Schváleno (Vydáno): 08.12.1999
Účinnost od: 28.02.2000
Uveřejněno v č. 111/1999 Sbírky zákonů na straně 7594
§ 1-8....... ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 9-21..... ČÁST DRUHÁ ČINNOST OCHRÁNCE
§ 22-24... ČÁST TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI OCHRÁNCE
§ 25-28... ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28........ Účinnost
349/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1999
o Veřejném ochránci práv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Veřejný ochránce práv (dále jen "ochránce") působí
k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených
v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům
demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich
nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
(2) Působnost ochránce podle odstavce 1 se vztahuje na
ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území
státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud
působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní
vysílání, okresní úřady a města při výkonu působnosti okresního
úřadu, obce při výkonu státní správy, dále na Policii České
republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu
České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí
svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož
i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen "úřad").
(3) Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta
republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské
služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky,
státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy
soudů.
(4) Ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování
úřadů jinak, než jak stanoví tento zákon.
§ 2
(1) Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období
šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident
republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné. Ochránce může být
zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.
(2) Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do
Senátu.
(3) Sídlem ochránce je Brno.
(4) Zástupce ochránce zastupuje ochránce v plném rozsahu v době
jeho nepřítomnosti. Ochránce ho může pověřit výkonem části své
působnosti. Pro volbu, pozbytí funkce, odvolání z funkce a právní
postavení zástupce ochránce platí ustanovení tohoto zákona
o ochránci obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
(1) Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta
republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv
činností ve veřejné správě.
(2) Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou
činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké,
pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li
taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti
a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
(3) Ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického
hnutí.
(4) Po dobu výkonu funkce se ochránce, pokud podléhá branné
povinnosti, nepovolává k vojenské činné službě nebo se mu vojenská
činná služba přeruší; vojenské cvičení takto zameškané se
promíjí.
§ 4
(1) Ochránce se ujímá výkonu funkce složením slibu do rukou
předsedy Poslanecké sněmovny.
(2) Slib ochránce zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že svou
funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou
a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.".
§ 5
(1) Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně.
(2) Za výkon funkce odpovídá ochránce Poslanecké sněmovně.
§ 6
(1) Ochránce pozbývá funkci dnem následujícím po dni, kdy
- a) uplynulo jeho funkční období,
- b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl ochránce odsouzen
pro trestný čin,
- c) přestal být volitelným do Senátu,
- d) se ujal výkonu funkce uvedené v § 3 odst. 1 nebo vykonává
činnost ve veřejné správě, anebo
- e) předsedovi Poslanecké sněmovny bylo doručeno písemné prohlášení
ochránce, že se této funkce vzdává.
(2) Pozbytí funkce z důvodů uvedených v odstavci 1 vysloví
předseda Poslanecké sněmovny a uvědomí o tom písemně osobu, která
funkci ochránce pozbyla.
(3) Vykonává-li ochránce činnost, která je podle § 3 odst. 2
neslučitelná s výkonem jeho funkce, nebo je-li členem politické
strany nebo politického hnutí, Poslanecká sněmovna ho z funkce
ochránce odvolá a písemně ho o tom vyrozumí; účinky odvolání
nastávají dnem doručení písemného vyrozumění.
(4) O odvolání z funkce uvědomí předseda Poslanecké sněmovny
Senát, prezidenta republiky, jakož i veřejnost; o pozbytí funkce
uvědomí též Poslaneckou sněmovnu.
(5) Jestliže ochránce do 10 dnů od zvolení nesložil slib nebo
pozbyl funkci anebo byl z funkce odvolán, koná se do 60 dnů volba
podle § 2 odst. 1.
§ 7
(1) Ochránce nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké
sněmovny. Odepře-li Poslanecká sněmovna souhlas, je trestní
stíhání do skončení funkčního období ochránce vyloučeno.
(2) Ochránce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a to i po ukončení výkonu
funkce, pokud zákon nestanoví jinak; stejnou povinnost mají
i zaměstnanci jeho kanceláře (§ 25).
(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může ochránce nebo
zaměstnance jeho kanceláře z vážných důvodů zprostit předseda
Poslanecké sněmovny.
(4) Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízení,
jsou oprávněny nahlížet do spisů ochránce nebo mu tyto spisy
odejmout jen na základě zákona a se souhlasem ochránce,
a odepře-li ochránce souhlas, se souhlasem předsedy Poslanecké
sněmovny.
§ 8
(1) Funkce ochránce je veřejnou funkcí.
(2) Ochránci náleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění
jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. Zástupci ochránce
náleží plat, další plat, náhrada výdajů a naturální plnění jako
viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu.
ČÁST DRUHÁ
ČINNOST OCHRÁNCE
§ 9
Ochránce jedná
a) na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (dále jen
"podnět") jemu adresovaného,
b) na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který
jej ochránci postoupil,
c) na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu,
která jej ochránci postoupila, anebo
d) z vlastní iniciativy.
§ 10
(1) Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce
ve věci, která patří do jeho působnosti (§ 1); podnět lze učinit
také ústně do protokolu.
(2) Podnět osoby, která je zbavena osobní svobody, nesmí být
podroben úřední kontrole.
(3) Podnět nepodléhá poplatku.
§ 11
(1) Podnět musí obsahovat
- a) vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1) , včetně
sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu,
popřípadě s jakým výsledkem,
- b) označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje
o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
- c) doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně
vyzván k nápravě,
- d) jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo
a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává
(dále jen "stěžovatel").
(2) Pokud se podnět týká rozhodnutí, stěžovatel přiloží jeho
stejnopis.
§ 12
(1) Ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká,
nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět
podala.
(2) Ochránce může podnět odložit, jestliže
- a) náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě,
- b) je zjevně neopodstatněný,
- c) od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých
se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší
jednoho roku,
- d) věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla
soudem rozhodnuta, nebo
- e) jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§
17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.
(3) O odložení podnětu a důvodech odložení ochránce písemně
vyrozumí stěžovatele.
§ 13
Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle
předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo
opravným prostředkem ve správním soudnictví, anebo ústavní
stížností, ochránce o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí
jej o správném postupu.
§ 14
Pokud ochránce podnět neodloží (§ 12) nebo nepostupuje podle
§ 13, zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí.
§ 15
(1) Ochránce je oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez
předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů
a provádět šetření spočívající v
- a) nahlížení do spisů,
- b) kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů,
- c) rozmluvě s osobami umístěnými v zařízeních, v nichž se vykonává
vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova
anebo ochranné léčení, a to bez přítomnosti jiných osob.
(2) Úřady jsou povinny na žádost ochránce a ve lhůtě jím
stanovené
- a) poskytnout informace a vysvětlení,
- b) předložit spisy a jiné písemnosti,
- c) sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám,
- d) provést důkazy, které ochránce navrhne,
- e) provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které
ochránce navrhne.
(3) Ochránce je oprávněn být přítomen při ústním jednání
a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky.
(4) Ochránce je oprávněn žádat, aby jednotliví zaměstnanci
úřadu byli pro účely šetření podle předchozích odstavců zproštěni
povinnosti mlčenlivosti, je-li jim zákonem uložena.
§ 16
Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou
v mezích své působnosti povinny poskytovat ochránci při šetření
pomoc, kterou si vyžádá.
§ 17
Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů
ani jiná pochybení (§ 1 odst. 1), písemně o tom vyrozumí
stěžovatele i úřad.
§ 18
(1) Zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů či
jiná pochybení (§ 1 odst. 1), vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním
ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.
(2) Pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo
provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá
dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po
obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své
závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto
stanoviska je návrh opatření k nápravě.
§ 19
Ochránce může navrhnout zejména tato opatření k nápravě:
- a) zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu
úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci,
- b) provedení úkonů k odstranění nečinnosti,
- c) zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení,
- d) zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní
delikt,
- e) poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu
škody.
§ 20
(1) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného
stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl.
(2) Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo
jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná,
ochránce
- a) vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu,
- b) může informovat veřejnost; utajované skutečnosti a údaje
o totožnosti stěžovatele a zaměstnanců úřadu se neuvádějí.
(3) Způsobem uvedeným v odstavci 2 může ochránce postupovat
i tehdy, nesplní-li úřad povinnost vyplývající z § 15 odst. 1 až
3.
§ 21
Jedná-li ochránce z vlastní iniciativy, ustanovení § 15 až 20
se použijí obdobně.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ
A POVINNOSTI OCHRÁNCE
§ 22
(1) Ochránce je oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení
právního nebo vnitřního předpisu. Doporučení podává úřadu, jehož
působnosti se týká, a jde-li o nařízení nebo usnesení vlády nebo
zákon, vládě.
(2) Úřad je povinen do 60 dnů sdělit své stanovisko
k doporučení podle odstavce 1. Ustanovení § 20 odst. 2 platí
obdobně.
§ 23
(1) Ochránce podává každoročně do 31. března Poslanecké
sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok;
zpráva je sněmovní publikací. Zprávu současně zasílá Senátu,
prezidentu republiky, vládě a ministerstvům a jiným správním
úřadům s působností pro celé území státu a vhodným způsobem ji
zveřejňuje.
(2) Ochránce soustavně seznamuje veřejnost se svou činností
podle tohoto zákona a s poznatky, které z jeho činnosti
vyplynuly.
§ 24
(1) Ochránce Poslanecké sněmovně předkládá
- a) nejméně jednou za 3 měsíce informaci o své činnosti,
- b) zprávu o jednotlivých věcech, v nichž nebylo dosaženo
dostatečných opatření k nápravě ani postupem podle § 20,
- c) doporučení podle § 22, pokud jde o právní předpisy.
(2) Poslanecká sněmovna projednává zprávy a informace
předložené ochráncem.
(3) Ochránce je oprávněn zúčastnit se schůze Poslanecké
sněmovny a jejího orgánu, jedná-li se o věcech týkajících se jeho
působnosti, i když schůze nebo její část byla prohlášena za
neveřejnou. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým
zabezpečením činnosti ochránce plní Kancelář Veřejného ochránce
práv (dále jen "Kancelář"), která je rozpočtovou organizací.
(2) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje
statut, který vydá ochránce.
(3) Ochránce může pověřit jednotlivé zaměstnance Kanceláře, aby
prováděli šetření ve věci podle § 15 odst. 1 a 3 a aby jednali
jeho jménem v určitém řízení před Ústavním soudem.1)
------------------------------------------------------------------
1) § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 26
Výdaje na činnost ochránce a jeho Kanceláře jsou hrazeny ze
samostatné kapitoly státního rozpočtu.
§ 27
(1) Na ochránce se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(2) Platové poměry zaměstnanců Kanceláře se řídí právními
předpisy o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
|