Schváleno (Vydáno): 20.09.1951
Účinnost od: 01.10.1951
Zrušeno: 01.05.1990
Zrušen předpisem: 84/1990 Sb.
OBSAH:
§ 1-5 ...... Dobrovolné organisace.
§ 6-13 .... Shromáždění.
320/1951 Ú.l.
VYHLÁŠKA
ministra vnitra
ze dne 29. září 1951
o dobrovolných organisacích a shromážděních.
Změna: 156/1957 Ú.l. (účinnost od 1.9.1957)
Ministr vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády
podle § 8 a § 9 odst. 1 zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných
organisacích a shromážděních:
Dobrovolné organisace.
§ 1
Pracující lid se sdružuje v dobrovolných organizacích (dále
jen "organisace") k činné účasti na všestranném rozvoji svých
společenských a kulturních zájmů, aby tím pomáhal uskutečnit
přechod od kapitalismu k socialismu v nerozborné jednotě dělníků,
rolníků a pracující inteligence.
§ 2
(1) Úkoly organisace a způsob, jak je jejich plnění
zajištěno, určuje organizační řád.
(2) Organisační řád obsahuje dále zejména:
údaje o názvu, sídle a obvodu činnosti organisace,
základní ustanovení o členství, právech a povinnostech členů,
jejich přijímání a o zániku členství,
ustanovení o složení, pravomoci a způsobu usnášení vrcholného
orgánu (výroční schůze, sjezdu delegátů a pod.),
ustanovení o složení, pravomoci a způsobu usnášení řídícího
orgánu (představenstva, výboru a pod.), a o činnosti
kontrolujících orgánů,
ustanovení o finančním hospodaření organisace,
ustanovení o tom, kdo jedná jménem organisace,
ustanovení o způsobu, jakým budou dávána členům oznámení na
vědomí,
ustanovení o usnášení změn organisačního řádu,
ustanovení o řešení sporů uvnitř organisace a
ustanovení o zániku organisace a o tom, jak bude při zániku
naloženo s majetkem organisace,
(3) U organisací se složkami upravuje organisační řád vznik,
změnu a zánik místní, závodní nebo jiné složky.
§ 3
Návrh organisačního řádu se předkládá krajskému národnímu
výboru k schválení ve třech stejnopisech; schvaluje-li organisační
řád ministerstvo vnitra, předkládá se pět stejnopisů návrhu.
§ 4
(1) Krajský národní výbor (ministerstvo vnitra) vydá o
schválení organisačního řádu organisace nebo její složky listinu,
v níž uvede název organisace (složky organisace) a její sídlo.
Přivoliti k zřízení složky organisace lze též s poukazem na
organisační řád, kterým se organisace řídí.
(2) Údaje o organisacích a jejich složkách, zejména o
názvu,sídle a o tom, kdo jménem organisace (složky) jedná, vede v
evidenci okresní národní výbor, v jehož obvodu má organisace
(složka) své sídlo. V Praze vede evidenci ústřední národní výbor.
Národní výbor, který vede evidenci, vydává též osvědčení o
právních poměrech organisace nebo její složky.
§ 5
(1) Základním úkolem při přeměně nebo včlenění spolků
vzniklých před 1. říjnem 1951 (dále jen "spolky") v organisace, je
podchytit budovatelské úsilí pracujících mas a přesvědčováním
členstvo získat pro činnou práci v organisacích.
(2) Spolky, jejichž poslání a struktura umožňují, aby byly
přeměněny v organisace, mohou se usnést na organisačním řádu,
který předloží k schválení. Spolky, jejichž úkoly již některá
organisace plní, mohou se v dohodě s ní v tuto organisaci včlenit.
Spolek se může též včlenit do lidového družstva nebo do jiného
útvaru nebo se v něj přeměnit (na příklad spolky náboženské se
mohou včlenit přímo do organisační složky náboženské společnosti,
spolky podpůrné do podpůrného fondu a pod.).
(3) Okresní národní výbor může rozpustit spolek, když dojde k
přesvědčení, že jeho existence výstavbě socialismu nepomáhá nebo
ji dokonce brzdí. Při tom učiní opatření o majetku spolku, a to
aniž by byl vázán jeho stanovami. Patří-li k majetku spolku
nemovitost, nutno v rozhodnutí uvést přesné označení této
nemovitosti a jejího nabyvatele.
(4) Okresní národní výbor může též činit opatření, aby zánik
spolku byl oznámen v tisku nebo jiným způsobem.
Shromáždění.
§ 6
Stát lidové demokracie rozšiřuje shromažďovací svobodu
pracujícího lidu na míru, která za kapitalismu nebyla nikdy možná.
Péče o shromáždění však vyžaduje, aby národní výbory věděly o
jejich konání.
§ 7
Lidové slavnosti a manifestace, jakož i shromáždění, která
pořádají veřejní činitelé, lze zásadně konat bez ohlášení.
§ 8
Organisace mohou bez hlášení pořádat schůze v místnostech
přístupné členům a zvaným hostům. Chce-li organisace pořádat v
místnosti veřejnou schůzi, ohlásí to týden předem odboru pro
vnitřní věci rady okresního národního výboru s udáním programu,
místa a doby schůze. Odbor pro vnitřní věci rady okresního
národního výboru může organisaci udělit obecné povolení, aby až do
dalšího opatření konala veřejné schůze bez ohlášení.
§ 9
Spolky (§ 5 odst. 1) mohou bez hlášení pořádat schůze, které
jsou přístupné jejich členům.
§ 10
V ostatních případech lze pořádat shromáždění, ohlásí-li se
týden předem okresnímu národnímu výboru s udáním programu
shromáždění a místa a doby jeho konání. Není však třeba hlásit
shromáždění věřících v kostele nebo v jiné modlitebně, slouží-li
výhradně bohoslužebním úkonům, dále procesí, pouti, svatební
průvody, pohřby a jiné průvody, sloužící k výkonu náboženského
vyznání, dějí-li se obvyklým způsobem.
§ 11
Odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru může
vyjmout některá shromáždění z ohlašovací povinnosti; může však
také pro některá shromáždění, která lze jinak konat bez ohlášení,
uložit povinnost, aby byla ve stanovené lhůtě předem hlášena s
udáním programu, místa a doby konání odboru pro vnitřní věci rady
okresního národního výboru.
§ 12
Nedotčen zůstává § 5 zákona č. 56/1950 Sb., o provozu na
veřejných silnicích, podle něhož je pořádání podniků na veřejných
silnicích a v jejich sousedství třeba povolení, jestliže by
provozem těchto podniků mohla býti ohrožena bezpečnost nebo
plynulost silničního provozu.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1951.
Ministr:
Nosek v.r.
|