117/1852 ř.z.
Trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích

Schváleno (Vydáno): 27.05.1852
Účinnost od: 01.09.1852
Zrušeno: 01.08.1950

Zrušen předpisem: 86/1950 Sb.
Uveřejněno v č. 117/1852 říšského zákoníku

Zde uvedený text je v posledním platném znění, u § 303 je odkaz i na novelu č. 111/1919 Sb. z. a n.

  • § 26 e),
  • 122 - 124,
  • 153,
  • 172
  • 174 b) II pís. b) a 175 c) I. pís. a),
  • 278
  • 302 - 304,
  • 496

§ 26

Zákonné účinky každého odsouzení pro zločin

S každým odsouzením pro zločin jsou mocí zákona spojeny tyto účinky:
e) při duchovních sesazení s prebendy a nezpůsobilost nabýti kdy takové zase bez výslovného povolení presidenta republiky;

Hlava třináctá
O rušení náboženství

§ 122

Rušení náboženství

Zločinu rušení náboženství dopustí se

    a) kdo řečmi, činy, v dílech tiskových nebo rozšiřovaných spisech Bohu se rouhá;
    b) kdo provozování náboženství ve státě jsoucího ruší, nebo kdo nakládaje zle způsobem zneuctívajícím s nářadím k bohoslužbě zasvěceným, nebo jinak činy, řečmi, v dílech tiskových nebo rozšiřovaných spisech náboženství veřejně opovržení prokazuje;
    c) zrušeno
    d) kdo hledí rozšiřovati nevěru.

§ 123

Trest

Bylo-li rušením náboženství dáno veřejné pohoršení, nebo byl-li kdo sveden, anebo bylo-li s tím spojeno obecné nebezpečí, potrestán buď zločin ten těžkým žalářem od jednoho až do pěti let; ale byla-li při tom veliká zlomyslnost nebo nebezpečnost, až do deseti let.

§ 124

Není-li tu žádné z okolností v předešlém paragrafu dotčených, potrestáno budiž rušení náboženství žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku.

Hlava osmnáctá
O zločinu těžkého poškození na těle

§ 153

Zločinu toho dopustí se i ten, kdo svým vlastním rodičům; nebo kdo veřejnému úředníku, duchovnímu, svědkovi nebo znalci, když vykonávají povolání své nebo pro toto vykonávání úmyslně na těle ublíží, byť i poškození nebylo povahy v § 152 naznačené.

§ 174

b) nebezpečnější povaha skutku

Z povahy skutku jest krádež zločinem:
I. Nehledíc na částku,
a) / c)

II. Když krádež činí více než stopadesát korun a byla zároveň spáchána
!! b) v místě ke službám božím zasvěceném;

§ 175

c) vlastnost ukradené věci

Z vlastnosti ukradené věci stane se krádež zločinem:
I. Nehledíc k částce, spáchá-li se
a) na věci přímo službám božím zasvěcené se zneuctěním, službu náboženskou urážejícím, anebo


§ 278

Přečiny a přestupky proti veřejnému pokoji a řádu

Přečiny a přestupky proti veřejnému pokoji a řádu jsou:
    a) shluknutí;
    b) zrušeno
    c) zlehčování nařízení úředních a pobuřování proti úřadům státním nebo obecním, nebo proti jednotlivým orgánům vlády, proti svědkům nebo znalcům;
    d) zrušeno
    e) urážení církve nebo společnosti náboženské, zákonem uznané;
    f) napomáhání sektě náboženské, kterou stát prohlásil za nedovolenou;
    g) zrušeno
    h) poškození pohřebišť, otvírání hrobů, odejmutí mrtvol nebo zlé s nimi nakládání a odcizení něčeho z věcí takových;
    i) nadržování v příčině nějakého přečinu nebo přestupku;
    k) zrušeno
    l) protizákonné ohlašování


§ 303

e) Urážka církve nebo společnosti náboženské
zákonně uznané

Kdo veřejně nebo před více lidmi, nebo v dílech tiskových, rozšiřovaných vyobrazením nebo spisech posmívá se učení, obyčejům nebo zřízením církve nějaké nebo společnosti náboženské, státem zákonně uznané, nebo je zlehčiti hledí, anebo kdo nějakého jejich služebníka náboženského při výkonu obřadů bohoslužebných urazí, nebo se v čas veřejného provozování náboženství tou měrou neslušně chová, že z toho jiným vzejíti může pohoršení, dopouští se přečinu, ač není-li čin ten zločinem rušení náboženství (§ 122), a potrestán býti má tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

Stejně buď pro přečin, pokud tu není těžšího trestného činu, potrestán duchovní kteréhokoliv vyznání nebo jiná osoba v podobné funkci činná, která při úkonu náboženském, zejména při vykonávání úřadu kazatelského, při náboženském vyučování nebo cvičení, při procesí, pouti nebo podobných shromážděních, promlouvá o věcech státního nebo politického života, kritisuje platné nebo navrhované zákony nebo nařízení vlády, doporučuje určité politické organisace nebo strany, proti určitým politickým organisacím nebo stranám brojí, tisk určitého politického směru doporučuje nebo odmítá, do volebního zápasu, ať ve prospěch ať ke škodě některých kandidátů nebo stran zasahuje.

Blíže viz novela 111/1919 Sb.

§ 304

f) Napomáhání sektě náboženské státem
za nedovolenou prohlášené

Taktéž dopustí se přečinu, a vězením od jednoho až do tří měsíců potrestán býti má ten, kdo za příčinou zřízení nebo rozšíření nějaké společnosti (sekty) náboženské, o níž se správa státní prohlásila, že uznána býti nemůže, shromáždění pořádá, přednášky má nebo u veřejnost vydává, vyznavače získává, nebo cokoli před se vezme, což k cíli tomuto směřuje.

§ 496

Veřejné nadávky nebo zlé nakládání

Kdo s někým veřejně nebo před více lidmi skutkem zle nakládá, anebo - byť i tento nebyl přítomen - jemu nadává, anebo nahlas a tak, aby byl slyšen, zlým nakládáním jemu vyhrožuje, dopustí se tím přestupku, ač není-li to čin trestný, na který uložen jest trest těžší, a má býti potrestán k žádosti uraženého prostým vězením ode tří dnů až do jednoho měsíce. Má však uznáno býti na tuhé vězení až do tří měsíců, stala-li se urážka na takovém místě, kde se zvláštní slušnosti vyhledává, anebo když se tím chováním na jevo dává úmyslná nevážnost k celým třídám nebo stavům občanské společnosti, ke spolkům náboženským nebo národnostem.

Pozn.: zpracováno s využitím publikace Kallab J., Herrnritt V.: Trestní zákony československé platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Československý kompas Praha, 1927);


Trestní řád
č. 119/1873 ř.z.

zpet na puvodni stranku

186

žádá-li vězeň, aby jej navštívil lékař nebo duchovní jeho vyznání, jež si sám zvolil... nemá se odpírati povolení k tomu za podmínek domácím řádem ustanovených. Takovéto návštěvy konají se jen v přítomnosti soudní osoby a vyšetřující soudce může je zcela zakázati, je-li se podle okolností případu obávati, že by byly na újmu vyšetřování.

Na to navazují §§ 76 a 77 příslušné instrukce pro trestní soudy