Společnost pro církevní právo (SPCP)

Church Law SocietySocietas Iuris Canonici

Konference Církev a stát na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně – 19. ročník, 2013

Na počátku každého září pořádá Katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci se Společností pro církevní právo pravidelnou celodenní vědeckou konferenci v oboru konfesního práva pod názvem „Církev a stát“, a to již od roku 1995. Na konferenci jsou zváni odborníci zabývající se právními záležitostmi církví a jejich postavením ve státě, a to z celé České republiky i ze sousedních zemí. O průběhu loňského ročníku, tj. osmnáctého, uspořádaného dne 6. září 2012 na téma „Církve, stát a vzdělání“, jsme podali zprávu v Revue církevního práva č. 53–3/12, na s. 93–95.

Na právnické fakultě v Brně probíhají toho času opravy interiéru, a tak se letošní konference, svolaná na úterý 10. září 2013, konala tentokrát v reprezentační zasedací síni budovy Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně. Přítomno bylo více než 50 účastníků ze všech částí republiky, a několik také ze Slovenska, Rakouska a Vatikánského Města.

Dopolední zasedání zahájila JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., soudkyně Ústavního soudu, garantka oborů církevního práva vyučovaných na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předsedkyně brněnské skupiny Společnosti pro církevní právo. Účastníky konference pozdravil vedoucí uvedené katedry doc. JUDr. Jan Svatoň, CSc., a jménem Společnosti pro církevní právo v Praze, Brně a Olomouci její předseda prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera z katedry právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Konferenci moderoval JUDr. Pavel Molek, Ph.D., LL.M. (Católica), z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

První příspěvek pronesl vzácný host konference Francesco kardinál Coccopalmerio, předseda Papežské rady pro legislativní texty – Pontificio Consiglio per i Testi Legislativi. Ve své necelou hodinu trvající přednášce vysvětlil, jaké je poslání rady, kterou řídí a která se skládá z patnácti kardinálů, kteří jsou jejími členy, a z přiměřeného počtu právních expertů. Úkoly uvedené papežské rady jako jednoho z dikasterií římské kurie vyplývají ze zákonné úpravy stanovené apoštolskou konstitucí Pastor bonus z roku 1988, a patří mezi ně především účast na legislativním procesu. Rada monitoruje kanonické normy; zjistí-li lacunu iuris nebo obsoletnost nějaké normy, upozorní na to papeže a na základě jeho rozhodnutí pro něho připraví návrh nového zákona. Dále má funkci kontrolní: jsou jí předkládány ke schválení veškeré legislativní texty vytvořené ostatními dikasterii římské kurie a obecné dekrety vytvořené biskupskými konferencemi jednotlivých zemí. Zabývá se stížnostmi na legislativu biskupů, které může podat kterýkoliv katolík. Další funkcí rady je v případě nejasnosti zákona podat jeho autentický výklad a v případě potřeby podrobnějšího vysvětlení zákona jeho doktrinální výklad.

Po svém výkladu pan kardinál odpověděl na několik dotazů a vyzval odbornou veřejnost ke spolupráci. Papežská rada pro legislativní texty přijímá názory univerzit, právních odborníků i společností pro církevní právo jednotlivých zemí. „Všichni kanonisté na světě jsou našimi poradci a je důležité, aby se cítili být součástí naší mise.“

Po přestávce následoval program prvním blokem na téma

Zvláštní práva církví registrovaných církví a náboženských společností.

Tento blok zahájil prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera z katedry právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přednáškou „Zvláštní práva církví – obecný pohled v souvislosti se založením tohoto pojmu zákonem č. 3/2002 Sb.“. Po něm hovořil Mgr. Petr Jäger, Ph.D., z Ústavního soudu a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na téma „Napětí mezi zvláštními právy a církevní autonomií“. Následující přednášku proslovil doc. ICLic. JUDr. Záboj Horák, Ph.D., LL.M., z katedry právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to na téma „Zvláštní právo vyučovat náboženství na státních školách.“ Dopolední program uzavřela ThLic. Monika Menke, Th.D., z katedry církevního práva Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přednáškou na téma „Zvláštní právo církví na působení ve vězeňství“.

Po obědě pokračovaly příspěvky k prvnímu bloku. JUDr. Lucia Madleňáková z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přednášela na téma „Duchovní jako oprávněná úřední osoba při uzavírání sňatku“. Mgr. Štěpán Šťastník z Ústavního soudu a Diecézního církevního soudu v Brně hovořil o rozsahu oprávnění zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. První blok ukončil Ass.-Prof. Dr. Wolfgang Wieshaider z právnické fakulty Vídeňské univerzity svou přednáškou, věnovanou srovnání tzv. zvláštních práv podle zákona č. 3/2002 Sb. a rakouské právní úpravy obdobných právních oblastí.

Poté následoval druhý blok s názvem

Právní a společenské aspekty působení církví.

Jako první vystoupil Mgr. et Mgr. Jiří Baroš z Ústavního soudu a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se svou přednáškou na téma „Proměny liberalismu a jeho přístupu k náboženství“. Čtenáři Revue církevního práva se mohou s myšlenkami přednášejícího seznámit v jeho článku „Liberalismus a náboženská svoboda“, který byl uveřejněn v čísle 55–2/2013 Revue církevního práva.

Poté hovořil Mgr. Tomáš Janků z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na téma „Analýza přiznání zvláštních práv Muslimské náboženské obci v ČR“.

Na závěr bloku přednášel JUDr. Michal Lamparter z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na téma „Listopad 1989 a zvláštní práva církví a náboženských společností.“

Po každém bloku byla zařazena diskuse, na které se v bohaté míře podíleli jak přednášející, tak většina účastníků konference.

Záboj Horák