|
k návrhu zákona České národní rady o registraci církví a náboženských společností a dalších povinnostech s tím souvisejících Uvedený federální zákon odkazuje v záležitostech určení registrujícího orgánu podle § 10 zákona, počtu osob přihlášených k církvi nebo náboženské společnosti podle § 11 zákona a způsobu oznamování vzniku a zániku církví a náboženských společností statickým úřadům republik podle § 19 odst. 2 zákona, na zákony národních rad. Předložený návrh zákona vychází ze skutečnosti, že podle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro věci církví a náboženských společností je ministerstvo kultury. Proto i ono je registrujícím orgánem. V rámci MK ČR je zřízen odbor církví, jehož pracovníci jsou odborně vybaveni k posouzení, zdali založení a činnost nové církve či náboženské společnosti nebude v rozporu se zákonem o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, s ostatními čs. zákony, ochranou bezpečnosti občanů a veřejného pořádku, zdraví a mravnosti, zásadami lidskosti a snášenlivosti, či zda nejsou ohrožena práva jiných právnických osob a občanů (viz § 15 z. č. 308/1991 Sb.). Počet osob, přihlášených k nové církvi či náboženské společnosti způsobem stanoveným v § 12 odst. d) federálního zákona a nutný k podání návrhu na registraci je stanoven na deset tisíc. Tento počet je výrazem snahy neposkytnout výhody, kterých se podle zvláštních předpisů dostává státem uznaným církvím v oblasti daňové, poplatkové, celní i jiné korporacím, které by se mnohdy jen z účelových důvodů prohlásily za církve nebo náboženské společnosti. Počet deseti tisíc osob tak vytvoří základní předpoklad proto, aby registrační řízení (§ 15 federálního zákona) mohlo být provedeno řádně a svědomitě. Stát zde vyjadřuje svůj zájem na uznání a podpoře pouze těch nově vzniklých církví či náboženských společností, jejichž náboženskou víru vyznává v rámci ČR nezanedbatelný počet zletilých osob. Vzhledem ke skutečnosti, že církvím registrovaným podle zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností jsou přiznávána určitá privilegia vymezená zejména v jeho § 6, 8, 9, ale i nepominutelné výhody, zakotvené v ostatních právních předpisech (celní zákon, devizový zákon, daňové předpisy a další) a výrazně tak zvýhodňujících tyto subjekty oproti např. občanským sdružením, není zatím možné umožnit registraci nových církví bez početního cenzu. Opačný přístup by mohl být též využíván k obcházení zákona a využívání uvedených výhod různými účelově založenými pseudocírkvemi. Ve svém důsledku by mohl znamenat poškození kreditu církví a náboženských společností u široké veřejnosti. Členové početně malých církví nebo církví, jejichž návrh na registraci bude zamítnut, nejsou zbaveni základních práv, která jim zaručuje Ústavní listina základních práv a svobod; korporace, v nichž se sdružují, však nepožívají práv, která jsou vyhrazena jen církvím registrovaným a tedy státem uznaným. § 2 navrženého zákona určuje ministerstvu kultury povinnost oznámit registraci a zrušení registrace do 7 dnů po právní moci rozhodnutí Českému statistickému úřadu. Bezprostřední nároky na státní rozpočet přijetím zákona sice nevzniknou, nicméně v případě registrace každé nové církve nebo náboženské společnosti vznikne státu povinnost hradit výdaje podle zák. č. 218/1949 Sb. ve znění zákona č. 16/1990 Sb. Kromě toho je nutno počítat s určitými dopady na státní rozpočet v souvislosti s uvedenými úlevami a výhodami, znamenajícími v důsledku snížení příjmových položek státního rozpočtu. Kvantifikaci těchto dopadů však nelze zodpovědně odhadnout, neboť není zřejmé, kolik církví se bude o registraci kvalifikovaně ucházet, které z nich budou registrovány, jaké budou jejich věcné a osobní náklady atp. Účinnost zákona je navrhováno vztáhnout ke dni vyhlášení, protože ministerstvo již připravilo všechny podmínky pro registrační řízení a existuje již řada žádostí, o nichž bude zapotřebí neprodleně rozhodnout. Navrhovaná úprava je navíc jednoduchá a legisvakance není ani z tohoto důvodu třeba. předseda vlády České republiky ministr kultury České republiky
|