Nařízení

min. kult. a sprav. z. 13. VI. 1858 č. 95 ř.z.,
kterým se upravuje zakládání duchovních řádů a kongregací a jich oprávnění k uzavírání právních jednání

§ 1

Biskup, v jehož diecési se obmýšlí zřízení nového kláštera, má o tomto úmyslu uvědomiti politický zemský úřad, udati hmotné prostředky, které jsou k dispozici k vydržování, a pakli řád nebo kongregace, o jejíž založení se jedná /v Rakousku/ v Československu, ještě nestává podle zákona, podati zprávu o církevním potvrzení, poslání a zřízení této duchovní korporace a předložiti stanovy její.

§ 2

Jedná-li se o založení nových konventů duchovních řádů nebo kongregací, které v /.../ Československu již dle zákona stávaly, a není-li snad zvláštních pochybností, jest politický zemský úřad zplnomocněn dáti biskupovi svolení. Musí však o tom uvědomiti ministerstvo kultu a vyučování.

§ 3

Jedná-li se o zavedení duchovní korporace, jež v /../ Československu ještě nestává, nebo jsou-li zvláštní závady, jest předložiti věc ministerstvu kultu a toto vyžádá si v prvém případě (nejvyšší) vládní rozhodnutí. (Nejvyšší) vládní svolení k uvedení duchovních řádů a kongregací, jež dosud v /../ Československu nestávaly, bude prohlášeno v říšském zákoníku.

§ 4

Konventy, jež stávaly již před působností konkordátu prohlášeného 5. 11. 1855 ř.z. a uzavřeného 18. VIII. 1855..., se pokládají na základě této skutečnosti, kterou v případě, že není jasnou, jest nutno prokázati osvědčením politického zemského úřadu, na zákoně trvající. Ony, jež byly založeny po 5. 11. 1855, mají prokázati, kde se jedná o průkaz jejich zákonné existence, že jejich uvedení se stalo se souhlasem vlády.

§ 5

Duchovní řády a kongregace objího pohlaví, pokud v /.../ Československu po zákonu stávají, jsou oprávněny, za šetření zákonných předpisů a jmenovitě těch ustanovení, jež se týkají zcizení a zavazení církevního majetku, uzavírati právní jednání, a obzvláště nabývati vlastnictví každým zákonným způsobem, pokud to jejich řeholní předpisy dovolují. Při tom jsou zastupovány, s vyjímkou běžných obchodů obyčejného hospodářského provozu, svými místními představenými, kteří se však musí vykázati svolením provinciálovým, jestli mu dle stanov řádových podléhají. Předpisy řádové, dle kterých jsou místní představení vázáni jinými omezeními při uzavírání právních jednání, musejí býti předloženy ministerstvu kultu a budou uvedeny v obecnou známost. Z těchto ustanovení řádových lze dovozovati námitky jen proti platnosti právního jednání, jež blya uzavřena po této učiněné vyhlášce.

§ 6

Při všech jednáních, jež se konají v občanských právních a jiných záležitostech, mají představení řádoví předložiti potvrzení o této své vlastnosti od biskupa svého bydliště. Při nabytí vlastnictví má biskup současně potvrditi, že dotyčná duchovní korporace má k tomu dle svých pravidel řeholních potřebnou způsobilost.

§ 7

Úřady, jež vedou veřené knihy, jsou povinny oznámiti každé nabytí nemovitosti duchovními řády nebo kongregacemi zemskému úřadu politickému. Totéž se má státi při všech změnách v pozemkových knihách poznačeného vlastnictví nemovitostí těchto korporací, ať jde o zcizení nebo jakékoliv jeho zavazení.