Schváleno (Vydáno): 22.12.1933
Účinnost od: 01.01.1934
Zrušeno: 01.01.1938 předpisem: 267/1937 Sb.
252/1933 Sb. z. a n.
Vládní nařízení
ze dne 22. prosince 1933
o úsporných opatřeních personálních
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 1 zákona ze
dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., o mimořádné moci
nařizovací, prodloužené zákonem ze dne 15. listopadu 1933, č. 206
Sb. z. a n.:
§ 1
Z příjmů uvedených v § 2, odst. 2, a v § 3 zákona ze dne
28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních
personálních, se srážejí nad míru tam stanovenou další 4 %.
§ 2
(1) Z platů a příjmů, uvedených v § 4 zákona č. 204/1932 Sb.
z. a n., se srážejí nad míru tam stanovenou další 4 %.
(2) Z aktivních platů státních zaměstnanců, u nichž srážková
základna nepřesahuje ročních 9.000 Kč, se srážejí při srážkové
základně
do 7.20 Kč včetně ....................................... 2 %
nad 7.200 Kč ............................................. 4 %
srážkové základny (§ 3).
(3) Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahuje na služební
přídavky strážní (četnický přídavek, strážní a hodnostní přídavek
stráže bezpečnosti, hraniční strážní přídavek a strážní přídavek
finanční stráže a strážní přídavek dozorců vězňů) příslušníků
strážních sborů (četnictva,stráže bezpečnosti, finanční stráže,
vězeňské stráže).
§ 3
Ustanovení § 4, odst. 3 a 4 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. se
mění takto:
(3) Srážkovou základnu podle odstavce 2 tvoří pensijní
(provisní) základna. Není-li pensijní (provisní) základna určena,
nebo jde-li o neplně zaměstnané poštovní pomocníky a posly,
stanoví srážkovou základnu vláda k návrhu příslušného ústředního
úřadu v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Zaměstnanci nesmí po srážce zůstati na srážkové základně
méně, než zůstane zaměstnanci s nejvyšší srážkovou základnou, pro
niž je stanoveno nejblíže nižší srážkové procento.
§ 4
(1) Z odpočivných (zaopatřovacích) platů, uvedených v § 6,
odst. 1 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n., se srážejí nad míru tam
stanovenou další 4 %.
(2) Z odpočivných (zaopatřovacích) platů státních
zaměstnanců a jejich pozůstalých, u nichž srážková základna
nepřesahuje ročních 9.000 Kč, se srážejí při srážkové základně
do 6.000 Kč včetně ...................................... 2 %
nad 6.000 Kč ............................................. 4 %
srážkové základny (§ 6, odstavec 2 zákona č. 204/1932 Sb. z. a
n.).
(3) Srážky podle odstavců 1 a 2 se nekonají u osob, jichž se
týká ustanovení § 6, odstavce 4, druhá věta zákona č. 204/1932 Sb.
z. a n.
(4) U osob, u nichž bylo zrušeno připočtení let, povolené
podle § 62 služební pragmatiky a obdobných předpisů, odpadá, pokud
jde o srážkové základny do 9.000 Kč včetně, srážka vůbec, v
ostatních případech pak odpadá srážka stanovená v odstavci 1.
§ 5
(1) Z platů a příjmů, uvedených v § 7 zákona č. 204/1932 Sb.
z. a n., se srážejí nad míru tam stanovenou další 4 %.
(2) Z doplňků kungruy duchovenstva kongruálních církví a
náboženských společností státem uznaných případně recipovaných
(§ 1 zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n.), u nichž
pensijní základna nepřesahuje ročních 9.000 Kč, se srážejí,
činí-li pensijní základna (§ 2 téhož zákona)
do 7.200 Kč včetně ...................................... 2 %,
nad 7.200 Kč ............................................. 4 %.
(3) Z celkových odpočivných (zaopatřovacích) příjmů těchto
duchovních a pozůstalých po nich bez výchovného (§ 2 zákona č.
122/1926 Sb. z. a n.), u nichž srážková základna nepřesahuje
ročních 9.000 Kč, se srážejí, činí-li
do 6.000 Kč včetně ...................................... 2 %,
nad 6.000 Kč ............................................. 4 %.
Příspěvky na výchovu se posuzují odděleně od vdovské pense.
§ 6
Procentní sazby srážek, stanovených v § 8 zákona č. 204/1932
Sb. z. a n., se zvyšují z 10 % na 25 % a z 15 % na 50 %.
§ 7
§ 15 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. se mění takto:
Má-li poživatel (poživatelka) státního odpočivného
(zaopatřovacího) platu vedle odpočivných (zaopatřovacích) platů
stálý výdělečný příjem podrobený dani důchodové, snižuje se
výplata odpočivných (zaopatřovacích) platů o polovinu částky
výdělečného příjmu. Tímto snížením nesmí úhrn odpočivných
(zaopatřovacích) platů a výdělečného příjmu klesnouti pod částku
24.000 Kč ročně, do kteréžto částky se nepočítají výchovné,
přídavky na děti a příspěvky na výchovu.
§ 8
(1) Činovné se snižuje o 40 %, a jde-li o manželství uzavřená
po účinnosti tohoto nařízení, o 50 %,
a) každému z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v
činné službě,
b) jednomu z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v
činné službě, jsou-li ze služebních důvodů nuceni žíti odděleně v
různých služebních působištích, a to tomu, který má nižší činovné;
toto ustanovení platí pouze pro manželství uzavřená před účinností
tohoto nařízení,
c) ženatému státnímu zaměstnanci (provdané státní
zaměstnankyni), jehož (jejíž) manželka (manžel je veřejnou
zaměstnankyní (veřejným zaměstnancem) nebo má stálé výdělečné
povolání.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li státní
zaměstnanec ve společné domácnosti s osobou, uvedenou ve článku I,
§ 5, odst. 2 a 3 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z roku 1920
Sb. z. a n., nebo v obdobných předpisech, i kdyby tato
nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, jestliže po
1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.
(4) Svobodným státním zaměstnancům, kteří bydlí ve společné
domácnosti s rodiči, z nichž alespoň jeden je veřejným
zaměstnancem v činné službě, se snižuje činovné o 30 %.
(5) Ustanovení předcházejících odstavců o činovném platí
obdobně i pro část služebního platu (mzdy) činovnému odpovídající.
Pro opatření ve smyslu odstavců 1 až 3 se určí za část služebního
platu (mzdy) činovnému odpovídající částka ve výši 15 % služebního
platu (mzdy) bez výchovného (podobné součásti platu popřípadě
mzdy). Pro opatření podle ustanovení odstavce 4 pak se určí část
služebního platu (mzdy) odpovídající činovnému tak, že se od
služebního platu (mzdy) odečte část služebního platu (mzdy)
služnému odpovídající a případné výchovné; při tom se za část
služebního platu (mzdy) služnému odpovídající pokládá pensijní
(provisní) základna, a není-li ani pensijní (provisní) základny,
dvě třetiny služebního platu (mzdy), stanoveného pro skupinu míst
A, bez výchovného (podobné součásti platu, popřípadě mzdy).
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí jen tehdy, jestliže
služné (plat jemu odpovídající), popřípadě výdělečný příjem u
každého z obou manželů (odstavec 1 až 3), popřípadě pak u
svobodného státního zaměstnance, tak u každého z obou rodičů,
pokud tito jsou veřejnými zaměstnanci (odstavec 4), převyšuje
roční částku 6.300 Kč.
§ 9
(1) Je-li z manžel jeden státním zaměstnancem v činné službě
a jeden poživatelem odpočivného (zaopatřovacího) platu, nebo
jsou-li oba manželé poživateli odpočivných (zaopatřovacích)
platů, krátí se služební plat státního zaměstnance v činné službě
podle příslušných ustanovení § 8, odpočivné (zaopatřovací) příjmy
druhého manžela, popřípadě odpočivné (zaopatřovací) příjmy obou
manželů,
------------------------------------------------------------------
pokud hrubý úhrn služebního platu jednoho
manžela a odpočivných (zaopatřovacích)
příjmů druhého manžela, popříp. hrubý úhrn o
obou odpočivných (zaopatřovacích) příjmů
činí ročně dohromady
------------------------------------------------------------------
více než 18.000 Kč do 24.000 Kč včetně 3 %
" " 24.000 Kč do 30.000 Kč " 4 %
" " 30.000 Kč do 36.000 Kč " 6 %
" " 36.000 Kč 8 %
odpočivných (zaopatřovacích) příjmů tohoto manžela (každého z obou
manželů).
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li státní
zaměstnanec (poživatel odpočivného nebo zaopatřovacího platu) ve
společné domácnosti s osobou, uvedenou v článku I, § 5, odst. 2 a
3, zákona č. 2/1920 Sb. z. a n., nebo v obdobných předpisech, i
kdyby tato nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, jestliže po
1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.
(4) Pod ustanovení tohoto paragrafu spadají všechny odpočivné
(zaopatřovací) příjmy, zejména bez rozdílu, zda poživatel jich
nabyl z vlastního služebního poměru, nebo zda jeho nárok je
odvozen od osoby jiné.
(5) Krácením podle předcházejících odstavců nesmí odpočivný
(zaopatřovací) plat klesnouti pod příslušnou nejnižší výměru.
(6) Poživatelům příjmů uvedených v odst. 1 nesmí po srážce
podle odstavců 1 až 3 zůstati na těchto příjmech méně, než
zůstane poživatelům takových příjmů s nejvyšším hrubým úhrnem,
pro nějž je stanoveno nejblíže nižší srážkové procento nebo nebyla
srážka tato stanovena vůbec. V takových případech se sníží
částka, o niž byl odpočivný (zaopatřovací) plat podle tohoto
paragrafu krácen, u osoby, jež má odpočivný (zaopatřovací) plat
nižší, jsou-li oba odpočivné (zaopatřovací) platy stejné, u
manželky.
(7) Služebním platem, pokud se týče odpočivnými
(zaopatřovacími) příjmy se tu rozumějí platy příslušející po
srážkách podle ustanovení § 4, §§ 6 až 8 a § 15 zákona č. 204/1932
Sb. z. a n. a §§ 2 až 7 tohoto vládního nařízení, popřípadě po
srážkách podle ustanovení §§ 11 až 13 téhož zákona.
§ 10
(1) Při jakémkoliv zvýšení pensijní (provisní) základny platí
státní zaměstnanec jako zvláštní pensijní příspěvek po dobu
dvanácti měsíců (padesáti dvou týdnů) od tohoto zvýšení polovinu
částky, o niž se takto zvýšila měsíční částka pensijní základny. O
zaokrouhlení tohoto příspěvku platí ustanovení § 140, odst. 3,
platového zákona a obdobná ustanovení.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro zvýšení pensijní
(provisní) základny nastavší v důsledku přiznání nebo zvýšení
služebních přídavků strážních (§ 2, odst. 3).
§ 11
(1) Zaměstnanci uvedení v § 21 a § 22 písm. a) až d) zákona
č. 204/1932 Sb. z. a n., kteří mají normální pensijní nároky, tj.
nároky spojené s místem jimi zastávaným, nebo nabudou těchto
nároků po ukončení stanovené služební doby nebo stanoveného
prozatímního postavení, jsou vyňati z pojistné povinnosti podle
zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
(2) Ustanovení § 2, bod č. 4 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n.,
pokud odporuje ustanovení předcházejícího odstavce, se zrušuje s
účinností od 1. ledna 1929.
§ 12
(1) Vdově, která je o 20 let mladší svého manžela a nabude po
účinnosti tohoto nařízení nárok na zaopatřovací plat, přísluší
zaopatřovací plat ve výměře snížené o 10 %, a je-li mladší o více
roků, vždy o další 2 % za každý celý rok přesahující věkový rozdíl
20 roků. Žila-li však taková vdova v tomto manželství nepřetržitě
přes 5 roků, snižuje se procento srážky za každý započatý rok
manželství přesahující 5 roků o 2 %, pokud se týče o 4 %,
vzešlo-li z tohoto manželství dítě, až bude dosažena normální
výměra zaopatřovacího platu. Nejnižší roční výměra vdovské pense
zůstává však podle tohoto ustanovení zachována.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně pro
osoby, jichž se týká ustanovení článku I, § 5, odst. 2 a 3 zákona
č. 2/1920 Sb. z. a n. nebo obdobných předpisů.
§ 13
Ustanovení § 1, č. 1, odst. 2, druhé věty zákona ze dne
23. července 1919, č. 457 Sb. z. a n., o připočtení válečných let
státním zaměstnancům, se zrušuje.
§ 14
Ustanovení § 27, odst. 2 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n., se
mění takto:
Ustanovení o srážkách nelze použíti oproti osobám, jejichž
služební poměr jest založen na individuelních smlouvách, byly-li
jejich požitky stejnou měrou sníženy již v rocích 1931 až 1933.
§ 15
Ustanovení § 31, odst. 2, druhé věty zákona ze dne 15. října
1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných
zaměstnanců, neplatí, pokud jde o provádění zákona č. 204/1932 Sb.
z. a n. nebo tohoto nařízení.
§ 16
(1) Ustanovení §§ 21 až 23 a § 26 zákona č. 204/1932 Sb. z. a
n., jakož i § 27 zmíněného zákona, a to odstavce 2, ve znění § 14
tohoto nařízení, platí také pro oblast tohoto nařízení. Ustanovení
§ 20 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. platí i pro opatření prováděná
podle §§ 7 a 9 tohoto nařízení.
(2) Ustanovení § 23 platí, pokud příslušná veřejnoprávní
korporace (ústav) neprokáže, že opatření podle tohoto nařízení
není k zachování rovnováhy v jejím hospodářství zapotřebí.
§ 17
(1) Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1934;
provedou je všichni členové vlády.
(2) Ustanovení §§ 1 až 6 pozbývají účinnosti dnem
31. prosince 1934.
T. G. Masaryk v. r.
Malypetr v. r.
Dr. Beneš v. r. Dostálek v. r.
Černý v. r. Dr. Hodža v. r.
Dr. Trapl v. r. Bradáč v. r.
Dr. Dérer v. r. Dr. Czech v. r.
Dr. Meissner v. r. Dr. Spina v. r.
Dr. Matoušek v. r. Dr. Franke v. r.
Bechyně v. r. Dr. Šrámek v. r.
|