Dne 24. března 2021 založila Společnost pro církevní právo Sdružení pro podporu povolání ke kněžství a k řeholnímu životu.

Sdružení má za úkol provádět ve svém oboru monitoring v příslušných oblastech, zajištění osobního angažování, upozorňování na nedostatky a podávání návrhů na zlepšení stavu.

Kněží, řeholnice a řeholníci chybí ve všech oblastech, v nichž má církev působit, nejen v zahraničí, ale především také v naší vlastní zemi, kterou máme rádi a přejeme jí vše dobré.

Uvedený nedostatek se výrazně projevuje zvláště dnes, kdy přímé pronásledování církve z minulého režimu vystřídala nová forma útisku: šíření nezájmu a negativních zpráv o působení těch, kdo celý svůj život zasvětili Bohu, jeho církvi, hlásání víry a modlitbě.

Členové sdružení přijímají úkol šířit ve svém církevním i necírkevním okolí myšlenku potřeby a nutnosti získávat ke kněžství nebo řeholnímu životu co nejvíce těch, kdo Boží povolání k tomuto životu zaslechli a jsou k němu disponováni. Pomáhat duchovním správcům v jejich snaze o objevování těchto povolání a povzbuzování povolaných k odvaze dát se touto cestou.

Členové sdružení jsou vyzýváni, aby podávali zprávy o svých nápadech a zkušenostech periodikům Společnosti pro církevní právo. Mají za úkol zdůrazňovat potřebu mít dost kněží jak pro všeobecnou i kategoriální pastoraci uvnitř farnosti a jejím prostřednictvím, tak pro vnější kategoriální pastoraci, tj. službu přítomností pro věřící i nevěřící mimo církev, ve veřejných institucích.

Členové sdružení zdůrazňují význam modlitby a kontemplace v mnišských i kanovnických klášterech, mužských nebo ženských, i význam služby řeholnic a řeholníků pro církev i svět, pro zdravotní, sociální a charitativní péči, pro školství církevní i civilní.

Bez kněží není mešní oběti, která je středobodem církevního života a přináší celému světu, věřícím i nevěřícím, to nejvyšší dobro. Bez kněží není ani rozhřešení ve svátosti pokání a odpuštění hříchů přinášející pokoj, který svět tak nutně potřebuje.

Společnost a církev volá po těch, kdo se plně zasvětili službě Bohu. Pomozme i my urovnat cestu Páně v tomto směru. Vynalézejme způsoby, jak zapůsobit pro urovnání této cesty v rodinách i na veřejnosti, získávat jejich podporu a minimalizovat jejich odpor.

Nebojme se a nelekejme se, že nám budou nadávat a zesměšňovat nás, že jsme klerikály, když jasně vidíme nezastupitelnost kněží a potřebu kontemplativního života a upozorňujeme na ně.

Prosíme členy a příznivce Společnosti pro církevní právo, kteří by se společně s námi chtěli zabývat výše uvedenými úkoly, aby se e-mailem nebo dopisem přihlásili.

O výsledcích činnosti uvedeného sdružení budeme informovat v čtrnáctideníku Zrcadlo církve.

P. Jiří Rajmund Tretera, Záboj Horák