Schváleno (Vydáno): 02.04.1936
Účinnost od: 01.06.1936
Zrušeno: 01.02.1950 předpisem: 270/1949 Sb.
82/1936 Sb. - poslední stav textu:
.§ 1-3 Oddíl I. Úkoly, sídla a obvody finančních prokuratur.
...§ 1 Povšechný předpis.
...§ 2 Pro koho konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce.
...§ 3 Sídla a obvody finančních prokuratur.
.§ 4-9 Oddíl II. Zevní služba.
...§ 4 Zastupování před soudy.
...§ 5 Zastupování před úřady.
...§ 6 Poskytování právní porady a spolupůsobení při smlouvách.
...§ 7 Náhrada nákladů.
...§ 8 Místní příslušnost finančních prokuratur.
...§ 9 Práva a povinnosti finančních prokuratur vůbec a jich
poměr k soudům a jiným úřadům (orgánům).
.§ 10-25 Oddíl III. Vnitřní služba.
...§ 10 Povinnosti a práva přednosty úřadu v řízení úřadu.
...§ 11 Povinnosti a práva přednosty úřadu ve věcech osobních a jiných.
...§ 12 Zástupce přednosty úřadu.
...§ 13 Sborové porady.
...§ 14 Výroční zpráva.
...§ 15 Zvláštní povinnosti úředníků finanční prokuratury.
...§ 16 Kancelářská služba.
..§ 17-25 Pokladní a účetní služba.
.§ 26-28 Oddíl IV. Ustanovení přechodná a závěrečná.
82/1936 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 2. dubna 1936,
kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6 zákona ze
dne 8. června 1933, č. 97 Sb. z. a n., o finančních
prokuraturách:
Oddíl I.
Úkoly, sídla a obvody finančních prokuratur.
§ 1
Povšechný předpis.
(1) Finanční prokuratury jsou povolány k tomu, aby
obstarávaly pro právnické osoby a jmění uvedené v § 2 úkoly
právního zástupce, totiž:
a) zastupovaly je před soudy všeho druhu podle ustanovení § 4
této instrukce. O tom, kdy za právnické osoby a jmění jednají
jiné úřady (orgány), je dáno ustanovení v § 2 zák. č. 97/1933
Sb. z. a n., v nařízeních na jeho základě vydaných a v předpisech
zvláštních;
b) zastupovaly je v řízení před úřady podle ustanovení § 5 této
instrukce;
c) podávaly právní posudky a spolupůsobily při uzavírání
právních jednání a při jiných právních úkonech, zejména při
sepisování právních listin, podle ustanovení § 6 této instrukce.
(2) Finančním prokuraturám náleží též zastupovati veřejné
zájmy před soudy a úřady v případech, kde jsou k tomu státní
úřady zástupčí podle zvláštních předpisů povolány anebo kde k
ochraně důležitých veřejných zájmů se jeví podle platných
předpisů přípustným zakročení příslušného úřadu a finanční
prokuratura je o zastoupení proto požádána, že není jiného
orgánu, povolaného zakročiti.
§ 2
Pro koho konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce.
(1) Podle § 1 konají finanční prokuratury úkoly právního
zástupce pro tyto právnické osoby nebo jmění:
1. stát, země a okresy (počítajíc v to jejich ústavy, podniky,
závody a zařízení), dále jmění, které má býti prohlášeno za
odúmrť; okresy však toliko tehdy, jsou-li jimi finanční
prokuratury o to požádány;
2. takové fondy, ústavy, podniky, zařízení a jiné majetkové
podstaty, které jsou státem, zeměmi nebo okresy přímo spravovány
nebo provozovány, anebo nejsou sice jimi spravovány
(provozovány), ale stát, země nebo okres zcela nebo zčásti na ně
přispívají, jsouce povinny hraditi případný jejich schodek; pokud
však jde o zastoupení takových právních podmětů nebo jmění, na
nichž jsou účastny okresy, převezmou finanční prokuratury jich
právní zastoupení jen, jsou-li o to požádány;
3. veřejné nemocnice, které jsou samostatnými právnickými
osobami, hradí-li nedobytné ošetřovací náklady zcela nebo zčásti
stát nebo země, avšak pouze na požádání;
4. patronátní práva právních podmětů uvedených pod č. 1 a 2,
a to pokud nejde o stát nebo země, jen na požádání;
5. nadace spravované státem a zeměmi; nadace spravované okresy
jen požádání; jiné nadace jen do pravoplatného ustavení správy
nadační, nebo jde-li o dobytí jmění nadačního za účelem ustavení
nadace;
6. jmění katolických kostelů a duchovních obročí, ale jen,
jde-li o jejich kmenové jmění, a nikoliv o běžné užitky, dále
státem spravované jmění zrušených duchovních ústavů, klášterů
a společenstev;
7. dědictví a odkazy k účelům zbožným, dobročinným nebo obecně
prospěšným nenáležející právnickým osobám uvedeným pod č. 1,
není-li v poslední vůli obdařená osoba určitě označena;
8. jmění spravované státními školními úřady (orgány); jmění
spravované místními školními úřady (orgány) však jen na jejich
požádání;
9. jmění veřejných farních chudinských ústavů;
10. jiné právnické osoby nebo jmění majetkových sdružení,
a) jsou-li na jejich základním jmění stát, země nebo okresy
(státní, zemské nebo okresní ústavy, podniky, závody nebo
zařízení) účastny buď jednotlivě nebo úhrnem více než 50 %, nebo
b) vstoupí-li do likvidace a má-li stát na výsledku jejich
likvidace takový veřejný zájem, který činí zastoupení finanční
prokuraturou důvodným,
v obou případech, nařídí-li to ministerstvo financí v dohodě
s příslušným ministerstvem po slyšení jejich správního, pokud se
týče likvidačního orgánu; toto opatření, které jest pro soudy
(úřady) závazné, může však ministerstvo financí v dohodě
s příslušným ministerstvem kdykoliv odvolati.
(2) Nedotčeny zůstávají ony platné předpisy, podle nichž
státní úřady zástupčí obstarávají již pro jednotlivé právnické
osoby nebo jmění úkoly právního zástupce.
(3) V případech odstavce 1 je zastupování finanční
prokuraturou, nejde-li o zastupování konané na žádost, výlučné.
I v těch případech, kdy jde o zastupování na žádost, jest
zastupování finanční prokuraturou výlučné, jakmile byla o ně
požádána. Byla-li jednou finanční prokuratura požádána
o zastupování, nelze pověření zastupováním odvolati před
ukončením věci. Tato ustanovení platí přiměřeně i v případech
odstavce 2.
(4) V pochybnostech, má-li býti podle § 1 a § 2, odst. 1
a 2 vykonán některý úkon, vyžádá si finanční prokuratura buď
dříve, než úkon vykoná, nebo není-li to možné, dodatečně
schválení ministerstva financí, které rozhodne po dohodě
s příslušným ministerstvem.
§ 3
Sídla a obvody finančních prokuratur.
(1) Finanční prokuratury jsou zřízeny:
1. v Praze pro obvod země České,
2. v Brně pro obvod země Moravskoslezské,
3. v Bratislavě pro obvod země Slovenské a
4. v Užhorodě pro obvod země Podkarpatoruské.
(2) Finanční prokuratury se označují svým zákonným názvem
a sídlem úřadu.
Oddíl II.
Zevní služba.
§ 4
Zastupování před soudy.
(1) Před soudy jest finanční prokuratura zmocněna vykonávati
všechny úkony vytčené v příslušných procesních předpisech nebo
v této instrukci s platností úkonů advokátních a nemusí se
vykazovati zvláštní plnou mocí.
(2) K těmto úkonům jest za finanční prokuraturu oprávněn
každý zaměstnanec právní služby finanční prokuratury opatřený
úřední legitimací, jiný zaměstnanec finanční prokuratury jen ve
věcech, v nichž jest přípustné zastoupení obecným zmocněncem, při
čemž se musí vykázati zvláštním zmocněním finanční prokuratury
pro ten který úkon.
(3) Dříve než finanční prokuratura obdrží zmocnění
příslušného správního úřadu (orgánu), nemá se pouštěti do věci
jako právní zástupce strany (účastníka), leč je-li nebezpečenství
v prodlení. I v tomto případě má však úkon ihned oznámiti
příslušnému správnímu úřadu (orgánu). Kromě toho má si finanční
prokuratura opatřiti svolení příslušného správního úřadu
(orgánu), jde-li o ujednání smíru, uznání nebo vzdání se nároku,
leč by výhodnost takového postupu pro zastupovaného byla zcela
zřejma, anebo šlo o věci nepatrného významu. Omezení uvedené
v tomto odstavci platí pouze pro vnitřní poměr finanční
prokuratury k příslušnému správnímu úřadu (orgánu).
(4) Stejným způsobem může finanční prokuratura
v pozůstalostním řízení uznávati jednotlivé pohledávky, které by
byly pravděpodobně soudem uznány, až do 20.000 Kč.
(5) Přípustných právních prostředků (odvolání, dovolání,
rekursů, stížností, návrhů na navrácení v předešlý stav, žalob
navzájem, pro zmatečnost, o obnovu, odporů, námitek a pod., dále
návrhů na povolení exekuce, prozatímního opatření a úkonů
zajišťovacích) budiž použito všude, kde toho vyžaduje zájem
strany (účastníka) finanční prokuraturou zastupované, není-li
předem zřejmo, že by takový krok byl beznadějný.
(6) Měla-li by finanční prokuratura zastupovati v téže věci
několik stran (účastníků), jejichž zájmy se kříží, a je-li jednou
z nich stát, počítajíc v to jeho ústavy, podniky, závody
a zařízení, zastupuje finanční prokuratura stát; rovněž zastupuje
vždy fond, ústav, podnik, zařízení, nadaci neb jinou majetkovou
podstatu státem přímo spravovanou, po případě provozovanou nebo
dotovanou (§ 2, odst. 1, č. 2), není-li odpůrcem jiný takový
právní podmět nebo stát. Střetne-li se strana (účastník)
zastupovaná povinně se stranou (účastníkem) zastupovanou jen na
požádání, zastupuje finanční prokuratura stranu povinně
zastupovanou. V jiných případech střetu nezastupuje žádnou
z nich. Strana (účastník) finanční prokuraturou nezastoupená
postará se o jiného zástupce.
(7) K jednáním konaným mimo sídlo finanční prokuratury může
tato zmocniti buď jinou finanční prokuraturu nebo jiný k tomu
způsobilý veřejný úřad nebo orgán, může-li se to státi s menším
nákladem a bez újmy věci. Je-li však předepsáno zastoupení
advokátem, může finanční prokuratura za týchž podmínek zmocniti
jen jinou finanční prokuraturu nebo advokáta. Nejde-li o finanční
prokuraturu, musí se tito zmocněnci vykázati plnou mocí.
(8) O výsledku jednání podá úředník po případě jiný
zaměstnanec (odstavec 2) nebo zmocněnec (odstavec 7) finanční
prokuratury ihned finanční prokuratuře písemnou zprávu.
§ 5
Zastupování před úřady.
(1) Finanční prokuratura jest povinna na požádání
příslušného úřadu (orgánu) zastupovati před úřady stát, země
a okresy, jakož i fondy, ústavy, podniky, zařízení a jiné
majetkové podstaty uvedené v § 2, odst. 1, č. 2, patronátní práva
příslušející těmto právním podmětům a nadace (§ 2, odst. 1, č.
5), jestliže právní podměty ty vystupují ve správním řízení jako
strana.
(2) Ustanovení § 4 platí přiměřeně.
§ 6
Poskytování právní porady a
spolupůsobení při smlouvách.
(1) Finanční prokuratura jest povinna podávati úřadům
(orgánům) státním zemským a okresním na jich požádání právní
posudky, vyžaduje-li vyřízení případu rozboru otázek
soukromoprávních neb takových složitých otázek veřejnoprávních,
jež nespadají výhradně do oboru působnosti dožadujícího úřadu
(orgánu) a o kterých může finanční prokuratura podle oboru své
působnosti posudek podati.
(2) Dožadující úřad (orgán) má vždy výslovně a určitě
označiti právní otázky, o něž mu jde, a pokud možno přiložiti
návrh zamýšleného rozhodnutí (opatření). Finanční prokuratura má
naproti tomu svůj posudek rozšířiti i na takové právní otázky,
které jí sice nebyly označeny, jež se však při zevrubnějším
rozboru ukáží důležitými pro rozhodnutí (opatření).
(3) Při smlouvách budiž finanční prokuratuře zpravidla
předložena osnova sepsaná s technicko-správního neb hospodářského
stanoviska.
(4) O přímé jednání se stranami, se kterými má býti smlouva
uzavřena, může býti finanční prokuratura žádána jen v případech
zcela výjimečných a i pak jen za účasti způsobilého zástupce,
určeného dožadujícím úřadem (orgánem).
(5) Úřadu (orgánu), který si vyžádal dobrozdání, není
dovoleno ve výměrech vydávaných stranám dovolávati se posudku
finanční prokuratury.
§ 7
Náhrada nákladů.
(1) Právní podměty zastupované finanční prokuraturou
s výjimkou státu (počítajíc v to jeho ústavy, podniky, závody
a zařízení) jsou povinny nahraditi finanční prokuratuře všechny
její hotové výlohy, zastupováním vzešlé, pokud výlohy ty nebyly
kryty přisouzenými a vydobytými útratami. Náhrada těchto výloh
nesmí však činiti více, než by příslušelo advokátu v sídle
zastoupeného podmětu nebo jeho správy na útratách vůbec.
(2) Dojde-li k rozporu mezi finanční prokuraturou
a zastoupeným právním podmětem o náhradě nákladů nebo o její
výši, který nebude odstraněn ani dohodou finanční prokuratury
s dozorčím úřadem (orgánem), rozhodne na návrh finanční
prokuratury ministerstvo financí v dohodě s příslušným státním
ústředním úřadem.
(3) Na hotové výlohy mohou býti požadovány přiměřené zálohy,
které dlužno vyúčtovati po skončeném zastupování.
(4) Přisouzené a vydobyté útraty zůstávají vždy celé příjmem
finanční prokuratury.
§ 8
Místní příslušnost finančních prokuratur.
(1) Není-li zákonnými předpisy stanoveno jinak, platí
o místní příslušnosti finančních prokuratur toto:
1. Zastupovati právní podměty uvedené v § 2 v pasivních
sporech, při kterých se soudní příslušnost řídí sídlem
žalovaného, jest především povolána ta finanční prokuratura,
v jejímž obvodě jest věc, ke které se právní rozepře vztahuje,
a není-li takového vztahu, ona finanční prokuratura, v jejímž
obvodu se stala událost, ze které uplatňovaný nárok vznikl.
Není-li ani tohoto důvodu příslušnosti, řídí se příslušnost
finanční prokuratury úředním sídlem správního úřadu (orgánu),
který jest ve věcech, o něž jde, přímo podřízen příslušnému
ústřednímu úřadu, a není-li takového správního úřadu (orgánu),
sídlem dozorčího úřadu přímo podřízeného příslušnému ústřednímu
úřadu.
2. Při jiných pasivních sporech, jakož i při všech aktivních
sporech a ve všech jiných soudních řízeních jest místně příslušna
finanční prokuratura, v jejímž obvodě jest příslušný soud první
stolice, a nebylo-li by takového soudu, platí obdobně ustanovení
obsažené pod č. 1.
3. Při všech ostatních úředních úkonech přikázaných finanční
prokuratuře platí obdobně předpisy o příslušnosti obsažené pod č.
1.
(2) Každá finanční prokuratura jest oprávněna jednati přede
všemi soudy a úřady v celém státním území; má však svěřiti
zastupování jiné finanční prokuratuře, v jejímž obvodě má úkon
býti předsevzat, možno-li tak učiniti s menším nákladem a bez
újmy věci.
(3) Různí-li se mínění o místní příslušnosti finanční
prokuratury, rozhodne ministerstvo financí bez újmy kompetence,
která přísluší v té věci soudům.
(4) Dostane-li se některý úředník neb jiný zaměstnanec
finanční prokuratury do sporu ať soudního ať správního s právním
podmětem zastupovaným v tomto řízení finanční prokuraturou, která
jest jeho služebním úřadem, rozhodne ministerstvo financí, která
finanční prokuratura bude tento právní podmět zastupovati; místní
příslušnost soudů se tím nemění.
(5) Místní příslušnost soudů se také nemění tím, že
zastupování převzala finanční prokuratura v případech, ve kterých
jest oprávněna zastupovati podměty uvedené v § 2 jen na jich
žádost.
§ 9
Práva a povinnosti finančních prokuratur vůbec a jich poměr
k soudům a jiným úřadům (orgánům).
(1) Finanční prokuratura jest vždy povinna zevrubně
prozkoumati úplnost informací jí daných a jest oprávněna žádati
o jich doplnění písemné nebo ústní.
(2) Finanční prokuratury mohou žádati za bezplatné dodání
potřebných výtisků Sbírky zákonů a nařízení, jakož i věstníků
a jiných pro ně potřebných úředních publikací ústředních a jim
přímo podřízených úřadů, a jsou oprávněny ke svým účelům užívati
knihoven i archivů těchto úřadů.
(3) Soudy a veřejné úřady (orgány) jsou povinny podporovati
finanční prokuratury v mezích své působnosti a platných předpisů;
zejména jsou soudy a státní úřady (orgány) povinny zasílati
finančním prokuraturám na požádání spisy k nahlédnutí, pokud tomu
nebrání platné předpisy.
(4) Pokud jde o právní zastupování, právní posudky nebo
o spolupůsobení při uzavírání právních jednání a při sepisování
právních listin, jest finanční prokuratura zavázána vyhověti
dožádání každého příslušného úřadu (orgánu). Nesrovnávají-li se
podle mínění finanční prokuratury tato dožádání se zájmy, jež má
hájiti podle této instrukce, nebo příčí-li se vůbec této
instrukci, má finanční prokuratura upozorniti na to dožadující
úřad (orgán) a v důležitých případech podati o tom zprávu
ministerstvu financí, s nímž jest příslušný nejvyšší správní úřad
povinen se o té věci dohodnouti.
(5) Ve věcech osobních, disciplinárních, režijních
(hospodářských) a v dohledu nad výkonem služby jsou finanční
prokuratury přímo podřízeny ministerstvu financí.
Oddíl III.
Vnitřní služba.
§ 10
Povinnosti a práva přednosty úřadu v řízení úřadu.
(1) Přednosta úřadu řídí službu, bdí nad tím, aby
jednotlivým zaměstnancům byly práce přidělovány se zřetelem na
jich způsobilost, aby je tito vyřizovali rychle a účelně podle
jeho směrnic a příkazů a aby byly přesně vedeny záznamy a jiné
pomůcky potřebné pro evidenci prací, zejména roků a lhůt.
(2) Přednosta úřadu má míti přehled o agendě úřadu
a působiti na účelné a rychlé její vyřizování.
(3) Přednosta úřadu schvaluje a podepisuje písemná vyřízení
a odpovídá za řádnou správu celého úřadu.
(4) V zastoupení přednostově mohou v rozsahu určeném
ministerstvem financí schvalovati a podepisovati písemná vyřízení
kromě jeho zástupců (§ 12) i přednostové jednotlivých právních
oddělení; jsou pak odpovědni za vyřízení, jež schválili.
Přednosta úřadu může vždy vyhraditi vlastnímu schválení určité
věci buď povšechně nebo jednotlivě.
§ 11
Povinnosti a práva přednosty úřadu ve věcech osobních a jiných.
(1) V osobních věcech zaměstnanců finanční prokuratury má
přednosta úřadu tutéž působnost a tatáž práva, jaká příslušejí
přednostovi zemského finančního úřadu, s výjimkou povyšování
úředníků ze 7. do 6. plat. stupnice. Na obsazení míst vyšších,
než jaká jsou vyhrazena jeho jmenovacímu právu, podává návrhy
ministerstvu financí.
(2) O disciplinární moci nad zaměstnanci finanční
prokuratury platí příslušné všeobecné i zvláštní předpisy.
(3) Přednosta úřadu má právo poukazovací k osobním i věcným
výdajům, které jsou preliminovány pro finanční prokuraturu ve
státním rozpočtu, při čemž jest povinen říditi se předpisy
finančního zákona, vládního nařízení vydaného k jeho provedení
a jinými předpisy k tomu účelu vydanými. Má také právo
poukazovati veškeré výdaje služby sprostředkovací, pokud
příslušné příjmy byly zaplaceny přímo finanční prokuratuře.
(4) Přednosta úřadu může ve vlastní působnosti povoliti
v jednotlivé právní věci odpis nedobytných nákladů řízení až do
výše 5.000 Kč, byly-li vyčerpány všechny použitelné exekuční
prostředky, nebo jsou-li nepochybně beznadějné.
(5) Přednosta úřadu může také až do výše určené
ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele
výjimečně povoliti, aby byly straně prominuty náklady řízení
finanční prokuratuře přiřčené.
(6) Návrhy, aby byly odepsány nebo prominuty vyšší částky,
předloží finanční prokuratura ministerstvu financí.
§ 12
Zástupce přednosty úřadu.
(1) Jestliže by přednosta úřadu vzhledem k rozsahu agendy
nemohl úřad sám říditi, může se svolením ministerstva financí
část řízení prací trvale svěřiti některému úředníku právní služby
jako samostatnému aprobantu.
(2) Je-li přednosta úřadu na dovolené, nemocen nebo služebně
zaneprázdněn, zastupuje ho, není-li ministerstvem financí něco
jiného nařízeno, pořadím nejbližší samostatný aprobant (odstavec
1), a není-li takového, pořadím nejbližší úředník právní služby.
§ 13
Sborové porady.
(1) Ve věcech mimořádně důležitých se konají sborové porady
přednostů právních oddělení, které svolává přednosta úřadu
z vlastního podnětu, nebo na návrh přednosty oddělení. K poradě
mohou býti kromě přednostů oddělení přizváni i jiní úředníci.
(2) Poradě předsedá přednosta úřadu nebo právní úředník jím
určený. Přednosta úřadu není vázán výsledkem porady, musí však,
odchýlí-li se od něho, ve spisech uvésti důvody.
(3) Přednosta úřadu může o určité úřední věci uložiti
písemné vyjádření přednostům oddělení, po případě i jiným
úředníkům.
§ 14
Výroční zpráva.
Po uplynutí každého kalendářního roku předloží přednosta
úřadu ministerstvu financí výroční zprávu o činnosti finanční
prokuratury v uplynulém roce. Obsah a úpravu této zprávy stanoví
ministerstvo financí.
§ 15
Zvláštní povinnosti úředníků finanční prokuratury.
(1) Úředníkům finanční prokuratury jest zapovězeno pod
následky disciplinárního stíhání přímo nebo nepřímo zastupovati
třetí osoby - s výjimkou manžela, příbuzných, sešvakřených osob,
osvojitele a osvojenců, pokud se tak děje bezplatně, a s výjimkou
převzetí poručnictví a opatrovnictví. I tyto výjimky jsou však
přípustny jen tehdy, svolí-li k tomu přednosta úřadu
a nepřijde-li tím úředník do rozporu se svými úředními
povinnostmi.
(2) Úředník finanční prokuratury jest povinen ve sporech
nebo v jiném řízení, při nichž by měl zastupovati stát nebo jiné
právní podměty a byl s druhou stranou nebo jejím zmocněncem nebo
zástupcem v poměru, který by dostatečně odůvodňoval pochybnost
o jeho nepředpojatosti, hlásiti bezodkladně tento poměr
přednostovi úřadu, aby mohl pověřiti zastupováním jiného
úředníka.
(3) Úředníci finanční prokuratury mohou býti činni v mezích
ustanovení trestního řádu jako obhájci ve věcech trestních jen,
souhlasí-li s tím v jednotlivém případě přednosta úřadu
a žádá-li toho veřejný zájem, a to bez nároku na odměnu od
zastoupeného.
§ 16
Kancelářská služba.
(1) Kancelářskou službu finančních prokuratur obstarává
kancelář. O tom, kdy má býti kancelář rozdělena na oddělení, jsou
ustanovení v kancelářském řádu.
(2) Dozor nad zaměstnanci vykonávajícími kancelářskou
službu, jakož i řízení této služby obstarává vedoucí úředník,
jemuž jest přímo podřízen veškeren kancelářský a zřízenecký
personál. Tím není dotčeno právo přednosty oddělení vykonávati
dozor nad přidělenými zaměstnanci.
(3) Přednosta finanční prokuratury přiděluje každému
kancelářskému oddělení potřebný počet kancelářského
a zřízeneckého personálu a stanoví zároveň, kdo jest vedoucím
příslušného oddělení, jemuž přísluší bezprostřední dozor nad
personálem oddělení, jakož i rozdělení služebních úkonů
jednotlivým silám.
(4) Kancelářských sil lze použíti také v právních odděleních
ku přípravě vyřízení nebo i k samostatnému obstarávání pomocných
konceptních prací a jiných úkonů, jež nejsou výslovně nebo podle
povahy věci vyhrazeny právním úředníkům. Tyto síly jsou služebně
přiděleny přednostovi právního oddělení.
(5) Podrobné předpisy pro kancelářskou službu obsahuje
kancelářský řád, který vydá ministerstvo financí.
Pokladní a účetní služba.
§ 17
Účetní a pomocnou účetní službu správní obstarává pro
finanční prokuratury účtárna zemského finančního úřadu v sídle
finanční prokuratury podle instrukcí pro ni platných, pokud si
tyto služby neobstará finanční prokuratura sama. V těchto
případech užívá finanční prokuratura zásadně šekové služby
poštovní spořitelny, pokud nejsou platby v hotovosti účelnější.
§ 18
Pokladní a pokladně účetní služba finančních prokuratur se
vztahuje na
a) příjmy a výdaje spojené se zastupováním státu (počítajíc
v to jeho ústavy, podniky, závody a zařízení);
b) příjmy a výdaje spojené se zastupováním ostatních právních
podmětů;
c) příjmy a výdaje spojené se zprostředkovací službou mezi
stranami povinnými ku placení a příslušnými pokladnami;
d) příjmy a výdaje spojené s hospodařením s úředním paušálem a
e) příjmy z vybraných poplatků a výdaje za odvedené poplatky
z kvitancí a ze smluv.
§ 19
(1) K příjmům spojeným se zastupováním státu náležejí:
a) náhrada nákladů, jež byly přiřčeny finanční prokuratuře,
zejména též náhrada kolkových a poštovních poplatků, které dlužno
požadovati od podlehnuvších odpůrců, i když právní podmět
zastupovaný finanční prokuraturou není podroben těmto poplatkům;
b) zálohy z úvěru povoleného státním rozpočtem k úhradě výloh
na právní zastupování a nákladů řízení, jestliže nestačí hotovost
pokladny (§ 23, odst. 3).
(2) K výdajům spojeným se zastupováním státu náležejí
veškeré výdaje na právní zastupování, zejména také cestovné,
svědečné, znalečné a jiné náklady řízení, jakož i výlohy, které
vznikají finanční prokuratuře zastupováním advokáty nebo jinými
zástupci (§ 4, odst. 7).
§ 20
K příjmům a výdajům spojeným se zastupováním ostatních
právních podmětů náležejí platby vytčené v § 19, které jsou
spojeny s právním zastupováním těchto podmětů, povinných podle
§ 7 této instrukce hraditi z vlastních prostředků náklady na
zastoupení finanční prokuraturou.
§ 21
(1) Finanční prokuratury nemají zpravidla přijímati jiných
plateb, než jaké vyplývají z ustanovení § 18; mají však působiti
k tomu, aby peníze a cenné papíry, které nenáležejí do pokladní
působnosti finančních prokuratur, byly odvedeny, pokud je to
možno a účelno, přímo příslušné pokladně.
(2) Finanční prokuratura jest povinna přijmouti i takové
peníze a cenné papíry, které jí sice nenáležejí, byly jí však
zaslány poštou nebo šekovou službou poštovní spořitelny; jinakým
způsobem zaslané neb složené peníze neb cenné papíry přijme však
jen tehdy, jestliže by nepřijetím byla ohrožena platba neb
složení cenností u příslušné pokladny. Takovéto příjmy nutno však
bezodkladně odvésti příslušné pokladně.
(3) Odevzdá-li strana úředníku nebo jinému zaměstnanci
intervenujícímu při komisích, rocích, dražbách a pod. peníze nebo
cenné papíry, které nenáležejí k příjmům finanční prokuratury
spojeným se zastupováním státu a jiných právních podmětů (§ 2),
nýbrž do zprostředkovací služby, a nedoporučuje-li se pro
nebezpečí průtahu nebo z jiných důvodů, aby byly ihned poukázány
příslušné pokladně, jest intervenující úředník nebo jiný
zaměstnanec finanční prokuratury povinen je přijmouti na kvitanci
a ihned po skončeném řízení odevzdati úřední pokladně finanční
prokuratury; o přijetí peněz sepíše úřední záznam.
(4) Úředník nebo jiný zaměstnanec finanční prokuratury,
který převzal peníze nebo cenné papíry, odpovídá osobně za jich
správné a včasné odevzdání do pokladny finanční prokuratury.
(5) Složí-li strana při komisi, roku, exekuci atd. peníze
nebo cenné papíry do soudního deposita nebo přímo do příslušné
pokladny, jest intervenující úředník nebo jiný zaměstnanec
finanční prokuratury povinen o tom podati zprávu.
§ 22
Pokladní služba úředního paušálu se vztahuje na veškeré
výdaje na kancelářské a manipulační potřeby. Náleží k ní
i vybírání a odvádění poplatků z kvitancí a ze smluv a jiných
srážek.
§ 23
(1) Platby dějí se zpravidla prostřednictvím poštovní
spořitelny.
(2) Pokladna smí peníze a cenné papíry přijímati nebo
vydávati toliko na písemný poukaz přednosty finanční prokuratury.
(3) Jestliže by hotovost pokladny nestačila k uhrazení všech
splatných výdajů, buďtež potřebné částky zapravovány ze záloh
vyžádaných od příslušného zemského finančního úřadu na účet úvěrů
povolených finanční prokuratuře státním rozpočtem.
(4) Případné přebytky pokladny dlužno odváděti na šekový
účet příslušného zemského finančního úřadu.
§ 24
(1) Vedením pokladny a pokladních prací pověřuje přednosta
finanční prokuratury spolehlivého úředníka. Spoluzávěru pokladny
svěří přednosta finanční prokuratury střídavě právním úředníkům
podle předpisů instrukce uvedené v § 25.
(2) Alespoň jednou do roka má přednosta finanční prokuratury
spolu s účetním úředníkem, jehož si vyžádá u presidia příslušného
zemského finančního úřadu, podrobiti pokladní a pokladně účetní
službu nepředvídané revisi. Revisní nález s potřebnými
vysvětlivkami a případnými návrhy předloží přednosta finanční
prokuratury ministerstvu financí.
§ 25
Podrobné předpisy o pokladní službě, jakož i směrnice pro
vedení potřebných pokladních dokladů obsahuje zvláštní instrukce,
kterou vydá ministerstvo financí.
Oddíl IV.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 26
Dokud nebude vydán kancelářský řád podle § 16, odst. 5
a zvláštní instrukce podle § 25 této služební instrukce, platí
v podrobnostech pro službu kancelářskou a pokladní dosavadní
předpisy, pokud neodporují ustanovením této služební instrukce.
§ 27
Dnem, kdy toto nařízení nabude účinnosti, pozbývají
platnosti všechny dosavadní předpisy o věcech jím upravených,
zejména dosavadní služební instrukce vydaná nařízením ze dne 9.
března 1898, č. 41 ř. z., vládní nařízení ze dne 4. června 1919,
č. 313 Sb. z. a n., o působnosti finančních prokuratur,
a nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 20.
května 1919, č. 102, o zastupování a spravování veřejných nadací
(č. 17 Úradnych novin z r. 1919).
§ 28
Toto nařízení nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po
dni vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě se
zúčastněnými ministry.
Dr. Hodža v.r.
Dr. Krofta v.r. Dostálek v.r.
Dr. Černý v.r. Dr. Zadina v.r.
Dr. Kalfus v.r. Machník v.r.
Dr. Franke v.r. Nečas v.r.
Dr. Dérer v.r. Dr. Czech v.r.
Najman v.r. Tučný v.r.
Bechyně v.r. Dr. Šrámek v.r.
Dr. Spina v.r.
|