Zprávy z Právnické fakulty MU v Brně:

15. konference Církev a stát, 2009, a nová koncepce výuky konfesního práva.

Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně je již tradicí pořádat na počátku akademického roku konferenci zaměřenou na otázky vztahu státu a církví, svobody vyznání a konfesního práva pod jednotným názvem Církev a stát. V úterý 8. září 2009 se konal již XV. ročník zaměřený na reflexi předlistopadového zákonodárství v současném právu a právní praxi se záměrně poněkud provokativním podtitulem „Šedesát let církevních zákonů“, odkazujícím na tzv. církevní zákony přijaté v roce 1949.

Oproti předchozím ročníkům konference, které organizačně zajišťovala Katedra ústavního práva a politologie prostřednictvím JUDr. Michala Lampartera, Ph.D., ve spolupráci se Společností pro církevní právo, se stoprocentně obměnil pořadatelský tým, aktuálně ve složení Mgr. Petr Jäger, JUDr. Mgr. Pavel Molek, Ph.D., JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., a Mgr. Ladislav Vyhnánek z uvedené katedry. Pozvání přijalo celkem 14 referentů z českých akademických pracovišť i právní praxe.

Po úvodním slovu K. Šimáčkové předal moderátor konference P. Molek slovo P. Jägerovi k úvodnímu příspěvku, který v kritickém duchu otevřel téma formálních ústavních a zákonných záruk svobody vyznání po roce 1948 v kontrastu s dnešním materiálním právním státem, čímž zároveň prezentoval dílčí výsledky projektu Komunistické právo v Československu, který se v roce 2009 zhmotnil ve stejnojmennou obsáhlou publikaci.

Do ještě širšího historického kontextu následně zasadil principy českého konfesního práva ve 20. století Mgr. Štěpán Šťastník z Ústavního soudu ČR, který se pokusil načrtnout určité paralely mezi starým právem rakouským, realitou československé republiky a zákonodárstvím po roce 1948. Tématu faktické eliminace výuky náboženství na veřejných školách z ideologických důvodů v době komunistické totality a její obnově po roce 1989 se věnoval JUDr. Záboj Horák, Ph.D., LL.M., z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Právní postavení konfesních pohřebišť po roce 1948 s důsledky do dnešní doby ze svého pohledu soudce zhodnotil JUDr. Daniel Spratek, Ph.D.

Druhý blok, zaměřený na přetrvávající nedořešené vztahy mezi státem a církvemi v otázce hospodářského zabezpečení a církevních restitucí otevřel Ing. Mojmír Kalný, bývalý dlouholetý ekonom České biskupské konference. O úskalích financování církví a náboženských společností podle zákona č. 218/1949 Sb. následně hovořila Ing. Pavla Bendová, ředitelka odboru církví Ministerstva kultury, na kterou v zápětí navázal její zástupce Mgr. Jakub Kříž s rekapitulací téměř dvacetiletého úsilí českého státu o majetkové vyrovnání s církvemi. Blok uzavřel JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D., prorektor Vysoké školy Cevro Institut, s prezentací o činnosti zvláštní parlamentní komise pro posouzení aktuálního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi.

Vývoji právního náhledu na subjektivitu tzv. historických právnických osob se poté věnovala JUDr. Marie Kolářová Th.D., kancléřka Arcibiskupství pražského, po níž následoval ICLic. ThLic. Jiří Koníček, předseda Společnosti pro dialog církve a státu, který hovořil o destruktivním vlivu komunistických církevních zákonů na kanonické a ekonomické poměry v katolické církvi. Mgr. Jiří Foral z Fakulty sociálních studií MU rozšířil téma konference o komparaci vztahů církve a státu ve 20. století ve Francii a historik a právník Mgr. Martin Smutný odkryl demokratizační procesy na konci 80. let v celém východním bloku. Svým příspěvkem o vývoji vztahů státu a církví v Československu konferenci uzavřel M. Lamparter.

Pro řádnou informovanost o dění na PrF MU v Brně je dále nutno rovněž uvést, že v akademickém roce 2009/10 byla významně pozměněna koncepce výuky předmětů dotýkajících se záruk náboženské svobody a vztahu státu a církví. V dlouhodobě vyučovaném předmětu „Církevní právo“ (200 studentů) byl nově výrazně posílen důraz na konfesní právo a právní postavení církví a náboženských společností, přičemž své místo v předmětu mají rovněž ty oblasti práva kanonického, které mají konkrétní a praktický význam pro absolventa směřujícího do některého z klasických právnických povolání (otázka právnických osob v církvi a jejich subjektivita v právu státním, kanonické právo manželské, autonomie církví v judikatuře soudů apod.).

Zcela nově bude od jarního semestru do výuky zaveden předmět „Náboženství a víra v demokratickém právním státě“ (50 studentů), jehož cílem je zaměřit se na vybraná témata náboženské svobody, zasadit je do kulturního, náboženského i politického kontextu a věnovat se jim podrobněji i v mezinárodním komparativním pohledu.

Odborníkům, kteří si chtějí utvořit přehled o aktuálních diplomových pracích obhájených na Masarykově univerzitě, které jsou věnovány tématům svobody vyznání a konfesního či kanonického práva, doporučuji elektronický Archiv závěrečných prací [http://is.muni.cz/thesis], v němž je možno přehledně vyhledávat dle názvu práce i fulltextově.

Petr Jäger
externí vyučující na PrF MU Brno
asistent soudkyně Ústavního soudu