ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

• Rozhodnutí v anglickém jazyce jsou publikována v systému Hudoc.
• Rozhodnutí jsou dále dostupná v právních databázích ASPI a LEGSYS. Další judikáty jsou uvedené v článku W. Fuhmanna "Perspectives on Religious Freedom from the Vantage Point of the European Court of Human Rights", Brigham Young University Law Review, č. 3., 2000, s. 831-837;
• V českém jazyce jsou rozhodnutí ESLP publikována v časopise "Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva", které vydává nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a. s.

Rozhodnutí:

• Kjeldsen, Busk Madsen a Pedersen proti Dánsku ze dne 7. 12. 1976, stížnosti č. 5095/71, 5920/72, 5926/72;

• Darby proti Švédsku ze dne 23. 10. 1990, stížnost č. 11581/85;

• Niemietz proti Německu ze dne 16. 12. 1992, stížnost č. 13710/88;

• Hoffmann proti Rakousku ze dne 23. 6. 1993, stížnost č. 12875/87;

• Otto-Preminger-Institut proti Rakousku ze dne 20. 9. 1994, č. 13470/87;

• Kokkinakis proti Řecku ze dne 25. 5. 1993, stížnost č. 14307/88;

• Manoussakis a další proti Řecku ze dne 26. 9. 1996, stížnost. č. 18748/91;

• Wingrove proti Spojenému království ze dne 25. 11. 1996, stížnost č. 17419/90; (informace o rozhodnutí v čj);

• Valsamis proti Řecku ze dne 18. 12. 1996, stížnost č. 21787/93 (informace o rozhodnutí v čj);

• Efstratiou proti Řecku ze dne 18. 12. 1996, stížnost č. 24095/94;

• Larissis a další proti Řecku ze dne 24. 2. 1998, stížnosti č. 13372/94, 26377/94, 26378/94;

• Buscarini a další proti San Marinu ze dne 18. 2. 1999, stížnost č. 24645/94;

• Serif proti Řecku ze dne 14. 12. 1999, stížnost č. 38178/97 (česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. III.(2000), seš. 2, č. 112, s. 90-95);

• Thlimmenos proti Řecku ze dne 6. 4. 2000, stížnost č. 34369/97 (česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. III.(2000), seš. 4, č. 125, s. 165-170);

• Cha'are Shalom Ve Tsedek proti Francii ze dne 27. 6. 2000, stížnost č. 27417/95; (česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. III.(2001), seš. 1, s. 29 a násl.);

• Hasan a Chaush proti Bulharsku ze dne 26. 10. 2000, stížnost č. 30985/96;

• E. Dudová a Z. Duda proti České republice ze dne 30. 1. 2001, stížnost č. 40224/98, publikován v časopise Revue církevního práva 20 3/2002 (překlad Mgr. Tomáše Zadražila); Dále srov. k tomuto rozhodnutí předchozí rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 26.3.1997 sp.zn. I ÚS 211/96, kterým se popírá pravomoc světských soudů, pokud jde o spory o ukončení služebního poměru duchovních ( (publikovaný ve Sb. n. a u. ÚS, svazek 7, pod č. 34, str. 227);

• Jerusalem proti Rakousku ze dne 27. 2. 2001, stížnost č. 26958/95; česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. IV. (2001), seš. 3, str. 126 a násl.;

• Kypr proti Turecku ze dne 10. 5. 2001, stížnost č. 25781/94;

• Feldek proti Slovensku ze dne 12. 7. 2001, stížnost č. 29032/95; česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. IV.(2001), seš. 4, str. 162 a násl.;

• Metropolitní Církev Bessarábie a další proti Moldávii ze dne 13. 12. 2001, stížnost č. 45701/99;

• Agga proti Řecku No. 2 ze dne 17. 10. 2002, stížnosti č. 50776/99, 52912/99;

• Poltoratskiy proti Ukrajině (2003) ze dne 29. 4. 2003, stížnost č. 38812/97;

• Kuznetsov proti Ukrajině ze dne 29. 4. 2003, stížnost č. 39042/97; česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. 2003, seš. 4, str. 203 a násl.;

• Murphy proti Irsku ze dne 10. 7. 2003, stížnost č. 44179/98; česky dle Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, roč. 2003, seš. 4, str. 227 a násl.;

• Gunduz proti Turecku ze dne 4. 12. 2003, stížnost č. 35071/97; Ve věci představitele islámské náboženské skupiny, který byl trestně postižen za to, že v televizním vysílání obhajoval klasický islámský normativní systém "šaría" a současný sekulární systém v Turecku nazval "bezbožným", soud shledal porušení svobody projevu dle čl. 10 Úmluvy;

• Palau - Martinez proti Francii ze dne 16. 12. 2003, stížnost č. 64927/01; Soud shledal porušení práva na respektování rodinného života (čl. 8) ve spojení se zákazem diskriminace (čl. 14) ve věci stěžovatelky, jíž byly v porozvodovém řízení rozsudkem francouzského soudu odňaty děti a svěřeny do péče otce z důvodu, že stěžovatelka byla Svědkyní Jehovovou;

• Maestri proti Itálii ze dne 17. 2. 2004, stížnost č. 39748/98; Týká se svobody sdružování (Zednářská lóže);

• Římskokatolická farnost Obříství proti České republice ze dne 24. 5. 2005, stížnost č. 65196/01;

• Elli Poluhas Dodsbo proti Švédsku ze dne 17. 1. 2006, stížnost č. 61564/00;

• Kosteski proti Bývalé jugoslávské republice Makedonie ze dne 13. 4. 2006, stížnost č. 55170/00; Nemožnost ospravedlnit neomluvenou neúčast v zaměstnání oslavou náboženského svátku.

• Aydin Tatlav proti Turecku ze dne 2. 5. 2006, stížnost č. 50692/99 (dostupné pouze ve francouzštině a turečtině); Ve věci svobody projevu (čl. 10) publicisty, kritizujícího islám.

• Moskevská pobočka Armády spásy proti Rusku ze dne 5. 10. 2006, stížnost č. 72881/01;

• Scientologická církev Moskva proti Rusku ze dne 5. 4. 2007, stížnost č. 18147/02; český překlad ke stažení poskytnutý Scientologickou církví v ČR a SR.

• Lautsi proti Itálii ze dne 3. 11. 2009, stížnost č. 30814/06; Týká se vyvěšování křesťanského kříže ve veřejných školách. Zrušeno rozhodnutím Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 3. 2011, viz dále.

• Moskevští Svědkové Jehovovi proti Rusku ze dne 10. 6. 2010, stížnost č. 302/02; týká se rozpuštění náboženské společnosti a informovaného souhlasu s lékařským zákrokem.

• Lautsi a ostatní proti Itálii ze dne 18. 3. 2011, stížnost č. 30814/06, týká se vyvěšování křesťanského kříže ve veřejných školách. Konečné rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva.

• Eweida a ostatní proti Spojenému království [2013] ECHR 37 ze dne 15. 1. 2013, stížnosti č. 4820/10, 59842/10, 51671/10 a 36516/10; Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě paní Eweidy anglické soudy nesprávně preferovaly zájem soukromé společnosti - zaměstnavatele stěžovatelky - v podobě jednotné uniformy, kvůli níž nebylo stěžovatelce dovoleno nosit v zaměstnání kříž na viditelném místě. V jejím případě odbavovací pracovnice na letišti nošení kříže podle soudu neubírá na jejím profesionálním vzhledu a nepoškozuje dobré jméno zaměstnavatele (což bylo potvrzeno tím, že některým jiným zaměstnancům bylo nošení jejich náboženských symbolů povoleno). Ostatní stěžovatelé však neuspěli. V jejich případě soud došel k závěru, že zásah do práva projevovat své náboženské přesvědčení byl převážen odůvodněným zájmem na ochraně práv jiných.

• Sindacutul ‘Pastorul Cel Bun’ proti Rumunsku [2013] ECHR 64 ze dne 9. 7. 2013, stížnost č. 2330/09; v tomto rozhodnutí konstatoval Evropský soud pro lidská práva, že není v rozporu s čl. 11 Úmluvy (svoboda shromažďování a sdružování), pokud rumunská vláda odmítla registrovat odbory založené skupinou pravoslavných kněží, poté co arcibiskup a Svatý synod Rumunské pravoslavné církve rozhodli, že v této církvi nemohou odbory vznikat. Soud totiž dospěl k závěru, že ačkoliv došlo k zásahu do práva na sdružování dotčených kněží, šlo o zásah nezbytný a přiměřený k ochraně práv jiných, v konkrétním případě tedy práva na autonomii Rumunské pravoslavné církve garantovaného čl. 9 Úmluvy (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání).

• Církev Ježíše Krista Svatých Posledních Dní proti Spojenému království ze dne 4. 3. 2014, stížnost č. 7552/09

• Magyar Keresztény Mennonita Egyház proti Maďarsku (70945/11 ze dne 8. 4. 2014) – Změna pravidel pro registraci církví v Maďarsku v kombinaci s výhodami pro registrované církve. Povinnost státu zachovávat při regulování sféry náboženské svobody neutralitu a nestrannost; zákaz posuzovat legitimitu náboženských vyznání. Pokud se stát rozhodne pro daňové nebo jiné zvýhodnění, může je i zrušit, musí však přitom zachovat neutralitu a nesmí se dopustit diskriminace. ESLP konstatoval porušení čl. 11 Úmluvy ve spojení s čl. 9 Úmluvy.

• Buldu a ostatní proti Turecku (14017/08 ze dne 3. 6. 2014) - Stěžovatelé jakožto stoupenci Svědků Jehovových odmítli vojenskou službu z důvodu výhrady svědomí a z tohoto důvodu byli vystaveni opakovaným represím. ESLP kromě dalších konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Biblické centrum Čuvašské republiky proti Rusku (33203/08 ze dne 12. 6. 2014) – Zrušení náboženské školy registrované církve z důvodu provádění náboženského vzdělávání bez povolení a porušení hygienických předpisů. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy ve spojení s čl. 11 Úmluvy.

• Fernández Martínez proti Španělsku ze dne 12. 6. 2014, stížnost č. 56030/07

• Krupko a ostatní proti Rusku (26587/07 ze dne 26. 6. 2014) – Represe proti Svědkům Jehovovým v Rusku – policejní zásah proti slavení náboženského svátku v pronajatém sále (dle ruského práva je možné provádět náboženské obřady jen v objektech k tomu určených). ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• S.A.S. proti Francii (43835/11 ze dne 1. 7. 2014) - Stěžovatelka, francouzská muslimka původem z Pákistánu, brojila proti zákonu, který s účinností od dubna 2011 plošně zakázal nosit na veřejných prostranstvích oblečení zahalující obličej, a to pod sankcí pokuty do výše 150 EUR. Článek 9 Úmluvy nicméně nechrání každý nábožensky motivovaný čin a v demokratických společnostech, kde koexistuje více náboženství, může být nezbytné omezit svobodu projevit vyznání v zájmu ostatních skupin. Stát zde vystupuje jako neutrální a nestranný organizátor výkonu různých náboženství, aby zajistil veřejný pořádek, náboženský soulad a toleranci. Stát však nesmí posuzovat legitimitu náboženských názorů nebo jejich projevů (Manoussakis a ostatní proti Řecku, č. 18748/91, rozsudek ze dne 26. září 1996, § 47) a je naopak jeho povinností zajistit vzájemnou toleranci mezi jednotlivými skupinami (Leyla Şahin proti Turecku, č. 44774/98, rozsudek velkého senátu ze dne 10. listopadu 2005, § 107). Zákaz zahalování na veřejnosti lze považovat za přiměřený sledovanému cíli, kterým je zachování podmínek „soužití“ (living together/vivre ensemble) coby součásti ochrany práv a svobod jiných. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 8 a 9 Úmluvy.

• Dzemyuk proti Ukrajině ze dne 4. 9. 2014, stížnost č. 42488/02; obecní rada nechala postavit nový hřbitov ve vzdálenosti 38 metrů od stěžovatelova rodinného domu, a to navzdory hygienickým předpisům. V obci nebyl zaveden centrální rozvod vody, stěžovatel čerpal vodu ze studny na svém pozemku, čl. 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) byl porušen.

• Mansur Yalcin a další proti Turecku ze dne 16. 9. 2014, stížnost č. 21163/11; stěžovatelé jsou alevité. Povinná výuka náboženství a etiky ve školách je založena na sunitském výkladu islámu. Jen ti rodiče, kteří jsou křesťanského nebo židovského vyznání, mohou požádat, aby jejich děti nemusely hodiny náboženství a etiky navštěvovat. Rodiče v žádosti musí specifikovat své náboženstvé vyznání. Čl. 2 Protokolu č. 1 (právo na vzdělání) byl porušen.

• Scientologická církev v Sankt Petěrburgu a ostatní proti Rusku (47191/06 ze dne 2. 10. 2014) – Opakované odmítnutí registrace scientologické církve. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy ve spojení s čl. 11 Úmluvy.

• Begheluri a ostatní proti Gruzii (28490/02 ze dne 7. 10. 2014) – Stížnost na opakované nábožensky motivované útoky proti Svědkům Jehovovým a na nečinnost orgánů státu. Ve většině popsaných případů ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy ve spojení s čl. 14 Úmluvy.

• Güler a Uğur proti Turecku (31706/10 a 33088/10 ze dne 2. 12. 2014) – Stěžovatelé byli souzeni za účast na náboženském obřadu, během něhož byl vzdán hold i bojovníkům zakázané PKK. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Cumhuriyetçi Eğitim Ve Kültür Merkezi Vakfı proti Turecku (32093/10 ze dne 2. 12. 2014) – Žádost o osvobození poplatků za energie (účty za elektřinu pro místa bohoslužeb byly placeny z fondu spravovaného Ředitelstvím náboženských záležitostí) pro náboženskou společnost alevitů v Turecku byla zamítnuta na základě stanoviska orgánu pro islámské náboženské záležitosti, podle něhož alevitství prý není náboženstvím, a proto nemohlo mít své vlastní místo uctívání. ESLP konstatoval porušení čl. 14 Úmluvy ve spojení s článkem 9 Úmluvy.

• Dimitrova proti Bulharsku (15452/07 ze dne 10. 2. 2015) - Církvi švédského původu Livets Ord (Word of Life, Слово на живот, Slovo života) byla v Bulharsku zrušena registrace, následoval zákaz domácích setkání a další represe. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy a čl. 13 Úmluvy ve spojení s článkem 9 Úmluvy.

• Karaahmed proti Bulharsku (30587/13 ze dne 24. 2. 2015) - Během demonstrace „proti hluku z reproduktorů na minaretu“ před mešitou Banya Bashi a při následném vyšetřování incidentů, které se zde odehrály, nedokázaly vnitrostátní orgány nastolit spravedlivou rovnováhu mezi svobodou projevu demonstrantů a svobodou náboženského vyznání stěžovatele ve společnosti ostatních věřících. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Řeckokatolická farnost Lupeni proti Rumunsku (76943/11 ze dne 16. 5. 2015) – Problematika vlastnictví majetku po pádu komunismu (budova kostela byla původně vlastnictvím řeckokatolické církve, nyní v držbě pravoslavné církve). ESLP konstatoval porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy (právní jistota a délka řízení).

• Sanatkar proti Rumunsku (74721/12 ze dne 16. 7. 2015) – Stěžovatelem je muslim, který byl v Rumunsku odsouzen za pokus o vraždu. Předmětem stížnosti byly podmínky ve věznici, nemožnost rozvinout modlitební koberec z důvodu přeplněnosti cely a podmínky stravování v rozporu s jeho vírou. Ve věci porušení čl. 9 Úmluvy stížnost odmítnuta z důvodu nevyčerpání vnitrostátních právních prostředků.

• Ebrahimian proti Francii (64846/11 ze dne 26. 11. 2015) – Neprodloužení pracovní smlouvy (sociální pracovnice v rámci psychiatrického oddělení) na dobu určitou stěžovatelce z důvodu nošení muslimského šátku při výkonu práce. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 9 Úmluvy.

• Süveges proti Maďarsku (50255/12 ze dne 5. 1. 2016) – Stěžovatel byl v „domácím vězení“ po dobu vazby (obviněn z vraždy a zneužití výbušnin, nakonec uznán vinným a odsouzen na doživotí s možností propuštění po 30 letech). Jako praktikující katolík požadoval možnost zúčastnit se nedělní mše, což mu nebylo umožněno. Ve věci čl. 9 ESLP nekonstatoval porušení Úmluvy, sice se jednalo o zásah do jeho práv, byl však proporční legitimnímu cíli.

• Sodan proti Turecku (18650/05 ze dne 2. 2. 2016) – Stěžovatel byl jako státní úředník převeden na jiné méně významné místo s odkazem na jeho víru (což o něm bylo dobře známo) a jelikož jeho žena nosila islámskou pokrývku hlavy. ESLP konstatoval porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy (délka řízení) a čl. 8 Úmluvy.

• Mozer proti Moldavské republice a Rusku (11138/10 ze dne 23. 2. 2016). Stěžovatel je Moldavan z německé menšiny, toho času azylant ve Švýcarsku. Stěžovatel by zadržen v samozvané Podněsterské moldavské republice a následně odsouzen za zpronevěru. Předmětem řízení byly špatné podmínky po dobu vazby a zamezení přístupu kněze. ESLP kromě dalších konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy, a to ze strany Ruska.

• İzzettin Doğan a ostatní proti Turecku (62649/10 ze dne 26. 4. 2016) – Snaha o uznání alevitů, proti tomu stojící argumentace Turecka, že je sekulárním státem. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy a čl. 14 Úmluvy ve spojení s článkem 9 Úmluvy.

• Společnost pro solidaritu se Svědky Jehovovými a ostatní proti Turecku (36915/10 a 8606/13 ze dne 24. 5. 2016) – V Turecku byla po reformě v roce 2003 sice umožněna stavba jiných modliteben než mešit, Turecko však kladlo neúměrné požadavky pro povolování modliteben, které ve výsledku znamenaly překážku pro malá náboženství, článek 9 Úmluvy (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) byl porušen.

• Enver Aydemir proti Turecku (26012/11 ze dne 7. 6. 2016) – Stěžovatel odmítal vojenskou službu, protože z náboženských důvodů nesouhlasil se sekulárním charakterem státu a nechtěl nosit jeho uniformu. Dle ESLP předložené důkazy neprokazovaly, že jeho uváděné přesvědčení obsahovalo pevnou a upřímnou námitku vůči účasti na válce v jakékoliv formě nebo vůči nošení zbraní. Stížnost ve věci porušení čl. 9 Úmluvy ESLP odmítl jako nepřípustnou.

• Papavasilakis proti Řecku (66899/14 ze dne 15. 9. 2016) – Stěžovatel jakožto stoupenec Svědků Jehovových (v předmětné době ještě nebyl pokřtěn) odmítl vojenskou službu. Jeho žádost o možnost výkonu náhradní vojenské služby byla posuzována speciální komisí, která nesešla v plném obsazení (dle zákona měli mít v komisi většinu civilisté, v jeho případě tomu tak nebylo). Žádosti nebylo vyhověno. Stát nesplnil svou kladnou povinnost zajistit, aby pohovor byl proveden v podmínkách zaručujících procesní účinnost a rovnoměrné zastoupení požadované vnitrostátním právem. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Osmanoğlu a Kocabaş proti Švýcarsku (29086/12 ze dne 10. 1. 2017) – pokuta rodičům, kteří nechtěli posílat dcery v rámci základní školní docházky na smíšené kurzy plavání. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 9 Úmluvy.

• Tsartsidze a ostatní proti Gruzii (18766/04 ze dne 17. 1. 2017) – Stěžovatelé (Svědkové Jehovovi) byli údajně vystaveni nábožensky motivované agresi v Gruzii - některé z nich byly předmětem soudního přezkumu ve věci Begheluri a další v. Gruzie (č. 28490/02 ze dne 7. října 2014). Agrese přitom byla dle stěžovatelů tolerována státem, a to jak policií, tak justicí. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy a čl. 14 Úmluvy ve spojení s článkem 9 Úmluvy.

• Moroz proti Ukrajině (5187/07 ze dne 2. 3. 2017) – Stěžovatel byl na Ukrajině odsouzen za vraždu, jeho stížnost směřovala proti podmínkám ve vazební věznici, mimo jiných namítal i nemožnost návštěvy kostela, nebo kněze a zabavení náboženské literatury a potřeb. ESLP vedle dalších konstatoval i porušení čl. 9 Úmluvy.

• Genov proti Bulharsku (40524/08 ze dne 23. 3. 2017) – Stěžovatel se domáhal registrace náboženské společnosti (Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny). Ta byla zamítnuta z důvodu, že existuje nebezpečí záměny se stávající náboženskou společností. V demokratické společnosti stát nepotřebuje podnikat kroky, aby zajistil, že náboženské komunity jsou nebo zůstávají pod jedním směrem. V případě rozdělení náboženské komunity má stát povinnost zůstat neutrální a nestranný. ESLP konstatoval porušení článku 9 Úmluvy, vykládaného ve světle článku 11 Úmluvy.

• Klein a ostatní proti Německu (10138/11 ze dne 6. 4. 2017) – Problematika placení církevní daně v Německu v případě společného zdanění manželů, kdy jeden z manželů není členem církve. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 9 Úmluvy.

• S. Aschbita proti G4S Secure Solutions (C-157/15 ze dne 28. 4. 2017) a A. Bougnaoui proti ADDH (C-188/15 ze dne 28. 4. 2020) (tisková zpráva Soudního dvora Evropské unie v češtině) - Vnitropodnikové pravidlo zakazující viditelné nošení jakýchkoli politických, filosofických nebo náboženských symbolů nepředstavuje přímou diskriminaci.

• Metodiev a ostatní proti Bulharsku (58088/08 ze dne 15. 6. 2017) – Registrace islámského hnutí Ahmadíja byla odmítnuta. Požadavek prokázat, že jejich vyznání se odlišuje od vyznání již registrovaných společností, a zejména od dominantní muslimské církve. Náboženská svoboda zaručená Úmluvou ale v zásadě vylučuje, aby stát hodnotil legitimitu náboženských vyznání nebo způsoby jejích projevů. V demokratické společnosti státu nepřísluší, aby podnikal opatření za účelem podřízení všech náboženských komunit jednotnému vedení. I když je konkrétní náboženská komunita rozdělená, stát musí zůstat neutrální a nestranný, a nesmí jednat tak, aby tím jeden ze směrů v rámci komunity zvýhodnil nebo naopak přinutil podřídit se jinému. Role státu tu spočívá v tom, aby zajistil, že jednotlivé skupiny se tolerují. ESLP konstatoval porušení článku 9 Úmluvy, vykládaného ve světle článku 11 Úmluvy.

• Dakir proti Belgii (4619/12 ze dne 11. 7. 2017) - Stížnost proti zákonu, který zakazoval zahalování obličeje na veřejně přístupných místech a za porušení stanovoval pokutu až do výše 200 EUR nebo trest odnětí svobody až na sedm dnů. Namítaný zákaz může být s ohledem na prostor státu k uvážení pokládán za přiměřený sledovanému cíli, kterým je zachování podmínek společného života jako prvku ochrany práv a svobod druhých. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 8 ani 9 Úmluvy.

• Belcacemi a Oussar proti Belgii (37798/13 ze dne 11. 7. 2017) – Stížnost proti zákonu, který zakazoval zahalování obličeje na veřejně přístupných místech a za porušení stanovoval pokutu až do výše 200 EUR nebo trest odnětí svobody až na sedm dnů. Namítaný zákaz může být s ohledem na prostor státu k uvážení pokládán za přiměřený sledovanému cíli, kterým je zachování podmínek společného života jako prvku ochrany práv a svobod druhých. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 8 ani 9 Úmluvy.

• Károly Nagy proti Maďarsku (56665/09 ze dne 14. 9. 2017) – Stěžovatel byl pastorem Maďarské reformované církve jmenovaným na základě předpisů církevního práva, po suspendování se domáhal doplacení části platu u civilního soudu. ESLP shledal návrh jako nepřípustný - poměr duchovního nemá tržní hodnotu a není ekvivalentní běžné pracovní smlouvě.

• Adyan a ostatní proti Arménii (75604/11 ze dne 12. 10. 2017) – Stěžovatelé (4 Svědkové Jehovovi) odsouzeni za vyhýbání se náhradní vojenské službě. Argumentace, že v Arménii neměla náhradní vojenská služba skutečně civilní povahu a délka měla odrazující povahu. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Pravoslavná archiepiskopie Ohrid proti Bývalé jugoslávské republice Makedonii (3532/07 ze dne 16. 11. 2017) – Zamítnutí registrace církve z formálních důvodů. ESLP opět poukázal na meze, v rámci nichž může stát vstupovat do konfliktů mezi církvemi a jeho pravomoci při legitimity náboženské víry a způsoby jejího vyjádření. ESLP konstatoval porušení článku 9 Úmluvy, vykládaného ve světle článku 11 Úmluvy.

• Hamidović proti Bosně a Hercegovině (57792/15 ze dne 5. 12. 2017) - Svědek u soudu (vyznavač salafistické verze Islámu) odmítl u soudu sundat pokrývku hlavy a byl za to potrestán pokutou. Dle ESLP nebylo opatření v demokratické společnosti nezbytné a ESLP tedy konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy.

• Mockutė proti Litvě (66490/09 ze dne 27. 2. 2018) – Stěžovatelka byla opakovaně hospitalizována na psychiatrické klinice, v televizním pořadu byly její psychiatrické problémy dány do souvislosti s její meditací a s náboženským meditačním centrem a toto hnutí bylo označeno jako sekta. ESLP konstatoval porušení čl. 8 Úmluvy a čl. 9 Úmluvy.

• Tlapak a ostatní proti Německu (11308/16 a 11344/16 ze dne 22. 3. 2018) – Stěžovatelé jsou členy církve Dvanáct kmenů. Předmětem řízení byla zejména problematika tělesných trestů dětí stěžovatelů a údajné procesní chyby v souvisejících soudních řízeních. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení Úmluvy.

• Wetjen a ostatní proti Německu (68125/14 a 1 68125/14 ze dne 22. 3. 2018) - Stěžovatelé jsou členy církve Dvanáct kmenů. Předmětem řízení byla zejména problematika tělesných trestů dětí stěžovatelů a údajné procesní chyby v souvisejících soudních řízeních. ESLP konstatoval, že nedošlo k porušení Úmluvy.