PAPEŽSKÁ BULA
"Ad ecclesiastici regiminis incrementum"

ze dne 2. září 1937

o zevní delimitaci československých diecézí

Oficiální český překlad.

ÚZEMÍ SVATOHYPPOLITSKÉ, VÍDEŇSKÉ, OSTŘIHOMSKÉ A JINÝCH některých pohraničních diecézí Československé republiky se stanoví novým vymezením a z nich se zřizují některé Apoštolské administratury podle vůle Svatého Stolce. Dále, některé diecéze, náležející dosud k církevním provinciím Jagerské a Ostřihomské, prohlašují se za přímo podřízené apoštolskému Stolci a veškeré farnosti byzantského obřadu, ležící na československém státním území, podřizují se diecézi Mukačevské.

PIUS BISKUP, SLUHA SLUHŮ BOŽÍCH, NE VĚČNOU PAMĚT VĚCI. K rozmnožení a prospěchu církevní správy velmi mnoho přispívá určiti obvod diecézí tak, aby se jejich hranice přesně kryly s oblastí světských států; neboť potom se mohou věřicí pohodlněji a beze vší nesnáze v kterémkoli čase stýkati se svým ordinářem. "poněvadž však po posledních změnách v střední Evropě některé části diecézí trvají v území různých sousedních států, My, všechno zrale uváživše, z jistého vědomí, a zjednavše, pokud jest potřebí souhlas těch, kdož zájem mají, nebo těch, kdož si zájem o to osobují, z plnosti apoštolské moci ustanovujeme a rozhodujeme, jak následuje:

Území obecně zvané "Vitoraz" budiž odloučeno od diecéze Svatohyppolitské, k níž dosud náleželo, a budiž přičleněno k diecézi Českobudějovické.

Rovněž území "Valtice" budiž odtrženo od arcidiecéze Vídeňské a připojeno k diecézi Brněnské.
Území jak diecéze Rožňavské, tak Košické ležící na jih od Československé republiky uvnitř státní oblasti království Maďarského, budiž odloučeno od těchto diecézí a zatím budiž zřízeno ve dvě Apoštolské administratury podle vůle Svatého Stolce.

Území pak, náležející k arcidiecézi Ostřihomské a tvořící Apoštolskou administraturu Trnavskou, budiž od téže arcidiecéze odloučeno, a dokud se nestane jiné opatření, zůstaniž Apoštolskou administraturou podle vůle Svatého Stolce.

Rovněž československá část diecéze Satumarské, obsahující čtyřicet pět farností, budiž oddělena od území této diecéze, a dokud se nestane jiné opatření, trvejž nadále pod Apoštolskou administraturou, jak nyní jest. Poněvadž se dosud jedná o církevní úpravu území na severu Československé republiky, budou rozhodnutí svého času vyhlášena jak o území Kladském, jež nyní stojí pod pravomocí arcidiecéze Pražské, tak o území zvaném obecně "Ketř", náležejícím nyní k arcidiecézi Olomoucké, kteréžto dvojí uzemí leží v oblasti Německa.

Též v příhodné době bude od Našeho Apoštolského Stolce rozhodnulo o dvojitém území, jež náležejíc v ten čas k arcidiecézi Vratislavské, leží v oblasti Československé republiky.

Co se pak týče hierarchického zařadění diecézí Košické, Rožňvské a Spišské, jež dosud náležely jako podřízené k církevní provincii Jagerské, ty od této provincie odlučujeme a jejich biskupy vyjímáme z metropolitního práva arcibiskupa Jagerského a ustanovujeme, aby ony diecéze byly prozatím přímo podřízeny Apoštolskému Stolci.

Rovněž diecéze: Báňskobystřickou, Nitranskou, Mukačevskou a Prešovskou. dosud podřízené metropolitnímu kostelu Ostřihomskému, vylučujeme z této církevní provincie a jejich biskupy z metropolitního práva arcibiskupa Ostřihomského vymykáme a diecéze ty přímo Apoštolskému Stolci podřizujeme. Jakmile bude lze to učiniti, zřídí Apoštolský Stolec v Československé republice dvě nová sídla metropolitní, jedno latinského obřadu, druhé východního obřadu v kraji Podkarpatském.

Ustanovujeme konečně, aby všechny farnosti, též filiální, byzantského obřadu, náležející toho času k rozličným církevním obvodům a ležící v pravomoci Československa, kteréž budou od Svaté kongregace, kteréž ta věc přísluší, řádně vymezeny, byly každá od své diecéze odloučeny a připojeny k podkarpatské diecézi Mukačevské.

Uspořádavše pak tyto věci tak, jak svrchu řečeno, určujeme ctihodného bratra Xaveria Rittera, titulárního arcibiskupa Aeginského a Apoštolského nuncia v Československé republice, aby provedl to, co se týká oblasti položené na území téže Republiky, jemuž proto udělujeme všechny prostředky k tomu potřebné a vhodné, též moc delegovati za sebe k uskutečnění cíle, o který jde, kteréhokoli muže v církevní hodnosti ustanoveného; a jemu též ukládáme za úkol zaslati Svaté konsistorní kongregaci autentický exemplář o dokonaném provedení věci do šesti měsíců od dání tohoto listu.

I když někteří z těch, kteří zájem mají, nebo ti, kdož zájem o to si osobuji, slyšeni nebyli nebo s tím, co výše uvedeno, nesouhlasili, třebas byli hodní výslovné, zvláštní i osobité zmínky, chceme a ustanovujeme, že tento list i všechno, co jest v něm obsaženo, nikdy v žádném čase z vady vyloudění nebo obloudění či křivoty buďsi úmyslu Našeho nebo z jakéhokoli jiného. byt' i podstatného a nevymyšleného nedostatku kárán, napadán nebo v odpor brán býti nemůže, nýbrž že list ten jakožto z jistého vědomí i z plnosti moci způsobený a vzniklý po všechen čas ve své síle stojí a trvati bude, svých plných a nedotčených cílů dochází a je udržuje, a též ode všech, k nimž směřuje, neporušitelně zachován býti má; a kdyby se naopak kdokoli a jakoukolivěk mocí, vědomě či nevědomky pokusil mu odpírati, že jest a bude to marné a liché.

Chceme také, aby opisu tohoto listu, i tištěnému, avšak rukou některého veřejného notáře podepsanému a potvrzenému pečetí některého muže ustanoveného v církevní hodnosti nebo úřadě, byla dávána zcela táž víra, která by se dávala tomuto listu, kdyby on sám byl vydán nebo ukázán.

Tomu na újmu nemají býti, pokud by bylo potřebí, nařízení v synoidních, provinciálních, generálních a všeobecných sněmích vydaná, zvláštní nebo obecné zákony a apoštolské předpisy a jakákoli opatření Římských papežů, předchůdců Našich, a ostatní vše, co tomu odporuje.

Nikdo pak ať nesmí tento list rozhraničení spojení, ustanoveni, zmocnění, rozhodnutí a vůle Naší rušiti nebo proti němu nastupovati. Jestliže však by se někdo odvážil z všetečné smělosti tomu odpírati, ať pozná, že v hněv Všemohoucího Boha a Svatých apoštolů Petra a Pavla upadne.

Dáno na Castellu Gandolfo léta tisícího devítistého třicátého sedmého, dne druhého měsíce září, papežství Našeho léta šestnáctého.

Evžen kard. Pacelli, Státní tajemník

Fr. Rafael C. kard. Rossi, Tajemník S.K. konsistorní

Josef Wilpert, Děkan kollegia Protonot. Apost.

Alfons Carinci, Protonot. Apost.

Loco plumbi.

Převzato z knihy: Jaroslav Rektořík, Ekonomická dimenze křesťanství a církve - její reflexe v ČR, MU Brno, 2000