Číslo: 70–1/2018
Rozsah: s. 83–93 (11 s.)
Klíčová slova: Eike von Repgow, Saské zrcadlo, císař, papež, kanonické právo, římské právo, teorie dvou mocí, teorie dvou mečů
Resumé: Autor se ve svém článku zabývá pojetím vztahu duchovní a světské moci v právní knize Saské zrcadlo, jejímž autorem je Eike von Repgow. Z tohoto pohledu se nejprve snaží zasadit toto dílo do širšího právního kontextu tehdejší doby, a zdůrazňuje přitom význam, jenž tato právní kniha sehrála při formování specifického saského právního vývoje. Všímá si přitom i zdrojů, z nichž práce čerpá, připomíná Eikeho obeznámenost s kanonickým právem, jakož i jeho hlubokou zbožnost, které se do formulací Saského zrcadla nevyhnutelně promítly. Pokud se týče vztahu duchovní a světské moci, zdůrazňuje autor zejména význam nauky o dvou mečích, jejíž základy zformuloval již na sklonku 5. století papež Gelasius I. Autor si všímá dalšího vývoje této teorie a především jejího vyznění v Saském zrcadle, jakož i následných ohlasů ve Švábském zrcadle či bule Unam sanctam z roku 1302. Konstatuje přitom, že vývoj následně dospěl v tomto dualistickém náhledu k představě o rovnosti a oddělení obou mocí.