REVUE č. 29 3/2004
Aus der Gesellschaft für Kirchenrecht
Dalla Società per il diritto delle
chiese
Dne 18. září 2004 převzal v Bratislavě člen naší Společnosti pro
církevní právo ICDr. PaedDr. Marián Feduš, PhD., soudní vikář diecézního
církevního soudu v Rožňavě, od Apoštolského nuncia na Slovensku papežský
dekret, kterým byl jmenován kaplanem Jeho Svatosti s titulem Monsignor. Srdečně
Mons. Mariánu Fedušovi gratulujeme. Mons. Eugen Kočiš, auxiliární biskup
pražského řeckokatolického exarchátu, nám daroval Kodex kánonů východních
církví, který obsahuje úřední překlad do ukrajinštiny. Patří mu náš hluboký
dík.
O jubilejní, desáté konferenci Církev a stát, kterou Společnost
pro církevní právo, místní skupina v Brně, uspořádala 29. září 2004 opět na
Právnické fakultě Masarykovy univerzity, přinášíme zprávu z pera účastníka této
konference na s. 236.
S účinností od října 2004 byl britský člen naší Společnosti P.
Robert Ombres OP jmenován členem generální kurie dominikánského řádu u sv.
Sabiny v Římě, jako Procurator Generalis. Tento významný britský kanonista
vykonával až dosud funkci dominikánského novicmistra v Cambridgi (dříve v
Oxfordu, kde ho v červnu 2000 navštívili tři členové našeho pracovního výboru).
Le notizie corte
Charita pomáhá obětem teroristického útoku v Beslanu
Jednou z prvních humanitárních organizací, která nabídla pomoc obětem
teroristického útoku v Beslanu (Ingušsko), byla Charita. Humanitární mise České
katolické charity, působící na Severním Kavkaze, předala jménem mezinárodní federace
národních Charit - Caritas Internationalis - a prostřednictvím místní Caritas
Vladikavkaz i farnosti Vladikavkaz do rukou hlavních lékařů v pátek 3.
září 2004 patnáct druhů v danou chvíli nejpotřebnějších léků a zdravotnického materiálu
v hodnotě 60 tisíc rublů, tj. 2 tisíce USD. Pomoc převzali lékaři Republikánské
dětské nemocnice, kde bylo 282 zraněných dětí, a Kliniky rychlé záchranné
služby, kde bylo více než 200 zraněných dospělých. Církevní sdružení Česká
katolická charita vyhlásilo poté v českých a moravských diecézích veřejnou
sbírku na pomoc obětem útoku v Beslanu s tím, že také další pomoc bude podle
rad představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO) předávána nejen rychle,
ale při současné nepřehlednosti situace vždy adresně.
Českobratrská církev evangelická členem Světového luterského svazu
Tato druhá nejpočetnější církev v Českých zemích patří nejen k zakládajícím
členům ekumenických (nadkonfesních) svazů církví jakou je Světová rada církví, Konference
evropských církví a Ekumenická rada církví v České republice, ale účastní se i
činnosti konfesních svazů, tj. světových sdružení denominací stejného
vyznání (jde o církevní "konfederace"1 sui generis). Již při svém vzniku sloučením evangelických církví
augsburského vyznání (a. v.) a helvetského vyznání (h. v.) českého jazyka v
Čechách a na Moravě dne 17. prosince 1918 do jediné církve přejala dosavadní
členství evangelické církve h. v. ve Světové alianci reformovaných a
presbyterních církví (dnes Světový svaz reformovaných církví).
Nyní nám došla zpráva, že Světový luterský svaz přijal na svém zasedání
v Ženevě 7. září 2004 tři nové členské církve: Českobratrskou církev
evangelickou, Protestantskou církev v Holandsku (Nizozemí) a Evangelickou
luterskou církev v Ghaně.
Do Světového luterského svazu tedy v současnosti patří 138 církví v 77
zemích světa, s celkovým počtem 65 milionů členů.
Světový luterský svaz byl založen v roce 1947 ve Švédsku, sídlem jeho
ústředí je dnes Ženeva. Jde o světovou organizaci církví hlásících se k luterskému
augsburskému vyznání (1530), které chtějí prohlubovat spolupráci v oblasti
teologie a diakonie a navzájem se inspirovat při hledání společného svědectví evangelia.
Zpravidla bývají každá z protestantských církví členem jednoho
konfesního svazu - té konfese, k níž se hlásí. Českobratrská církev evangelická
se však hlásí ke čtyřem konfesím: české (1570), bratrské (1662), augsburské
(1530) a druhé helvetské (1566). A je od letošního roku členem dvou světovým
konfesních svazů.
Sympozium kanonického práva ve Spiši
Ve dnech 6.-10. září 2004 se konalo v pořadí již dvanácté sympozium
kanonického práva ve Spišské Kapitule. První ročník sympozia proběhl v září
1991. Kromě stovky účastníků ze Slovenska se sympozia už od počátku také účastnili
a na přednáškách se podíleli i zástupci církevních soudů a právní vědy z
českých zemí. Osobní a vědeckou záštitu nad konáním sympózií od samého počátku
převzali velký přítel Slováků a Čechů kardinál Zenon Grocholewski, tehdy
prefekt Nejvyššího soudu Apoštolské signatury, dnes prefekt římské Kongregace
pro katolickou výchovu, a Mons. Daniel Faltin, soudce Římské roty,
spišský rodák. Pořadateli jsou Slovenská společnost kanonického práva a Kněžský
seminář biskupa Jána Vojtaššáka ve Spišské Kapitule.
V letech 1991-2000 se konalo sympozium každý rok, zpravidla koncem srpna.
Nyní je svoláváno každým druhým rokem. Jedenácté sympozium se konalo v září
2002 a dvanácté, jak už řečeno, v září 2004. Podrobné informace o posledním
ročníku z pera člena naší Společnosti Ing. Mgr. Pavla Boukala, vicekancléře
královéhradeckého biskupství, přinášíme v tomto čísle Revue na s. 237, stejně
jako písemnou verzi přednášky ICDr. JUDr. Stanislava Přibyla, PhD. (s. 202).
Pařížská konference La Pologne religieuse aux XIX-XX siècles dans
le contexte international
Ve dnech 21. a 22. října 2004 se ve velkém amfiteatru Katolického institutu
v Paříži konala mezinárodní konference věnovaná postavení náboženství a náboženských
společenství v Polsku v 19. a 20. století v mezinárodním kontextu. Konferenci
uspořádal Katolický institut v Paříži a Institut středovýchodní Evropy Katolické
univerzity v Lublinu. Mezi řečníky vystoupili Prof. Jean-Paul Durand OP,
děkan fakulty kanonického práva Katolického institutu v Paříži, Jerzy
Kloczowski, ředitel Institutu středovýchodní Evropy Katolické univerzity v
Lublinu, a Andrzej Paczkowski z Polské akademie věd ve Varšavě.
Boloňská konference Il Codice di Diritto Canonico e il nuovo Concordato
vent'anni dopo
Ve dnech 29. a 30. října 2004 se na boloňské univerzitě uskutečnila
konference o revizi Kodexu kanonického práva a konkordátů. Mezi mnoha příspěvky
odborníků z většího počtu zemí vystoupili Prof. G. Ghirlanda na téma
"Fondamenti teologici del diritto ecclesiale", kardinál J. Herranz na
téma "Dal Concilio Vaticano II alla nuova codificazione canonica", kardinál A.
Silvestrini na téma "La revisione del Concordato come punto di approdo
nell'ordinamento della Chiesa" a Prof. F. Margiotta-Broglio na téma "La
revisione del Concordato come punto di
approdo nell´ordinamento dello Stato".