.
 ...§ 7            Náhrada nákladů.
 ...§ 8            Místní příslušnost finančních prokuratur.
 ...§ 9            Práva a povinnosti finančních prokuratur vůbec a jich
	          poměr k soudům a jiným úřadům (orgánům).
 .§ 10-25          Oddíl III. Vnitřní služba.
 ...§ 10           Povinnosti a práva přednosty úřadu v řízení úřadu.
 ...§ 11           Povinnosti a práva přednosty úřadu ve věcech osobních a jiných.
 ...§ 12           Zástupce přednosty úřadu.
 ...§ 13           Sborové porady.
 ...§ 14           Výroční zpráva.
 ...§ 15           Zvláštní povinnosti úředníků finanční prokuratury.
 ...§ 16           Kancelářská služba.
 ..§ 17-25         Pokladní a účetní služba.
 .§ 26-28          Oddíl IV. Ustanovení přechodná a závěrečná.



                             82/1936 Sb.
                         Vládní nařízení
                      ze dne 2. dubna 1936,
  kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury.

     Vláda republiky Československé nařizuje  podle § 6 zákona ze
dne  8.   června  1933,  č.  97   Sb.  z.  a  n.,   o  finančních
prokuraturách:

                              Oddíl I.
          Úkoly, sídla a obvody finančních prokuratur.

                              § 1 

                         Povšechný předpis.

     (1) Finanční   prokuratury   jsou   povolány   k  tomu,  aby
obstarávaly  pro právnické  osoby a   jmění uvedené  v §  2 úkoly
právního zástupce, totiž:
  a) zastupovaly je  před soudy všeho druhu  podle ustanovení § 4
této  instrukce. O  tom, kdy  za právnické  osoby a jmění jednají
jiné úřady  (orgány), je dáno  ustanovení v §  2 zák. č.  97/1933
Sb. z. a n., v nařízeních na jeho základě vydaných a v předpisech
zvláštních;
  b) zastupovaly je v řízení před úřady podle ustanovení § 5 této
instrukce;
  c) podávaly  právní  posudky   a  spolupůsobily  při  uzavírání
právních  jednání  a  při  jiných  právních  úkonech, zejména při
sepisování právních listin, podle ustanovení § 6 této instrukce.

     (2) Finančním  prokuraturám náleží  též zastupovati  veřejné
zájmy  před soudy  a úřady  v případech,  kde jsou  k tomu státní
úřady  zástupčí podle  zvláštních předpisů  povolány anebo  kde k
ochraně  důležitých  veřejných  zájmů   se  jeví  podle  platných
předpisů  přípustným  zakročení  příslušného  úřadu   a  finanční
prokuratura  je  o  zastoupení  proto  požádána,  že  není jiného
orgánu, povolaného zakročiti. 

                              § 2 

    Pro koho konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce.

     (1) Podle  § 1  konají finanční  prokuratury úkoly  právního
zástupce pro tyto právnické osoby nebo jmění:
  1. stát, země a okresy (počítajíc  v to jejich ústavy, podniky,
závody  a  zařízení),  dále  jmění,  které  má býti prohlášeno za
odúmrť;   okresy  však   toliko  tehdy,   jsou-li  jimi  finanční
prokuratury o to požádány;
  2. takové  fondy, ústavy,  podniky, zařízení  a jiné  majetkové
podstaty, které jsou státem,  zeměmi nebo okresy přímo spravovány
nebo   provozovány,    anebo   nejsou   sice    jimi   spravovány
(provozovány), ale stát, země nebo  okres zcela nebo zčásti na ně
přispívají, jsouce povinny hraditi případný jejich schodek; pokud
však jde  o zastoupení takových  právních podmětů nebo  jmění, na
nichž  jsou účastny  okresy, převezmou  finanční prokuratury jich
právní zastoupení jen, jsou-li o to požádány;
  3. veřejné  nemocnice,  které   jsou  samostatnými  právnickými
osobami, hradí-li nedobytné ošetřovací  náklady zcela nebo zčásti
stát nebo země, avšak pouze na požádání;
  4. patronátní práva  právních podmětů uvedených  pod č. 1  a 2,
a to pokud nejde o stát nebo země, jen na požádání;
  5. nadace spravované státem a  zeměmi; nadace spravované okresy
jen požádání;  jiné nadace jen  do pravoplatného ustavení  správy
nadační, nebo jde-li o dobytí  jmění nadačního za účelem ustavení
nadace;
  6. jmění  katolických  kostelů  a  duchovních  obročí, ale jen,
jde-li  o jejich  kmenové jmění,  a nikoliv  o běžné užitky, dále
státem  spravované  jmění  zrušených  duchovních ústavů, klášterů
a společenstev;
  7. dědictví a odkazy k  účelům zbožným, dobročinným nebo obecně
prospěšným  nenáležející  právnickým  osobám  uvedeným  pod č. 1,
není-li v poslední vůli obdařená osoba určitě označena;
  8. jmění  spravované  státními  školními  úřady (orgány); jmění
spravované místními  školními úřady (orgány)  však jen na  jejich
požádání;
  9. jmění veřejných farních chudinských ústavů;
  10. jiné právnické osoby nebo jmění majetkových sdružení,
  a) jsou-li  na jejich  základním jmění  stát, země  nebo okresy
(státní,  zemské  nebo  okresní   ústavy,  podniky,  závody  nebo
zařízení) účastny buď jednotlivě nebo úhrnem více než 50 %, nebo
  b) vstoupí-li  do likvidace  a  má-li  stát na  výsledku jejich
likvidace  takový veřejný  zájem, který  činí zastoupení finanční
prokuraturou důvodným,
     v obou případech, nařídí-li to ministerstvo financí v dohodě
s příslušným ministerstvem po slyšení  jejich správního, pokud se
týče  likvidačního orgánu;  toto opatření,  které jest  pro soudy
(úřady)  závazné,   může  však  ministerstvo   financí  v  dohodě
s příslušným ministerstvem kdykoliv odvolati.

     (2) Nedotčeny  zůstávají  ony  platné  předpisy, podle nichž
státní  úřady zástupčí  obstarávají již  pro jednotlivé právnické
osoby nebo jmění úkoly právního zástupce.

     (3) V   případech   odstavce   1   je  zastupování  finanční
prokuraturou, nejde-li  o zastupování konané  na žádost, výlučné.
I v  těch  případech,  kdy  jde  o  zastupování  na  žádost, jest
zastupování  finanční  prokuraturou  výlučné,  jakmile  byla o ně
požádána.   Byla-li   jednou    finanční   prokuratura   požádána
o zastupování,   nelze   pověření   zastupováním   odvolati  před
ukončením  věci. Tato  ustanovení platí  přiměřeně i  v případech
odstavce 2.

     (4) V pochybnostech,  má-li býti podle  § 1 a  § 2, odst.  1
a 2  vykonán některý  úkon,  vyžádá  si finanční  prokuratura buď
dříve,  než  úkon  vykoná,   nebo  není-li  to  možné,  dodatečně
schválení   ministerstva  financí,   které  rozhodne   po  dohodě
s příslušným ministerstvem. 

                              § 3 

                Sídla a obvody finančních prokuratur.

     (1) Finanční prokuratury jsou zřízeny:
  1. v Praze pro obvod země České,
  2. v Brně pro obvod země Moravskoslezské,
  3. v Bratislavě pro obvod země Slovenské a
  4. v Užhorodě pro obvod země Podkarpatoruské.

     (2) Finanční  prokuratury se  označují svým  zákonným názvem
a sídlem úřadu. 

                              Oddíl II.
                          Zevní služba.

                              § 4

                       Zastupování před soudy.

     (1) Před soudy jest finanční prokuratura zmocněna vykonávati
všechny  úkony vytčené  v příslušných  procesních předpisech nebo
v této  instrukci  s  platností  úkonů  advokátních  a  nemusí se
vykazovati zvláštní plnou mocí.

     (2) K  těmto úkonům  jest za  finanční prokuraturu  oprávněn
každý  zaměstnanec  právní  služby  finanční prokuratury opatřený
úřední legitimací,  jiný zaměstnanec finanční  prokuratury jen ve
věcech, v nichž jest přípustné zastoupení obecným zmocněncem, při
čemž  se musí  vykázati zvláštním  zmocněním finanční prokuratury
pro ten který úkon.

     (3) Dříve   než   finanční   prokuratura   obdrží   zmocnění
příslušného správního  úřadu (orgánu), nemá  se pouštěti do  věci
jako právní zástupce strany (účastníka), leč je-li nebezpečenství
v prodlení.  I  v  tomto  případě  má  však  úkon  ihned oznámiti
příslušnému správnímu  úřadu (orgánu). Kromě toho  má si finanční
prokuratura   opatřiti   svolení   příslušného   správního  úřadu
(orgánu), jde-li o ujednání smíru,  uznání nebo vzdání se nároku,
leč by  výhodnost takového postupu  pro zastupovaného byla  zcela
zřejma,  anebo šlo  o  věci  nepatrného významu.  Omezení uvedené
v tomto   odstavci  platí   pouze  pro   vnitřní  poměr  finanční
prokuratury k příslušnému správnímu úřadu (orgánu).

     (4) Stejným     způsobem    může     finanční    prokuratura
v pozůstalostním řízení uznávati  jednotlivé pohledávky, které by
byly pravděpodobně soudem uznány, až do 20.000 Kč.

     (5) Přípustných  právních  prostředků  (odvolání,  dovolání,
rekursů, stížností,  návrhů na navrácení  v předešlý stav,  žalob
navzájem, pro zmatečnost, o obnovu,  odporů, námitek a pod., dále
návrhů  na  povolení  exekuce,   prozatímního  opatření  a  úkonů
zajišťovacích)  budiž  použito  všude,  kde  toho  vyžaduje zájem
strany  (účastníka)  finanční  prokuraturou  zastupované, není-li
předem zřejmo, že by takový krok byl beznadějný.

     (6) Měla-li by finanční prokuratura  zastupovati v téže věci
několik stran (účastníků), jejichž zájmy se kříží, a je-li jednou
z nich  stát,  počítajíc  v   to  jeho  ústavy,  podniky,  závody
a zařízení, zastupuje finanční prokuratura stát; rovněž zastupuje
vždy fond,  ústav, podnik, zařízení, nadaci  neb jinou majetkovou
podstatu státem  přímo spravovanou, po  případě provozovanou nebo
dotovanou  (§ 2,  odst. 1,  č. 2),  není-li odpůrcem  jiný takový
právní  podmět   nebo  stát.  Střetne-li   se  strana  (účastník)
zastupovaná povinně  se stranou (účastníkem)  zastupovanou jen na
požádání,   zastupuje   finanční   prokuratura   stranu   povinně
zastupovanou.  V  jiných   případech  střetu  nezastupuje  žádnou
z nich.  Strana  (účastník)  finanční  prokuraturou  nezastoupená
postará se o jiného zástupce.

     (7) K jednáním konaným mimo sídlo  finanční prokuratury může
tato  zmocniti buď  jinou finanční  prokuraturu nebo  jiný k tomu
způsobilý veřejný úřad  nebo orgán, může-li se to  státi s menším
nákladem  a  bez  újmy  věci.  Je-li  však  předepsáno zastoupení
advokátem, může  finanční prokuratura za  týchž podmínek zmocniti
jen jinou finanční prokuraturu nebo advokáta. Nejde-li o finanční
prokuraturu, musí se tito zmocněnci vykázati plnou mocí.

     (8) O  výsledku   jednání  podá  úředník   po  případě  jiný
zaměstnanec  (odstavec 2)  nebo zmocněnec  (odstavec 7)  finanční
prokuratury ihned finanční prokuratuře písemnou zprávu. 

                              § 5 

                       Zastupování před úřady.

     (1) Finanční   prokuratura   jest    povinna   na   požádání
příslušného  úřadu  (orgánu)  zastupovati  před  úřady stát, země
a okresy,  jakož  i  fondy,  ústavy,  podniky,  zařízení  a  jiné
majetkové podstaty uvedené v § 2, odst. 1, č. 2, patronátní práva
příslušející těmto  právním podmětům a  nadace (§ 2,  odst. 1, č.
5), jestliže právní podměty ty  vystupují ve správním řízení jako
strana.

     (2) Ustanovení § 4 platí přiměřeně. 

                              § 6 

                     Poskytování právní porady a
                  spolupůsobení při smlouvách.

     (1) Finanční   prokuratura  jest   povinna  podávati  úřadům
(orgánům)  státním zemským  a  okresním  na jich  požádání právní
posudky,    vyžaduje-li   vyřízení    případu   rozboru    otázek
soukromoprávních  neb takových  složitých otázek veřejnoprávních,
jež  nespadají výhradně  do oboru  působnosti dožadujícího  úřadu
(orgánu) a  o kterých může  finanční prokuratura podle  oboru své
působnosti posudek podati.

     (2) Dožadující  úřad  (orgán)  má  vždy  výslovně  a  určitě
označiti  právní otázky,  o něž  mu jde,  a pokud možno přiložiti
návrh zamýšleného rozhodnutí  (opatření). Finanční prokuratura má
naproti tomu  svůj posudek rozšířiti  i na takové  právní otázky,
které  jí  sice  nebyly  označeny,  jež  se však při zevrubnějším
rozboru ukáží důležitými pro rozhodnutí (opatření).

     (3) Při  smlouvách  budiž   finanční  prokuratuře  zpravidla
předložena osnova sepsaná s technicko-správního neb hospodářského
stanoviska.

     (4) O přímé jednání se stranami,  se kterými má býti smlouva
uzavřena, může  býti finanční prokuratura žádána  jen v případech
zcela  výjimečných a  i pak  jen za  účasti způsobilého zástupce,
určeného dožadujícím úřadem (orgánem).

     (5) Úřadu  (orgánu),  který   si  vyžádal  dobrozdání,  není
dovoleno  ve výměrech  vydávaných stranám  dovolávati se  posudku
finanční prokuratury. 

                              § 7 

                          Náhrada nákladů.

     (1) Právní   podměty   zastupované   finanční   prokuraturou
s výjimkou  státu (počítajíc  v to  jeho ústavy,  podniky, závody
a zařízení) jsou  povinny nahraditi finanční  prokuratuře všechny
její hotové  výlohy, zastupováním vzešlé, pokud  výlohy ty nebyly
kryty  přisouzenými a  vydobytými útratami.  Náhrada těchto výloh
nesmí  však  činiti  více,  než  by  příslušelo  advokátu v sídle
zastoupeného podmětu nebo jeho správy na útratách vůbec.

     (2) Dojde-li   k   rozporu    mezi   finanční   prokuraturou
a zastoupeným  právním podmětem  o  náhradě  nákladů nebo  o její
výši,  který nebude  odstraněn ani  dohodou finanční  prokuratury
s dozorčím   úřadem   (orgánem),   rozhodne   na  návrh  finanční
prokuratury  ministerstvo financí  v dohodě  s příslušným státním
ústředním úřadem.

     (3) Na hotové výlohy mohou býti požadovány přiměřené zálohy,
které dlužno vyúčtovati po skončeném zastupování.

     (4) Přisouzené a vydobyté útraty zůstávají vždy celé příjmem
finanční prokuratury. 

                              § 8 

              Místní příslušnost finančních prokuratur.

     (1) Není-li   zákonnými  předpisy   stanoveno  jinak,  platí
o místní příslušnosti finančních prokuratur toto:
     1. Zastupovati  právní podměty  uvedené  v  § 2  v pasivních
sporech,   při  kterých   se  soudní   příslušnost  řídí   sídlem
žalovaného,  jest  především  povolána  ta  finanční prokuratura,
v jejímž obvodě  jest věc, ke  které se právní  rozepře vztahuje,
a není-li  takového vztahu,  ona finanční  prokuratura, v  jejímž
obvodu  se  stala  událost,  ze  které  uplatňovaný nárok vznikl.
Není-li  ani  tohoto  důvodu  příslušnosti,  řídí  se příslušnost
finanční  prokuratury  úředním  sídlem  správního úřadu (orgánu),
který  jest  ve  věcech,  o  něž  jde, přímo podřízen příslušnému
ústřednímu  úřadu, a  není-li takového  správního úřadu (orgánu),
sídlem dozorčího  úřadu přímo podřízeného  příslušnému ústřednímu
úřadu.
     2. Při jiných pasivních sporech, jakož i při všech aktivních
sporech a ve všech jiných soudních řízeních jest místně příslušna
finanční prokuratura,  v jejímž obvodě jest  příslušný soud první
stolice, a nebylo-li by  takového soudu, platí obdobně ustanovení
obsažené pod č. 1.
     3. Při všech ostatních úředních úkonech přikázaných finanční
prokuratuře platí obdobně předpisy o příslušnosti obsažené pod č.
1.

     (2) Každá finanční prokuratura  jest oprávněna jednati přede
všemi  soudy  a  úřady  v  celém  státním  území; má však svěřiti
zastupování jiné  finanční prokuratuře, v  jejímž obvodě má  úkon
býti  předsevzat, možno-li  tak učiniti  s menším  nákladem a bez
újmy věci.

     (3) Různí-li  se  mínění   o  místní  příslušnosti  finanční
prokuratury, rozhodne  ministerstvo financí bez  újmy kompetence,
která přísluší v té věci soudům.

     (4) Dostane-li  se  některý  úředník  neb  jiný  zaměstnanec
finanční prokuratury do sporu ať  soudního ať správního s právním
podmětem zastupovaným v tomto řízení finanční prokuraturou, která
jest jeho služebním úřadem,  rozhodne ministerstvo financí, která
finanční prokuratura bude tento právní podmět zastupovati; místní
příslušnost soudů se tím nemění.

     (5) Místní  příslušnost   soudů  se  také   nemění  tím,  že
zastupování převzala finanční prokuratura v případech, ve kterých
jest  oprávněna zastupovati  podměty uvedené  v §  2 jen  na jich
žádost. 

                              § 9 

     Práva a povinnosti finančních prokuratur vůbec a jich poměr
               k soudům a jiným úřadům (orgánům).

     (1) Finanční   prokuratura   jest   vždy   povinna  zevrubně
prozkoumati úplnost  informací jí daných a  jest oprávněna žádati
o jich doplnění písemné nebo ústní.

     (2) Finanční  prokuratury mohou  žádati za  bezplatné dodání
potřebných  výtisků Sbírky  zákonů a  nařízení, jakož  i věstníků
a jiných pro  ně potřebných úředních  publikací ústředních a  jim
přímo podřízených úřadů, a jsou  oprávněny ke svým účelům užívati
knihoven i archivů těchto úřadů.

     (3) Soudy a veřejné úřady  (orgány) jsou povinny podporovati
finanční prokuratury v mezích své působnosti a platných předpisů;
zejména  jsou  soudy  a  státní  úřady  (orgány) povinny zasílati
finančním prokuraturám na požádání spisy k nahlédnutí, pokud tomu
nebrání platné předpisy.

     (4) Pokud  jde  o  právní  zastupování,  právní posudky nebo
o spolupůsobení při  uzavírání právních jednání  a při sepisování
právních  listin,  jest  finanční  prokuratura  zavázána vyhověti
dožádání každého  příslušného úřadu (orgánu).  Nesrovnávají-li se
podle mínění finanční prokuratury tato  dožádání se zájmy, jež má
hájiti  podle  této  instrukce,   nebo  příčí-li  se  vůbec  této
instrukci,  má finanční  prokuratura upozorniti  na to dožadující
úřad  (orgán)  a  v  důležitých  případech  podati  o  tom zprávu
ministerstvu financí, s nímž jest příslušný nejvyšší správní úřad
povinen se o té věci dohodnouti.

     (5) Ve    věcech   osobních,    disciplinárních,   režijních
(hospodářských)  a v  dohledu  nad  výkonem služby  jsou finanční
prokuratury přímo podřízeny ministerstvu financí. 

                             Oddíl III.
                         Vnitřní služba.

                              § 10 

         Povinnosti a práva přednosty úřadu v řízení úřadu.

     (1) Přednosta   úřadu  řídí   službu,  bdí   nad  tím,   aby
jednotlivým  zaměstnancům byly  práce přidělovány  se zřetelem na
jich způsobilost,  aby je tito  vyřizovali rychle a  účelně podle
jeho směrnic  a příkazů a aby  byly přesně vedeny záznamy  a jiné
pomůcky potřebné pro evidenci prací, zejména roků a lhůt.

     (2) Přednosta   úřadu  má   míti  přehled   o  agendě  úřadu
a působiti na účelné a rychlé její vyřizování.

     (3) Přednosta úřadu schvaluje  a podepisuje písemná vyřízení
a odpovídá za řádnou správu celého úřadu.

     (4) V  zastoupení   přednostově  mohou  v   rozsahu  určeném
ministerstvem financí schvalovati a podepisovati písemná vyřízení
kromě jeho  zástupců (§ 12)  i přednostové jednotlivých  právních
oddělení;  jsou   pak  odpovědni  za   vyřízení,  jež  schválili.
Přednosta  úřadu může  vždy vyhraditi  vlastnímu schválení určité
věci buď povšechně nebo jednotlivě. 

                              § 11 

   Povinnosti a práva přednosty úřadu ve věcech osobních a jiných.

     (1) V  osobních věcech  zaměstnanců finanční  prokuratury má
přednosta úřadu  tutéž působnost a  tatáž práva, jaká  příslušejí
přednostovi  zemského  finančního  úřadu,  s  výjimkou povyšování
úředníků ze  7. do 6.  plat. stupnice. Na  obsazení míst vyšších,
než  jaká jsou  vyhrazena jeho  jmenovacímu právu,  podává návrhy
ministerstvu financí.

     (2) O   disciplinární   moci    nad   zaměstnanci   finanční
prokuratury platí příslušné všeobecné i zvláštní předpisy.

     (3) Přednosta úřadu má právo  poukazovací k osobním i věcným
výdajům,  které jsou  preliminovány pro  finanční prokuraturu  ve
státním  rozpočtu,  při  čemž  jest  povinen  říditi  se předpisy
finančního  zákona, vládního  nařízení vydaného  k jeho provedení
a jinými  předpisy   k  tomu  účelu   vydanými.  Má  také   právo
poukazovati   veškeré   výdaje   služby   sprostředkovací,  pokud
příslušné příjmy byly zaplaceny přímo finanční prokuratuře.

     (4) Přednosta  úřadu  může  ve  vlastní  působnosti povoliti
v jednotlivé právní  věci odpis nedobytných nákladů  řízení až do
výše  5.000  Kč,  byly-li  vyčerpány  všechny použitelné exekuční
prostředky, nebo jsou-li nepochybně beznadějné.

     (5) Přednosta   úřadu   může   také   až   do   výše  určené
ministerstvem  financí  v  případech  hodných  zvláštního zřetele
výjimečně  povoliti,  aby  byly  straně  prominuty náklady řízení
finanční prokuratuře přiřčené.

     (6) Návrhy, aby  byly odepsány nebo  prominuty vyšší částky,
předloží finanční prokuratura ministerstvu financí. 

                              § 12 

                      Zástupce přednosty úřadu.

     (1) Jestliže  by přednosta  úřadu vzhledem  k rozsahu agendy
nemohl  úřad sám  říditi, může  se svolením  ministerstva financí
část řízení prací trvale svěřiti některému úředníku právní služby
jako samostatnému aprobantu.

     (2) Je-li přednosta úřadu na dovolené, nemocen nebo služebně
zaneprázdněn,  zastupuje ho,  není-li ministerstvem  financí něco
jiného nařízeno, pořadím  nejbližší samostatný aprobant (odstavec
1), a není-li takového, pořadím nejbližší úředník právní služby. 

                              § 13 

                           Sborové porady.

     (1) Ve věcech mimořádně důležitých  se konají sborové porady
přednostů  právních  oddělení,   které  svolává  přednosta  úřadu
z vlastního podnětu,  nebo na návrh přednosty  oddělení. K poradě
mohou býti kromě přednostů oddělení přizváni i jiní úředníci.

     (2) Poradě předsedá přednosta úřadu  nebo právní úředník jím
určený. Přednosta  úřadu není vázán výsledkem  porady, musí však,
odchýlí-li se od něho, ve spisech uvésti důvody.

     (3) Přednosta  úřadu  může  o  určité  úřední  věci  uložiti
písemné  vyjádření  přednostům  oddělení,   po  případě  i  jiným
úředníkům. 

                              § 14 

                           Výroční zpráva.

     Po  uplynutí  každého  kalendářního  roku předloží přednosta
úřadu  ministerstvu financí  výroční zprávu  o činnosti  finanční
prokuratury v uplynulém roce. Obsah  a úpravu této zprávy stanoví
ministerstvo financí. 

                              § 15 

         Zvláštní povinnosti úředníků finanční prokuratury.

     (1) Úředníkům  finanční  prokuratury   jest  zapovězeno  pod
následky disciplinárního  stíhání přímo nebo  nepřímo zastupovati
třetí osoby - s  výjimkou manžela, příbuzných, sešvakřených osob,
osvojitele a osvojenců, pokud se tak děje bezplatně, a s výjimkou
převzetí poručnictví  a opatrovnictví. I  tyto výjimky jsou  však
přípustny   jen   tehdy,   svolí-li   k   tomu   přednosta  úřadu
a nepřijde-li   tím  úředník   do  rozporu   se  svými   úředními
povinnostmi.

     (2) Úředník  finanční  prokuratury  jest  povinen ve sporech
nebo v jiném řízení, při nichž  by měl zastupovati stát nebo jiné
právní podměty a byl s  druhou stranou nebo jejím zmocněncem nebo
zástupcem  v poměru,  který by  dostatečně odůvodňoval pochybnost
o jeho   nepředpojatosti,   hlásiti   bezodkladně   tento   poměr
přednostovi   úřadu,  aby   mohl  pověřiti   zastupováním  jiného
úředníka.

     (3) Úředníci finanční prokuratury mohou  býti činni v mezích
ustanovení trestního  řádu jako obhájci ve  věcech trestních jen,
souhlasí-li   s  tím   v  jednotlivém   případě  přednosta  úřadu
a žádá-li  toho  veřejný  zájem,  a  to  bez  nároku na odměnu od
zastoupeného. 

                              § 16 

                         Kancelářská služba.

     (1) Kancelářskou  službu   finančních  prokuratur  obstarává
kancelář. O tom, kdy má býti kancelář rozdělena na oddělení, jsou
ustanovení v kancelářském řádu.

     (2) Dozor   nad   zaměstnanci   vykonávajícími  kancelářskou
službu,  jakož i  řízení této  služby obstarává  vedoucí úředník,
jemuž  jest  přímo  podřízen  veškeren  kancelářský  a zřízenecký
personál.  Tím není  dotčeno právo  přednosty oddělení vykonávati
dozor nad přidělenými zaměstnanci.

     (3) Přednosta   finanční   prokuratury   přiděluje   každému
kancelářskému     oddělení    potřebný     počet    kancelářského
a zřízeneckého  personálu a  stanoví zároveň,  kdo jest  vedoucím
příslušného  oddělení,  jemuž  přísluší  bezprostřední  dozor nad
personálem   oddělení,   jakož   i   rozdělení  služebních  úkonů
jednotlivým silám.

     (4) Kancelářských sil lze použíti také v právních odděleních
ku přípravě vyřízení nebo  i k samostatnému obstarávání pomocných
konceptních prací a jiných úkonů,  jež nejsou výslovně nebo podle
povahy věci vyhrazeny právním  úředníkům. Tyto síly jsou služebně
přiděleny přednostovi právního oddělení.

     (5) Podrobné  předpisy  pro   kancelářskou  službu  obsahuje
kancelářský řád, který vydá ministerstvo financí. 

                      Pokladní a účetní služba.

                              § 17 

     Účetní  a  pomocnou  účetní  službu  správní  obstarává  pro
finanční  prokuratury účtárna  zemského finančního  úřadu v sídle
finanční prokuratury  podle instrukcí pro  ni platných, pokud  si
tyto  služby  neobstará  finanční   prokuratura  sama.  V  těchto
případech  užívá  finanční   prokuratura  zásadně  šekové  služby
poštovní spořitelny, pokud nejsou platby v hotovosti účelnější. 

                              § 18 

     Pokladní a  pokladně účetní služba  finančních prokuratur se
vztahuje na
  a) příjmy  a výdaje  spojené se  zastupováním státu  (počítajíc
v to jeho ústavy, podniky, závody a zařízení);
  b) příjmy a  výdaje spojené se  zastupováním ostatních právních
podmětů;
  c) příjmy  a  výdaje  spojené  se  zprostředkovací službou mezi
stranami povinnými ku placení a příslušnými pokladnami;
  d) příjmy a výdaje spojené s hospodařením s úředním paušálem a
  e) příjmy z  vybraných poplatků a  výdaje za odvedené  poplatky
z kvitancí a ze smluv. 

                              § 19 

     (1) K příjmům spojeným se zastupováním státu náležejí:
  a) náhrada  nákladů,  jež  byly  přiřčeny finanční prokuratuře,
zejména též náhrada kolkových a poštovních poplatků, které dlužno
požadovati  od  podlehnuvších  odpůrců,   i  když  právní  podmět
zastupovaný finanční prokuraturou není podroben těmto poplatkům;
  b) zálohy z  úvěru povoleného státním rozpočtem  k úhradě výloh
na právní zastupování a nákladů řízení, jestliže nestačí hotovost
pokladny (§ 23, odst. 3).

     (2) K  výdajům  spojeným   se  zastupováním  státu  náležejí
veškeré  výdaje  na  právní  zastupování,  zejména také cestovné,
svědečné, znalečné  a jiné náklady řízení,  jakož i výlohy, které
vznikají finanční  prokuratuře zastupováním advokáty  nebo jinými
zástupci (§ 4, odst. 7). 

                              § 20 

     K  příjmům  a  výdajům  spojeným  se  zastupováním ostatních
právních  podmětů  náležejí  platby  vytčené  v  § 19, které jsou
spojeny  s právním  zastupováním těchto  podmětů, povinných podle
§ 7  této instrukce  hraditi  z  vlastních prostředků  náklady na
zastoupení finanční prokuraturou. 

                              § 21 

     (1) Finanční  prokuratury nemají  zpravidla přijímati jiných
plateb, než jaké vyplývají z  ustanovení § 18; mají však působiti
k tomu, aby  peníze a cenné papíry,  které nenáležejí do pokladní
působnosti  finančních  prokuratur,  byly  odvedeny,  pokud je to
možno a účelno, přímo příslušné pokladně.

     (2) Finanční  prokuratura  jest  povinna  přijmouti i takové
peníze  a cenné  papíry, které  jí sice  nenáležejí, byly jí však
zaslány poštou nebo šekovou  službou poštovní spořitelny; jinakým
způsobem zaslané neb složené peníze  neb cenné papíry přijme však
jen  tehdy,  jestliže  by  nepřijetím  byla  ohrožena  platba neb
složení cenností u příslušné pokladny. Takovéto příjmy nutno však
bezodkladně odvésti příslušné pokladně.

     (3) Odevzdá-li  strana  úředníku   nebo  jinému  zaměstnanci
intervenujícímu při komisích, rocích, dražbách a pod. peníze nebo
cenné  papíry, které  nenáležejí k  příjmům finanční  prokuratury
spojeným se  zastupováním státu a jiných  právních podmětů (§ 2),
nýbrž  do  zprostředkovací  služby,   a  nedoporučuje-li  se  pro
nebezpečí průtahu nebo z jiných  důvodů, aby byly ihned poukázány
příslušné   pokladně,  jest   intervenující  úředník   nebo  jiný
zaměstnanec finanční prokuratury povinen je přijmouti na kvitanci
a ihned  po skončeném  řízení odevzdati  úřední pokladně finanční
prokuratury; o přijetí peněz sepíše úřední záznam.

     (4) Úředník  nebo  jiný  zaměstnanec  finanční  prokuratury,
který převzal  peníze nebo cenné papíry,  odpovídá osobně za jich
správné a včasné odevzdání do pokladny finanční prokuratury.

     (5) Složí-li  strana při  komisi, roku,  exekuci atd. peníze
nebo cenné  papíry do soudního  deposita nebo přímo  do příslušné
pokladny,  jest  intervenující   úředník  nebo  jiný  zaměstnanec
finanční prokuratury povinen o tom podati zprávu. 

                              § 22 

     Pokladní  služba  úředního  paušálu  se  vztahuje na veškeré
výdaje  na  kancelářské  a   manipulační  potřeby.  Náleží  k  ní
i vybírání  a odvádění  poplatků z  kvitancí a  ze smluv a jiných
srážek. 

                              § 23 

     (1) Platby   dějí  se   zpravidla  prostřednictvím  poštovní
spořitelny.

     (2) Pokladna  smí  peníze  a  cenné  papíry  přijímati  nebo
vydávati toliko na písemný poukaz přednosty finanční prokuratury.

     (3) Jestliže by hotovost pokladny nestačila k uhrazení všech
splatných  výdajů, buďtež  potřebné částky  zapravovány ze  záloh
vyžádaných od příslušného zemského finančního úřadu na účet úvěrů
povolených finanční prokuratuře státním rozpočtem.

     (4) Případné  přebytky  pokladny  dlužno  odváděti na šekový
účet příslušného zemského finančního úřadu. 

                              § 24 

     (1) Vedením pokladny  a pokladních prací  pověřuje přednosta
finanční prokuratury spolehlivého  úředníka. Spoluzávěru pokladny
svěří přednosta  finanční prokuratury střídavě  právním úředníkům
podle předpisů instrukce uvedené v § 25.

     (2) Alespoň jednou do roka má přednosta finanční prokuratury
spolu s účetním úředníkem, jehož si vyžádá u presidia příslušného
zemského finančního  úřadu, podrobiti pokladní  a pokladně účetní
službu   nepředvídané   revisi.   Revisní   nález   s  potřebnými
vysvětlivkami  a  případnými  návrhy  předloží přednosta finanční
prokuratury ministerstvu financí. 

                              § 25 

     Podrobné předpisy  o pokladní službě,  jakož i směrnice  pro
vedení potřebných pokladních dokladů obsahuje zvláštní instrukce,
kterou vydá ministerstvo financí. 

                              Oddíl IV.
                Ustanovení přechodná a závěrečná.

                              § 26 

     Dokud  nebude  vydán  kancelářský  řád  podle  § 16, odst. 5
a zvláštní instrukce  podle § 25  této služební instrukce,  platí
v podrobnostech  pro  službu  kancelářskou  a  pokladní dosavadní
předpisy, pokud neodporují ustanovením této služební instrukce. 

                              § 27 

     Dnem,   kdy  toto   nařízení  nabude   účinnosti,  pozbývají
platnosti  všechny dosavadní  předpisy o  věcech jím  upravených,
zejména dosavadní  služební instrukce vydaná nařízením  ze dne 9.
března 1898, č. 41 ř. z.,  vládní nařízení ze dne 4. června 1919,
č.  313  Sb.  z.  a   n.,  o  působnosti  finančních  prokuratur,
a nařízení ministra s plnou mocí  pro správu Slovenska ze dne 20.
května 1919, č. 102, o  zastupování a spravování veřejných nadací
(č. 17 Úradnych novin z r. 1919). 

                              § 28 

     Toto nařízení nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po
dni   vyhlášení;  provede   je  ministr   financí  v   dohodě  se
zúčastněnými ministry.

                         Dr. Hodža v.r.
Dr. Krofta v.r.                              Dostálek v.r.
Dr. Černý v.r.                               Dr. Zadina v.r.
Dr. Kalfus v.r.                              Machník v.r.
Dr. Franke v.r.                              Nečas v.r.
Dr. Dérer v.r.                               Dr. Czech v.r.
Najman v.r.                                  Tučný v.r.
Bechyně v.r.                                 Dr. Šrámek v.r.
                         Dr. Spina v.r.