Tisk z právního informačního systému LEGSYS(r)
Galaxy
. (c) Ústav státu a práva AV ČR
Text dokumentu č. 22/1961 Sb.r.tr, ze dne
9.11.1960
22
Rozhodnutí
krajského soudu v Praze
ze dne 9. listopadu 1960
sp. zn. 5 To 230/60
K trestní
odpovědnosti pachatelů z řad funkcionářů náboženských společností, kteří
zneužívají nedostatečné vyspělosti některých občanů v otázkách
náboženských, aby se k jejich škodě neoprávněně obohacovali.
Lidový soud
v Příbrami usnesením ze dne 10. října 1960 podle § 199 odst. 2 tr. ř.
z důvodů § 192 odst. 2 písm. a) tr. ř. zastavil trestní stíhání obviněného
K., římskokatolického kněze, t. č. důchodce pro trestný čin podvodu podle § 249
odst. 1 písm. a) tr. zák., který spáchal podle obžaloby tím, že od r. 1952 do
července 1960 vylákal na věřících 7 000 Kčs st. m. a 10 170 Kčs
v nové měně jako odměnu za převzaté zádušní mše, žádné mše však nesloužil
a peníze propil a tak jiného úmyslně poškodil na majetku tím, že jej
uvedl v omyl.
Krajský soud
v Praze napadené usnesení zrušil a obžalobu okresního prokurátora
v Příbrami přijal. Prvému soudu uložil, aby učinil opatření, potřebná
k provedení hlavního líčení.
Z odůvodnění:
Prvý soud dospěl
k závěru, že jednáním obžalovaného nedošlo k porušení nebo ohrožení
společenského vztahu, který chrání naše socialistické zřízení, a to proto,
že světový vědecký názor marxismu-leninismu, jímž se řídí naše socialistická společnost
a v jehož duchu vychovává svoje členy, je v naprostém rozporu
s náboženskými předsudky a tzv. intence, tj. zádušní mše slouží
v podstatě k utvrzování některých našich spoluobčanů v jejich
neuvědomělém postoji k náboženským úkonům a náboženství vůbec. Nelze
proto dle názoru prvého soudu přiznat právní ochranu vztahům, založeným na
náboženských předsudcích, které naše společnost neuznává a proti nimž
všemi výchovnými prostředky bojuje. Také pojem materiální škody, který je
nezbytným znakem trestného podvodu, nelze v souzeném případě vůbec
zjistit. Prvý soud neshledal jednání obžalovaného nebezpečným pro společnost
a proto jeho stíhání zastavil.
Do tohoto usnesení
podal stížnost okresní prokurátor. Má za to, že s důvody rozhodnutí prvého
soudu nelze souhlasit. Jednání obžalovaného se příčí zásadám socialistického
soužití, neboť tento využíval náboženských předsudků občanů k vlastnímu
obohacení.
Trestním postihem
obviněného nebudou nijak upevňovány náboženské předsudky, naopak je
v zájmu společnosti vypořádati se se živly, které náboženských předsudků
v myslích lidí podvodně využívají k opatřování bezpracných zisků.
Třeba proto jednání obžalovaného postihnout jako trestný čin podvodu podle §
249 tr. zák. Závěrem navrhuje stěžovatel, aby napadené usnesení bylo zrušeno,
obžaloba soudem přijata a prvému soudu uloženo provedení hlavního líčení.
Z podnětu podané
stížnosti přezkoumal odvolací soud napadené usnesení i řízení jemu
předcházející a dospěl k závěru, že stížnost okresního prokurátora je
důvodná.
S návrhem prvého
soudu vysloveným v napadeném usnesení, že totiž jednání obviněného není
pro společnost nebezpečné a tudíž ani trestným činem, nelze souhlasit.
Obviněný na věřících peněžité částky vylákal způsobem, který je v rozporu
se zásadami socialistické morálky a socialistického soužití. Je
nepochybné, že jakékoliv náboženství a náboženské úkony jsou
v rozporu se světovým vědeckým názorem marxismu-leninismu, a že
občané, kteří zmíněné peněžité částky odevzdali obžalovanému faráři, aby
odsloužil zádušní mše, žijí dosud v zajetí náboženských představ
odporujících vědeckému světovému názoru. To však neznamená, že by měl být
beztrestným pachatel, který využívaje této jejich neuvědomělosti těží
z jejich náboženských předsudků a neoprávněně se obohacuje způsobem,
jež je v rozporu se socialistickou morálkou a zásadami
socialistického soužití. Kdyby měl být správný názor prvého soudu, že jednání
obviněného je z důvodů v napadeném usnesení uvedených beztrestné,
ježto není pro společnost nebezpečné, mohli by funkcionáři kterýchkoli
náboženských organizací nejrůznějším způsobem zneužívat náboženského
přesvědčení a náboženských předsudků věřících občanů ke svému obohacení,
aniž by jejich jednání bylo trestné. Za těchto okolností by např. nemohlo být
trestné ani odcizování různých darů a výnosů sbírek pro církevní účely,
neboť existence i činnost jakékoliv náboženské společnosti je
v rozporu s vědeckým názorem marxismu-leninismu a nemohl by pak
požívati zákonné ochrany ani majetek k těmto účelům získaný.
Při posuzování
nebezpečnosti jednání obžalovaného pro společnost nutno vycházet
z nynějšího stadia vyspělosti našich spoluobčanů v názorech na
náboženství a oprošťovat je od nesprávných náboženských představ
a předsudků výchovou a přesvědčováním. Nelze však ponechat
beztrestnými pachatele zejména z řad funkcionářů náboženských společností,
kteří na účet nedostatečné vyspělosti některých občanů se jakýmkoliv způsobem
obohacují.